Chovatelský zápisník

Chovatelské strategie

- základní liniové koncepce v rodokmenech a jejich zastoupení v elitní populaci

Autor: Jana Němečková, publikováno: listopad 2019

Úvodem: jsem si vědomá, že nadpis článku i jeho odkaz v rozcestníku jsou poměrně nicneříkající. Doufám ale, že se brzy povede osvětlit, o co se touto částí článku budu snažit.

V celé analýze sledujeme nejlepší plemeníky a hřebčí linie na "prvních pěti hřebčích pozicích" v rodokmenech: na pozici otce, mateřského otce, a třetího, čtvrtého a pátého otce. Jde spíše o praktický přístup, než přístup jakkoliv "celostní": při tomto "horizontálním" popisu zcela vynecháváme pozici mateřského otce plemeníka, neboli jednoho z pouhých čtyř hřebců třetí generace pedigree. A přitom může jít o pozici naprosto zásadní - A.P. Indy, Gone West a Storm Cat, všichni vnukové Secretariata, by mohli říci svoje.

Nicméně plnokrevný chov používá plemeníka jako dostatečnou popisnou jednotku, a nám zanechává spodek rodokmenu k adekvátnímu posouzení. Jenže adekvátním posouzením sotva můžeme myslet jednu ze zbývajících čtyř linií, byť tu nejbližší (linii mateřského otce). Proto jsem se rozhodla jít ještě o kousek dál, než jen k nickům, a prozkoumat kombinační strategie na všech pěti hlavních postech v rodokmenech.

Prvním logickým krokem bylo zjistit, kolik různých linií, od jedné do pěti, bylo použito na výše zmíněných pěti postech v rodokmenech všech 769 elitních vítězů sezóny 2018:

Tabulka 25: Počty hřebčích linií v rodokmenech elitních vítězů
TypVítězů% populace
1 linie-
2 linie141.8
3 linie17022.1
4 linie36046.8
5 linií22529.3

Zatím si naštěstí nikdo nemyslí, že je dobrým nápadem postavit rodokmen na jedné jediné hřebčí linii. Drtivá většina chovatelů používá alespoň tři různé linie, a tři čtvrtiny chovatelů preferují alespoň čtyři linie na pěti hlavních postech. Vidět téměř třetinu elitních vítězů s rodokmenem postaveným na pěti odlišných hřebčích liniích není zrovna očekávaným výsledkem, ale sotva ho můžeme nazvat jinak než skvělým. I když se znalostí celkových čísel můžeme tušit, že to nezbytně znamená, že koncentrace linií bude někde jinde a daleko závažnější.

Nyní se pojďme podívat na jednotlivé eventuality.

Pět různých linií

Musím zdůraznit, že tato část článku nebyla sestavena za účelem opakování hodnot z dřívějších částí analýzy, dokonce ani z některých témat. Nemá velký smysl snažit se zjišťovat, zda čísla Hyperiona, která už známe, pochází z rodokmenů se čtyřmi nebo pěti liniemi. Místo toho zkusíme zcela jiný přístup.

Musím ovšem dodat dvě krátké poznámky. Ne všechna čísla z následujících odstavců a tabulek jsou zásadní a nutná k pamatování. Některá jen doplňují celkový obraz, nebo se zaměřují na určité specifické aspekty. A zadruhé, existuje nepřeberné množství způsobů, jakými kombinovat linie v pedigree. Neočekávejte prosím detailní analýzu každého z nich; spíše zaměření na ony malé speficické aspekty, které stojí za povšimnutí.

Jedním z těchto detailů bude otázka, zda rodokmeny vytvořené za účelem maximální variability - tedy z pěti různých linií - mohou být vytvořeny bez tří hlavních linií, tedy Northern Dancera, Mr. Prospectora a Turn-To.

Tabulka 26: Rodokmeny vytvořené bez hlavních linií
Typ rodokmenuVítězů% z 225% v populaci
Rodokmeny s pěti různými liniemi225
Bez Northern Dancera2410.73.2
Bez Mr. Prospectora7432.99.6
Bez obou62.70.8
Bez Turn-To12254.215.9
Bez všech tří31.30.4

Odpověď zní ano, mohou, přinejmenším tedy bez jedné z nich. Stále ovšem platí, že tyto linie mohou být přítomny kdekoliv ve vnitřních sekcích rodokmenů, včetně formy inbreedingu. Nicméně připusťme, že zkombinování pěti linií bez majoritních vlivů už je v dnešní době husarským kouskem samo o sobě.

Jinak tabulka přináší očekávané výsledky: Northern Dancer je nejběžnější, Turn-To nejvzácnější. Ráda bych poukázala na fakt, že rodokmeny bez podílu Mr. Prospectora a Turn-To tvoří 9.6 a 15.9 procent, což jsou už poměrně vysoká čísla, dávající stále ještě obrovský prostor pro budoucí chovatelské strategie.

Co se týče rodokmenů bez všech tří linií, jsou tři, a jsem si pměrně jistá, že jedinou otázkou, která teď zní čtenářům v hlavě, je "kdo je to?" Na chvilku nechám stranou statistiky a uspokojím tuto zvědavost, kterou jsem plně sdílela: Prvním je americká tříletka Way to Versailles, po Tizway z klisny po Beau Genius, jejíž kombinace linií je Man o'War - Nasrullah - Native Dancer - St. Simon - Teddy. Ta je ovšem zároveň perfektním příkladem jevu, o kterém jsem mluvila před chvílí, protože mimo tyto linie je 5x5x6x6x6 prochována na Northern Dancera. Druhým koněm bez zastoupení hlavních linií je argentinský čtyřletek Glory Seattle, po Seattle Fitz z klisny po Honour And Glory, kombinace Blandford - Man o'War - Nasrullah - Native Dancer - Hyperion. Na pedigree G1 vítězného a několikanásobně G1 umístěného hřebce jde o fantastickou kombinaci, a Glory Seattle je navíc neprochován v pěti generacích a nese jen jednu větev Northern Dancera, přes Honour And Glory a jeho mateřského otce Al Nasr, syna Lypharda. Třetím koněm je brazilská tříletka Hacksaw Ridge, po Dubai Dust z klisny po Redattore, kombinace linií Commando - Native Dancer - Nearco - Tourbillon - St. Simon. I ona navíc nese pouze jedinou větev Northern Dancera přes Redattoreho mateřského otce Deputy Minister; jinak děd Broad Brush i "praděd" Ack Ack oba vnášejí do rodokmenu větve Turn-To.

Žádný z těchto tří koní zcela určitě nesplňuje konvenční představu současného G1 vítěze, a myslím, že je dobře vědět, že je stále máme, a to dokonce v elitní populaci.

Rodokmeny se čtyřmi různými liniemi

Rodokmeny založené na čtyřech liniích znamenají, že jedna z linií na pěti základních postech plemeníků je zdvojená, ať už ve formě linebreedingu (otec a mateřský otec), nebo v jakékoliv jiné kombinaci. Tyto varianty samozřejmě nejsou rovnocenné: rodokmeny se stejnou linií na pozicích 1-2, 1-4 nebo 4-5 mají naprosto rozdílné koncepty. Nicméně je technicky nemožné zmapovat všechny tyto situace, a dokonce i kdybychom se o to pokusili, asi bychom nedostali příliš smysluplné výsledky. Jaký druh informace můžeme získat z údaje, že 16% rodokmenů zdvojuje linii na pozicích 3-4 a 14% na pozicích 3-5? Neříkám to často, ale absolutně žádný.

Jako výsledek těchto úvah vyjdu dále z premisy, že základním konceptem je samotné zdvojení linie. Což platí dokonce i pro inbreeding v pozadí rodokmenu, který vytváří základnu pro novější linie. Z toho úhlu pohledu pak můžeme vyvodit několik praktických závěrů.

Tabulka 27: Zdvojené linie v rodokmenech se čtyřmi různými liniemi
Zdvojená linieVítězů% z 360% v populaciLinebreeding% z vítězů% v populaci
360
Northern Dancer22061.128.67232.79.4
Mr. Prospector4512.55.91840.02.3
Nasrullah298.13.813.40.1
Turn-To298.13.8413.80.5
Blandford92.51.2
Hyperion82.21.0
Seattle Slew51.40.7
Teddy51.40.7
St. Simon41.10.5
Man o'War30.80.4
Grey Sovereign20.60.3
Djebel10.30.1

Poprvé se ukazuje kumulace Northern Dancera, a rodokmeny postavené na použití dvou jeho linií už tvoří téměř 30% elitní plnokrevné populace, což je víc než dost. Třetina těchto vítězů dokonce nese přímý linebreeding, ale co je zajímavé, Mr. Prospector v této hodnotě procentuálně poráží Northern Dancera, i když pouze mírně.

Zajímavější je zde přítomnost řady malých linií. Ze všeho nejvíce, Nasrullah je na stejné pozici jako Turn-To, což se neopakuje nikde jinde v analýze. Nejenže to odráží jeho historickou roli, kterou jsem připomínala v minulém dílu, ale v tomto případě také připomíná, že bychom na Nasrullahovu roli v současných rodokmenech zdaleka ještě neměli zapomínat. To samé platí pro Blandforda a Hyperiona a v menší míře pro ostatní linie, jejichž celkový vliv v populaci je sice velmi malý, ale stále přítomný a stále se podílí na koncepci rodokmnenů elitní populace.

V tabulce jsou přítomní dokonce i Teddy, St. Simon a Djebel, a já bych ráda zdůraznila, že nejen v pozadí rodokmenů: uruguayský G1 tříletek jménem Monje Negro má St. Simona jako linii druhého a třetího otce! Což nás přivádí ke klíčové myšlence: bez ohledu na to, jak vzácné tyto linie dnes jsou, podobné koncepty rodokmenů stále JE technicky možné vytvořit. A jelikož jde, jak už víme, stále o živé hřebčí linie, tak je nutné mít na vědomí, že podobné koncepty dokonce zcela určitě ještě půjdou vytvořit, jakkoliv raritně, i v následujících letech.

Ráda bych tuto sekci uzavřela další kuriozitou z tabulky. Koněm s několikanásobným výskytem linie Djebela je v USA narozený čtyřletek Lancaster Bomber, který se umístil v Dewhurst Stakes, St. James's Palace Stakes a BC Mile. Tento hřebec má linii Djebel u mateřského otce, a dále u čtvrtého otce. Fakt, že se takový kůň narodí v USA v roce 2014, a závodí na nejvyšší úrovni ve Velké Británii, hovoří za vše.

Rodokmeny se třemi různými liniemi

Tři různé linie byly použity u 22% elitních vítězů. Tuto kombinaci mohou tvořit dva základní vzorce: dominantní linie s trojnásobným výskytem a dvě linie další (3-1-1), nebo více či méně vyvážená kombinace dvou kodominantních linií s třetí linií doplňkovou (2-2-1). První eventualita je poněkud častější:

Tabulka 28: Typy rodokmenů se třemi různými liniemi
Typ rodokmenuVítězů% z vítězů% v populaci
Tři různé linie170
Typ 3-1-110058.813.0
Typ 2-2-17041.29.1

Typ 2-2-1 může být tvořen několika způsoby. Vybrala jsem dva vzorce ke sledování: klasický linebreeding (linie a-a-b-c-b, označení L v následující tabulce), a střídání linií (např. a-b-a-c-b, označení S). Původně jsem zvažovala ještě třetí kombinaci, dominanci jedné linie nad druhou bez přímého linebreedingu, tedy a-b-a-c-c. Jde však o zajímavou, ale řídkou techniku, týkající se 3 ze 70 koní, a technicky je tak blízko linebreedingu samotnému, že jsem se rozhodla s ní dále nepracovat.

Hypotetickým čtvrtým typem pak může být dominance oné nezdvojené, "přídatné" linie nad oběma liniemi zdvojenými, typ "1-2-2", kde jedinou nezdvojenou linií zůstává linie otcovská. I tento typ rodokmenů je raritní, s výskytem 3 koní ze 70. Jde o 0.4% elitní populace, které asi není potřeba klasifikovat samostatně. Místo toho se pojďme podívat na hlavní vzorce:

Tabulka 29: Výskyt hřebčích linií v "2-2-1" typu rodokmenů
První inbreedingVítězů% ze 70% v popul.LSS liniíVítězů% ze 70% v popul.
Northern Dancer4158.65.32119Nasrullah2028.62.6
Mr. Prospector57.10.7
Hyperion34.30.4
Orby34.30.4
Turn-To34.30.4
Blandford11.40.1
Dark Ronald11.40.1
Fairway11.40.1
Grey Sovereign11.40.1
Native Dancer11.40.1
Ribot11.40.1
St. Simon11.40.1
Mr. Prospector2130.02.7613Northern Dancer1318.61.7
Nasrullah68.60.8
Hyperion11.40.1
St. Simon11.40.1
Turn-To68.60.815Northern Dancer68.60.8
Hyperion11.40.1 Fairway11.40.1
Man o'War11.40.11St. Simon11.40.1

Téměř 90% tohoto typu rodokmenů používá jako první opakovanou linii Northern Dancera a Mr. Prospectora, ale tabulka nabízí několik zajímavých faktů, speciálně v použití Northern Dancera. Jeho nejčastějším partnerem není Mr. Prospector, ale Nasrullah, a to v hodnotách mnohonásobně vyšších oproti ostatním liniím. Svou roli tu bezpochyby hraje i dostupnost krevních linií, nicméně jsem přesvědčená, že mnoho lidí, zejména mimo USA, nemá tušení o frekvenci této archaické (v nejpozitivnějším slova smyslu) koncepce v současných rodokmenech.

O třetí místo se navíc dělí Orby s Hyperionem, a zejména první jmenovaný je skutečnou raritou. Za svůj výskyt vděčí především australské matce Vale Nymph, která je třetí matkou dvou australských vítězů, a jihoafrické matce Fealty. V této souvislosti člověka napadá, kolik podobných klisen s takto raritními kombinacemi je schováno mimo sféru G1 producentek. Můj osobní tip by byl, že relativně dost.

Co se týče Mr. Prospectora, jeho použití zjevně nekoresponduje s technikou použití Northern Dancera: většina jeho rodokmenů používá střídání linií spíše než zamýšlenou dominanci linebreedingu. Také je zjevné, že Mr. Prospector i Turn-To jsou užitečnými partnery Northern Dancera, ale nikoliv jeden pro druhého, a to i přesto, že minimálně část úspěšné historie linie Turn-To je se Spojenými státy spjatá.

Poslední dva řádky tabulky opět reprezentují zjevné rarity. První patří novozélandskému veteránu Who Shot Thebarman, který získal Sydney Cup G1 v neuvěřitelném věku 10 let. Je paternitním vnukem Sir Tristrama, a neotřelá kombinace Hyperiona a Fairwaye, doprovázená navíc Djebelem, pochází od jeho matky. Man o'War zkombinovaný se St. Simonem je navenek ještě exotičtější kombinací, ovšem za St. Simonem se zde skrývá Princequillo, který ledacos vysvětluje. Nositelkou kombinace je čtyřletá Američanka Selcourt, vnučka Tiznowa, jejíž bába pochází z linebreedingu přímo na Princequilla s dalším krosem Man o'Wara.

Typ 3-1-1 nabízí méně kombinačních možností, ale poprvé se v dostáváme ke skupině rodokmenů, která umožňuje nakumulovat stejnou linii na prvních třech postech rodokmenů, tedy otce, mateřského otce a třetího otce - či přidat druhý linebreeding, chcete-li. Prvním úkolem tak bude zjistit, o jak často se vyskytující techniku jde. Inspirována hrou kostky, respektive sledováním dílu seriálu Přátelé s touto hrou v době zpracovávání analýzy, jsem si tuto technniku pracovně pojmenovala "hard three," zkratka HT v tabulkách.

Tabulka 30: varianty typu 3-1-1 a jejich výskyt
Typ rodokmenuVítězů% vítězů% v populaci
3-1-1100
Linebreeding50506.5
Hard Three35354.6
Another combination15152.0

Jak vidíme, použití dvou nebo všech tří předních pozic v rodokmenech je vysoce preferovanou možností, což je zcela v souladu s vyslovenou hypotézou o kumulaci krve jako primárním záměru. "Hard three" technika netvoří jen třetinu tohoto typu rodokmenů, ale také už 4.6% světové elitní populace plnokrevníka, a to je poměrně vysoké číslo.

Nyní se pojďme podívat na použití linií v rodokmenech typu 3-1-1 i jejich variantách:

Tabulka 31: Výskyt hřebčích linií v 3-1-1 typu rodokmenů
Dominantní linieVítězů% v popul.L% z linie% v popul.HT% z linie% v popul.Jiné% z linie% v popul.
Northern Dancer9212.046506.03437.04.41213.01.6
Turn-To40.52500.31250.11250.1
Mr. Prospector20.321000.3
Hyperion10.1 11000.1
Nasrullah10.1 11000.1

V každém jiném období by se lidé patrně divili, jak je možná taková dominance jedné linie. My už s Northern Dancerem žijeme dost dlouho na to, abychom takové výsledky očekávali, ačkoliv celkových 92% 3-1-1 techniky je nepopsatelně moc. Mr. Prospector je druhou nejčetnější celosvětovou linií na prvních dvou hřebčích pozicích v rodokmenu a je na úrovni Nasrullaha na pozici třetí; navíc oba velikány dělí pouhých 9 let. Z tohoto úhlu pohledu je poměr dominance 92:2 v tomto typu rodokmenů neuvěřitelný.

Navíc, Mr. Prospector navíc nemá žádný případ "hard three" techniky. Opět, v porovnání s 34 koňmi Northern Dancera jde o šokující číslo, ne zcela pochopitelné při opětovném odkazu na incidenci hřebčích linií, i na rozvětvení linie Mr. Prospectora a jeho úspěšnost. Protože dostupnost krve zde očividně není problémem, je poměr 34:0 nepochopitelný.

Co se týče výskytu Hyperiona a Nasrullaha, oba potomci v tabulce jsou po hřebci z linie Northern Dancer a z matky pocházející z linebreedingu. Jde o mladé klisny, které budou ještě zmíněny v článku o rodokmenových raritách.

Nyní se dostáváme do skutečně obtížných vod s poslední zbývající kombinací:

Rodokmeny se dvěma různými liniemi

I v tomto typu rodokmenů máme dvě možné kombinace linií: rozdělení pěti hlavních hřebčích postů v rodokmenu "vyváženě" 3-2, nebo naprostou dominanci jedné linie 4-1. Překvapivě z hlediska chovatelství, a velmi nepřekvapivě s ohledem na předchozí výsledky, je více častá druhá, "koncentrovanější" možnost.

Stejně jako v předchozí kapitole, i tady se nashromážděním čtyřnásobného výskytu stejné linie dostáváme k možnosti, že tato linie bude postavena na první čtyři posty v rodokmenech, neboli tři navazující linebreedingy. V duchu předchozí kapitoly jsem si tuto techniku pracovně označila jako "hard four."

Tabulka 32: Typy rodokmenů s použitím dvou hřebčích linií
TypVítězůDominantní linieVítězůTechnikaVítězů% v populaci
14
3-25Northern Dancer4Linebreeding20.3
Hard three20.3
Nasrullah1
4-19Northern Dancer9Linebreeding10.1
Hard three50.7
Hard four30.4

Znovu musíme přijmout, že koncentrace linií je naprosto záměrná, a to nejen proto, že jejím hlavním cílem je Northern Dancer. V 3-2 typu sestavení linií není žádná snaha o prostřídání linií, a "těžké" techniky zcela dominují typu 4-1, ačkoliv je zde stále možnost, byť spíše teoretického, jednoduchého linebreedingu.

Nechám na představivosti každého, jak dobrým nebo špatným nápadem je snaha sestavit rodokmen za použití čtyř potomků jedné linie. Tito koně tvoří zhruba 1.2% elitních vítězů, a jejich neslavnějším reprezentatem je superhvězda Cracksman. Otázkou, která je tu ovšem zcela na místě, je jak tento typ plemeníka bude využit v regionu, jehož krevní základna už je krví Northern Dancera saturována do extrémní úrovně.

Použití speciálních technik v celé populaci

Na předchozích řádcích jsme objevili a zkoumali některé specializované techniky stavby pedigree v rámci určitých typů rodokmenů. Nyní si je sesumarizujme pro celou populaci 769 elitních vítězů:

Tabulka 33: Speciální chovatelské techniky a použité linie.
TypVítězů% v popul.LinieVítězů% typu% v popul.
Linebreeding17622.9Northern Dancer14280.718.5
Mr. Prospector2614.83.4
Turn-To74.00.9
Nasrullah10.60.1
Hard Three425.5Northern Dancer4197.65.3
Turn-To12.40.1
Hard Four30.4Northern Dancer3100.00.4

Možná řada čtenářů by považovala linebreeding za běžnou a rovnoměrně používanou techniku. Jak tabulka naznačuje, přinejmenším druhý předpoklad je chybný. 81% takových rodokmenů tvoří linie Northern Dancer, zatímco Mr. Prospector má pouhých 15%. Dokonce ani hodnoty Turn-To neodpovídají celkovému výskytu linie, a pro úplnost, neodpovídají mu ani hodnoty Nasrullaha, jenž je přítomen stále v podstatně větším procentu populace než 0.1.

Co se týče "těžkých" technik, výsledky jsou překvapivé. 5% elitní populace nese opakovaný linebreeding na Northern Dancera, zatímco Mr. Prospector nemá jediný pokus, a to i přesto, že linie Mr. Prospector je v Americe přítomna adekvátně dlouhou dobu i v dostatečném počtu různých větví. Na druhou stranu jsme si už ukázali, že američtí chovatelé disponují nejširším spektrem linií, a zřetelně dávají přednost jejich kombinování před kumulací linií v rodokmenu, a to včetně samotného Northern Dancera. Konečný číselný poměr je ale v každém případě ohromující.

Co se týče "hard four" techniky, Northern Dancer je, nepřekvapivě, jedinou linií používanou pro tento typ rodokmenů.

Další tabulka bude zaměřená na geografickou distribuci těchto technik, ale než se k ní dostaneme, chci znovu připomenout distribuci elitních zkoušek:

EvropaSev. Am.J. Am.Aust.Jap.J. Af.Celkem
Dostihů18526421421660641003
Vítězů1331901691574753749
% vítězů17.825.422.621.06.37.1

Je dobré mít tato čísla alespoň okrajově na paměti pro porovnání s regionálním výskytem jednotlivých technik:

Tabulka 34: Speciální chovatelské techniky a jejich regionální distribuce
TechnikaVítězů% v popul.RegionVítězů% techniky
Pět různých linií22529.3Evropa167.1
Austrálie3816.9
Severní Amerika7232.0
Jižní Amerika6428.4
Japonsko188.0
Jižní Afrika177.6
Linebreeding17622.9Evropa3922.2
Austrálie4525.6
Severní Amerika3519.9
Jižní Amerika3721.0
Japonsko74.0
Jižní Afrika137.4
Hard Three425.5Evropa1842.9
Austrálie1331.0
Severní Amerika49.5
Jižní Amerika511.9
Japonsko-
Jižní Afrika24.8
Hard Four30.4Evropa266.7
Jižní Amerika133.3

Před zhodnocením uvedené tabulky bych měla přidat krátký komentář. Hodnocení jakéhokoliv trendu z jednorázových čísel je velmi problematické. Narozdíl od vývoje celých linií, které jsou dobře dokumentovány po celá desetiletí, toto je jednorázová analýza, a dokonce ani trendů jako takových, řekněme spíše výsledků naznačujících, že za nimi mohou být skryty významnější trendy. Čísla typu evropských výsledků, se zřetelným sklonem ke kumulaci určité krve, by se patrně oněmi trendy také ukázala, ale je nutné zdůraznit, že na to potřebujeme dlouhodobější údaje. K prozatímním závěrům analýzy je možné přistoupit jako k prvnímu kroku v tomto dlouhodobém sledování, případně jako k výchozím údajům.

Nyní už pojďme okomentovat tabulku. Linebreeding je používán rovnoměrně alespoň napříč světem, když už ne napříč hřebčími liniemi. Pro ostatní techniky jsou ale zřetelné rozdíly, počínaje prvním údajem tabulky, sedmiprocentním výskytem rodokmenů s použitím pěti linií v Evropě. To vypadá podezřele už na první pohled, ale na druhý ještě hůře, když zjistíme, že těchto 16 koní tvoří pouhých 12% evropské elitní plnokrevné populace. Stejný údaj pro Spojené státy by byl 38% elitních vítězů, a pro Japonsko a JIžní Afriku 38 a 32%.

Dále je zřejmé, že Evropa má méně koní s co nejpestřejším rodokmenem, než těch odchovaných na podkladě hard three techniky! To je poměrně drastický výsledek, stejně jako zjištění, že Evropa s Austrálií jsou zodpovědné na 74% celosvětového výskytu hard three techniky. Dalších 21% této techniky tvoří Amerika, jenže těchto devět koní je pouhým procentem elitní populace vítězů, a toto číslo může, minimálně částečně, odpovědět na otázku absence takto odchovaných koní v linii Mr. Prospectora.

Rovněž hard four technika je doménou Evropy. Pro ty, které zajímá, kdo je oním jihoamerickým koněm - dvouletá G2 vítězka Surge la Envidia, jejíž rodokmen je poněkud netypicky postaven na amerických liniích, a kombinace větví těchto linií je Storm Cat - Deputy Minister - Nijinsky - Deputy Minister.

Několik slov dlužím i malým regionům, Japonsku a Jižní Africe. Dalo by se předpokládat, že nízký nebo žádný výskyt výše zmíněných technik je výsledkem menší populace. Nezapomínejme ale, o jakých zemích je řeč: nejen malých, ale rovněž silně orientovaných na import. Nejsem kvalifikovaná komentovat historický vývoj Jižní Afriky, ale co se Japonska týče, jejich intenzivní importní politika je velmi dobře známá. Japonští chovatelé si zaslouží uznání za udržení některých raritních krevních linií typu Nasrullah - Princely Gift nebo Djebel - My Babu, ale ve skutečnosti nikdy neměli tak silnou masivní hřebčí linii, jaké známe ze Spojených států, v typu Northern Dancera či Mr. Prospectora. Jinými slovy, linii, u níž by bylo možné zkombinovat tři nebo čtyři její větve, bychom asi v Japonsku hledali jen velmi obtížně.

Této pozici není blízko dokonce ani Sunday Silence, který je patrně jednou z mála linií, ne-li vůbec jedinou, se kterou by "těžké" techniky mohly být realizovány. Technicky možné to je už dnes, kdy nejstarší synové Sunday Silence již dosáhli třetí generace rodokmenů, nicméně celá linie je na to stále příliš mladá: Deep Impact, jeden z předních světových plemeníků, je teprve synem Sunday Silence, čímž by vytvořil 2x_ prochování, a zbytek linie má cca dvě generace hřebců, což by vytvořilo blízký inbreeding i na mateřské straně. V nejlepším případě by šlo dosáhnout inbreedingu zhruba 3x3, což je nesrovnatelně blíže, než v rodokmenech s intenzivním liniovým prochováním na Northern Dancera, kde se tento velikán vyskytuje zhruba ve čtvrté až šesté generaci rodokmenů.

Historický a geografický vývoj linie Turn-To je příběhem sám pro sebe. Jediným "hard three" koněm linie je australská klisna Oregon's Day, a její rodokmen byl sestaven na základě Red Ransom z větve Roberto x Oregon z větve Halo x Imperial Steel z větve Habitat. Tento příklad vhodně ilustruje základní problém celé linie: příliš málo úspěšných plemeníků na stejném místě, a tudíž prostá nemožnost je poskládat do jednoho rodokmenu.

Evropě bych ráda věnovala ještě několik úvah. Hodnoty z tabulky jsou poměrně jasné: evropští chovatelé inklinují k opakovanému použití jedné linie, a projevují očividnou nechuť ke kombinaci co nejvíce rozdílných linií. To je pozoruhodné jak z hlediska chovatelských strategií jako takových, tak vzhledem k prostředí, v němž je tato strategie považována za nejefektivnější.

Než blíže vysvětlím své úvahy, chtěla bych nadnést dva předpoklady. Prvním je už vícekrát zmíněný fakt, že pokud hovoříme o variabilitě krevních linií v rodokmenech, bavím se stále o pěti hlavních pozicích otců. Druhý, prokázali jsme mimo jakoukoliv pochybnost, že diverzita hřebčích linií v rodokmenech od minulosti k přítomností klesá. Ačkoliv jsme to neudělali pro jednotlivé regiony, Evropu nevyjímaje, udělali jsme tuto analýzu pro celou populaci, a Evropa vždy byla srdcem dostihového světa a hnacím motorem jeho trendů. Z toho můžeme vyvodit, že čím větší variabilita linií bude v druhé generaci rodokmenů, tím větší variabilita by měla být i ve třetí, čtvrté a páté.

Evropa nemá tak bohaté současné zastoupení hřebčích linií jako obě části Ameriky, ale když se podíváme na linie mateřských otců, zjistíme, že jejich počet se příliš neliší od severní Ameriky a Austrálie, a jen mírně zaostává za Jižní Amerikou. Znovu připomínám, že jde o relativní čísla, protože analýza se týká výsledků jednoho roku, a jak jsme si řekli už dříve, Evropa rozhodně má plemeníky i mateřské otce i z jiných, naší analýzou nezachycených linií. V každém případě lze vyvodit, že pokud má Evropa plnou škálu linií mateřských otců, s její krevní diverzitou by mělo být vše v pořádku. Dokonce by měla být zhruba stejná, jako v Severní Americe, která ovšem tvoří neporovnatelně větší část dostihového světa. Jinými slovy, Evropa by měla být tím posledním regionem, který by měl potřebovat podobné "invazivní" techniky typu mnohonásobného prochování na jednu linii. Jejich prostá existence ovšem dále podporuje teorii, že jsou naprosto cílené a zaměřené na kumulaci jedné krve.

Ncméně jsem si vědomá, že podobné úvahy jsou vždy problematické. Nesmíme zapomínat, že "příliš mnoho krve Northern Dancera" je tu prostě proto, že Northern Dancerova krev fungovala lépe, než jakákoliv jiní. Nadužívání vždy neznamená kvalitní výsledek, ale v případně Northern Dancera, ať je nadměrně používán či není, tento kvalitní výsledek máme. Ale musíme si být vědomí aktuálního stavu: intenzivní linebreeding je používán, a rizika pro budoucí využití takových koní byla naznačena. Nikdo nemůže prochovávat na Northern Dancera donekonečna, a jaké přesně má šance plemeník nesoucí pět jeho krosů, když jeho partnerky budou v 75% pocházet ze stejné krve, a z 50% z jejího linebreedingu? Jsem poměrně ráda, že tyto problémy nemusím řešit já osobně...

Několikrát v analýze jsem byla skeptická k negativnímu hodnocení stavu linie Northern Dancer. Přiznávám, že právě přečtené odstavce dávají za pravdu skeptikům. Osobně budu spokojená, pokud si čtenáři z těchto řádků odnesou poznatek, že nadužívání či spíše "zneužívání" krve Northern Dancera je do značné míry lokálním fenoménem evropsko-australského chovu, nikoliv globálním.

Několikrát v analýze už bylo naznačeno, že k liniím Northern Dancer, Mr. Prospector a Turn-To se z chovatelského hlediska přistupuje rozdílně. Této výzvě nešlo odolat, a následující tři díly analýzy přiblíží, jakým způsobem je s jednotlivými liniemi pracováno v rodokmenech.