Chovatelský zápisník

Úvod: účel, kritéria a vstupní data analýzy

Vysvětlení výběru analyzovaní populace a základní vstupní data.

Autor: Jana Němečková, publikováno: říjen 2019

Popud k sepsání celé rozsáhlé analýzy vyšel v podstatě z internetových diskuzí. Chovatelské diskuze se samozřejmě vedou odedávna, a jejich nekončícím tématem v posledních padesáti letech je Northern Dancer a jeho potomci. Na jednu stranu se chovatelé neustále snaží najít "ještě progresivnější" formu prochování na tohoto velikána, na druhou stranu ale už zaznívají poměrně katastrofické ohlasy, že plnokrevníkovi nadměrným prochováváním podřezáváme větev. Kde tedy leží pravda?

Myšlenka, která mě na podzim roku 2017 zarazila, je prostá: kde leží pravda nikdo z nás neví. Neznám člověka, který by si v dnešní době skutečně mapoval výskyt krevních linií, a pokud si někdo udržuje alespoň relativní přehled o úspěšnosti plemeníků, sotva se věnuje okrajovým regionům dostihového sportu. Přiznejme si, že mnoho z nás v debatách popisuje spíše své dojmy než reálná fakta, a to ještě dojmy opřené o velmi malé a selektivní vzorky populace. Britští a američtí klasikové, případně přední dvouletci totiž opravdu nereprezentují plnokrevníka jako plemeno...

Jsem člověkem, který rád zná fakta za "vnějším chodem věcí." To mě na podzim roku 2017 přivedlo k myšlence rozsáhlé analýzy krevních linií, a následně k pokusu o ni. Ten zůstal uzavřen právě dostihy podzimu 2017 a nedokončen; namísto neuvěřitelně zdlouhavého a úmorného přepočítávání výsledků jsem raději propracovala koncept a sběr dat pro už kompletní celosvětovou analýzu původů elitních vítězů za rok 2018. Ta byla v originále publikována na jaře 2018, a nyní ji postupně přineseme i českým čtenářům v kompletním znění.

Kritéria zpracování

Základní koncept této analýzy vznikal řadu měsíců, a zahrnoval již zmíněný "pokus nanečisto" ve formě analýzy části roku 2017. Ta se týkala group / grade 1 vítězů z celého světa, a ačkoliv je to přístup, ke kterému sama nemám zásadnějších námitek, zároveň se nedá říci, že bych s ním byla plně spokojená. Článek analyzoval cca 360 jedinců z různých zemí i kontinentů, a to mi jako vzorek populace, byť cíleně elitní, přišlo skutečně málo. Proto jsem si dlouho pohrávala s myšlenkou na řešení navenek ne tak módní, ale zcela jistě zajímavé: rozšíření skupiny analyzovaných koní o group / grade 2 vítěze.

Tento krok jsem nakonec udělala, a vedlo mě k němu hned několik důvodů: kromě vítaného rozšíření základny dat pro analýzu je to obrovská kvalitativní blízkost G1 a G2 úrovní. Nezřídka se stává, že vytoužený G1 triumf unikne výbornému koni jen shodou okolností, a naopak, řada G2 dostihů je natolik prestižních, že jejich vítězové nejsou cenění téměř o nic méně, než kdyby šlo o G1 dostih: připomeňme britské Hardwicke Stakes, francouzskou Prix Niel, americký Wood Memorial či Mother Goose Stakes.

Grupa 2 měřítko umožňuje zachytit méně populární či méně progresivní (a nezřídka krevně zajímavé) větve "pod povrchem," a navíc asi nebude příliš pochyb o tom, že hřebec schopný dát G2 vítěze je zcela jistě schopný, s trochou štěstí, dát i vítěze jedničkového.

Třetím zásadním důvodem byl záměr udělat podstatně detailnější regionální analýzy. A zejména v menších regionech typu východní Asie či Jižní Afriky je každé rozšíření souboru dat o nějakou tu desítku velmi vítané, jak ostatně uvidíme za moment.

Zkrátka, zahrnout G2 vítěze, kteří neoddiskutovatelně patří k vysokému nadprůměru populace, se zdá být sice netradičním, ale akceptovatelným a ze všech hledisek statisticky prospěšným krokem. Mohu slíbit, že pokud se v analýze objevila situace, kde rozlišení G1/G2 kontextu hrálo významnou roli, bylo to vždy zmíněno a uvedeno na pravou míru.

Vstupní data

Pokus z roku 2017 přinesl ještě jednu vítanou pomoc: ověření struktury regionálních dostihových kalendářů. Ve finále tak do analýzy mohlo být zahrnuto plných 17 vyspělých dostihových zemí ze všech kontinentů, rozdělených do šesti regionů:

EvropaSev. AmerikaAustrálieAsieJižní AmerikaOstatní
  • Velká Británie
  • Irsko
  • Francie
  • Německo
  • USA
  • Kanada
  • Austrálie
  • Nový Zéland
  • Japonsko
  • Hong Kong
  • Argentina
  • Brazílie
  • Chile
  • Peru
  • Uruguay
  • Jižní Afrika
  • UAE

V těchto zemích se koná celkem 1041 Gr.1, Gr.2 nebo jiných významných dostihů. Jejich rozdělení je uvedeno v následující tabulce, společně s počty jejich vítězů. Kategorie "ostatní významné dostihy" zahrnuje především dostihy s omezením na lokální odchovance (tzv. restricted), kam však patří všechny kanadské klasické dostihy Queen's Plate, Prince of Wales Stakes, Breeders' Stakes, Woodbine Oaks, Bison City Stakes a Wonder Where Stakes, a také špičkové dostihy dvouletých Cup And Saucer Stakes, Canadian Futurity a Princess Elizabeth Stakes. Do analýzy byl také zahrnut nejbohatší australský dostih The Everest, který díky inauguračnímu ročníku 2017 zatím nemůže být považovaný za graded dostih, a podobnou pozici mají novozélandské dostihy Karaka Million pro dvouleté a tříleté. Pro zajímavost, vítězové těchto tří dostihů jsou G1 a G2 vítězi, a v analýze by se tak objevili v každém případě.

Tabulka 1: Geografické a kvalitativní rozdělení dostihů a jejich vítězů v analýze
GBIREFRGERUSACANAUSNZJPNHKUAESAFARGBRZCHIPERURUCelosvětově
G1 dostihů361328510877421251272940271799467
G1 vítězů2913264777571821972637231279382
G2 dostihů48142615126149424357123548292087562
G2 vítězů41142412114138322336103443241587503
Ostatní dostihy91212
Vítězové71210
Celkem dostihů8427542023430169476019196488563717161041
Celkem vítězů642445151642712037471313537543241315769

Povšimněte si prosím, že počty vítězů jednotlivých kategorií neodpovídají počtům dostihů, a dokonce neodpovídají ani celkové součty. Vysvětlení je jednoduché: mezi koňmi zařazenými do databáze jsou několikanásobní G1 či G2 vítězové, vítězové G1 i G2 dostihů v jedné sezóně, a dokonce i G1/G2 vítězové v několika regionech, typicky například z velkých mezinárodních startů typu Breeders' Cupu či Dubai World Cupu. Proto ač si jednotlivá čísla v rámci kategorií i jednotlivých zemí navzájem neodpovídají, jsou správná. Celkový počet G1 a G2 vítězů, se kterými budeme pracovat a analýze, je 769.

Proč se v analýze budeme zabývat počtem vítězů, a nikoliv počty vítězství? Počet grupových vítězství zcela jistě ukazuje na kvalitu daného koně, ale pro její vyjádření tu máme handicapy a světové žebříčky. Nás zajímají "výkony" hřebčích linií, resp. jejich schopnost vyprodukovat špičkové koně jako taková. Tato analýza si dává za cíl popsat krevní linie vítězů, nikoliv jejich kvality, a proto je počet vítězství irelevantní. Zahrnutí kvalitativního aspektu by naopak zkreslilo statistické výsledky, a navíc znemožnilo odlišit např. otce čtyřnásobného vítěze od otce čtyř různých vítězů, a to už je z chovatelského i statistického hlediska opravdu zásadní rozdíl.

Souhrn všech zahrnutých dostihů, jejich vítězů a krevních linií je publikován jako dodatek 1 k celé sérii článků. Dále se jednotlivými dostihy nebudeme zabývat, protože to není náplní tohoto článku. Co jí naopak je, to je statistická analýza oněch 769 vítězů, a začněme rovnou celosvětově nejúspěšnějšími otci.