Chovatelský zápisník

Bílí plnokrevníci

- původ a současné zdroje "bílého" genu v populaci plnokrevníka

Autor: Jana Němečková, foto: sporthorse-data.com; publikováno: leden 2020

Rychlá navigace

Ačkoliv žijeme v jednadvacátém století, bílí plnokrevníci jsou stále něčím "zvláštní." Najít racionální vysvětlení není tak těžké: jde o nejvzácnější barvu plnokrevnika, jejíž výskyt je nesrovnatelně nižší, než v případě hnědé a ryzé. Každý bělouš vypadá trochu odlišně, od elegantní tmavě šedé po sněhobílou... A co je nejdůležitější, všichni jsme byli dětmi, a všichni jsme sledovali pohádky - a správný pohádkový kůň je vždycky bílý, a tak to zůstává uložené v naší paměti daleko za hranici dětství.

Přepkvapitě se však s bílými koňmi pojí i některé předsudky. I já jsem, ještě jako dítě, slýchávala, že "bílí koně nejsou nikdy stejně dobří, jako barevní." Tato pověra je patrně založená právě na jejich nižším počtu v populaci, díky kterému zkrátka nevyhrávají důležité dostihy stejně často, jako hnědáci a ryzáci. Nicméně v dnešní době už máme řady příkladů, kterými lze toto tvrzení vyvrátit, od Native Dancera přes Winning Colors, až třeba po českou Sixteen.

Nicméně, přiznejme si... jakkoliv dospělé a cynické je dostihové publikum, mnoho z nás má stále pro bělouše upřímnou slabost. Pojďme se proto podívat, kde se "bílá" v plnokrevné populaci vzala, jak se šířila - a v neposlední řadě na to, proč je dnes běloušů podstatně více, než před několika dekádami.

Základy genetiky

Lidé, kteří jsou alespoň trochu zběhlí ve zkoumání rodokmenů, vědí, že "bílá" barva, v angličtině "grey" čili spíše šedá, je poměrně zábavná entita. V rodokmenech ji lze snadno sledovat jako šedou, nikdy nekončící nit. Čím to je?

Nedělejme věci složitější, než jsou - alespoň pro nás běžné fanoušky plnokrevníků a rodokmenů. Základním předpokladem je, že každý bělouš musí mít alespoň jednoho bílého rodiče. Bílá barva je dominantní, a proto bílý potomek musí získat alespoň jednu bílou alelu od alespoň jednoho bílého rodiče ("Gg" genotyp) nebo dvě bílé alely od obou bílých rodičů ("GG" genotyp). Nikdy se však nemůže narodit bělouš z obou barevných rodičů.

V opačném pořadí pak homozygotní bělouš "GG" genotypu VŽDY dá jen a pouze bílé potomky, protože vždy předá jednu "G" alelu (a ano, takoví plemeníci v plnokrevných dějinách skutečně byli), a heterozygotní bělouš "Gg" genotypu může dát jak dalšího heterozygotního bělouše předáním "G" alely, tak "barevné" potomky v případě předání pouze "g" alely, kteří pak dědí barvu podle dnes už veřejnosti dobře známých klasických interakcí "E" - extension (ryzá) a "A" - agouti (hnědá) genů.

Na tomto místě je nutné zdůraznit ještě dva zásadní předpoklady. Prvním je ten, že "bílá" ve smyslu klasických vybělujících běloušů není "barvou" jako takovou, ale jde o zrychlenou ztrátu původního pigmentu - jakousi obdobu předčasného stárnutí u lidí. Nejde o žádnou novou informaci, neboť každý kolem koní ví, jak hříbata ztrácejí svou původní, barevnou srst, a časem vybělují; Federico Tesio dokonce "vybělování," respektive samotnou přítomnost G genu z tohoto důvodu nazýval "nemocí." Pro účely tohoto článku ale hovoříme o bílé jako "barvě," tak, jak je používána k prostému popisu bílých koní.

Druhou věcí, kterou je nutné zdůraznit, je rozdíl mezi "bílou," či již zmíněnou anglickou "grey" čili vybělujícím běloušem, či spíše "šedákem," a mezi "skutečnou bílou." V posledních letech se širá dostihová veřejnost po celém světě setkává s nevybělujícími bělouši, nositeli genetické mutace zvané "dominantní bílá," anglicky "dominant white," kteří se od klasické "šedé" liší ve dvou zásadních aspektech:

Jak bylo zmíněno, jedná se o genetickou mutaci, a "originální" dominantní bělouš se skutečně rodí z barevných rodičů, velmi často dokonce z jednoho velmi tmavého či rovnou černého. Výsledkem je nevybělující bílé hříbě (ne však nutně čistě bílé, možné jsou barevné skvrny různého vzhledu), které je nositelem bílé "W" alely, a v případě zařazení do chovu tuto alelu může předat na své potomky.

V současné době je známo cca 27 různých W alel, některé vázané na specifické plemeno, včetně quarterů či lokálních plemen tažných koní; některé z nich se vyskytují i u plnokrevníků. Dominantně bílí plnokrevníci jsou tématem na samostatnou knihu, a existují práce na toto téma; podle jedné z nich v dějinách do dnešních dní existovalo zhruba 130 dominantně bílých plnokrevníků, mezi které patřil už například Mont Blanc, hřebec ročníku 1919; z mnohem modernějších a veřejnosti dobře známých jmen pak legendární americká bělka Patchen Beauty z dominantní bílé rodiny nesoucí W2 alelu White Beauty, "strakatý" nositel W5 alely Puchilingui, či slavná japonská matka Shirayukihime ročníku 1996, patrně "zakladatelka" W14 mutace.

V tomto článku se však budeme věnovat výhradně "klasické," tedy vybělující bílé, tak, jak se v plnokrevné populaci předává od počátku jejího vzniku.

Úvahy nad mechanismy rozšíření běloušů v populaci

Musím přiznat, že jsem si vždy myslela, že bílý "genetický bazén" se prostě rozšiřoval či "rostl" postupem času. Pokud se však zastavíme a zauvažujeme nad možným rozšířením bílé, dojdeme - na základě výše uvedené základní dědičnosti - zhruba k těmto závěrům: Pokud máme heterozygotní bílou klisnu s průměrným počtem 10 hříbat, je teoretická šance, že dá půlku bílých a půlku barevných hříbat. Pokud bychom měli štěstí, dvě z bílých hříbat, se štěstím klisny, by se opět dostaly do chovu - se stejnou chabou šancí reprodukce bílé barvy na jednu nebo dvě chovné dcery. Spolu s prostým faktem, že klisny občas tíhnou k tomu být neúspěšné či neplodné, toto není úplně nejšťastnější způsob, jakým šířit bílý gen v populaci.

Na druhou stranu, pokud máme heterozygotního bílého hřebce, tak ten sice nemá o nic větší teoretické procento produkce bílých potomků než bílá klisna, tedy zhruba 50%, avšak takový plemeník nemá potomků deset, ale několik desítek či se štěstím stovek. Z tohoho úhlu pohledu je zřejmé, že bílý gen v populaci, a míra jeho rozšíření, vždy závisely na úspěšných bílých plemenících.

Pravdou však je - jak uvidíme zejména v části věnované moderní populaci plnokrevníka - že u heterozygotního bílého plemeníka není předpoklad zplození dalšího úspěšného bílého plemeníka nikterak velký. I nejlepší hřebci v dějinách vždy měli jen omezený počet synů pokračovatelů, a bílá barva se nejednou elitním plemeníkům elegantně vyhnula, někdy až k opačnému extrému. Jak uvidíme později, tento problém často paradoxně řešily klisny: jakkoliv se to zdá nepravděpodobné, právě dcery bílých plemeníků často dopravily bílý gen k dalšímu bílému plemeníkovi.

Slyšela jsem mnoho pamětníků vzpomínat, že v posledních letech je daleko více běloušů, než bývalo dříve. Nemohu osobně soudit, ale dost pravděpodobně to nebude jen subjektivní dojem, protože jedna věc se skutečně v posledních dekádách razantně změnila. A je překvapivě jednoduchá:

Plnokrevná populace vždy měla úspěšné bílé plemeníky, ať to byla krátká francouzská linie Le Sancy - Le Samaritain - Roi Herode na přelomu 20. století, Roi Herodův irský syn The Tetrarch narozený 1911, či třeba skvělý Mahmoud, plemeník třicátých až padesátých let. Koncem 50. let 20. století však přišlo něco, co plnokrevný svět do té doby neviděl: zrod skutečně dominantní, silné a veleúspěšné bílé hřebčí linie. Jejím zakladatelem se stal bílý sprinter Grey Sovereign, jehož příběh je vylíčen v profilu jeho hřebčí linie zde na webu; mezi jeho potomky byla řada významných bílých plemeníků jako Zeddaan, Kalamoun, Sovereign Path, Caro, Cozzene a mnoho dalších, kteří bílý gen rozšířili po světě ve dříve nevídaném množství.

Může se zdát, že jsem hned v úvodu článku prozradila to nejzásadnější a nejzajímavější. Můj osobní názor je opačný: samotné vnesení bílého genu do plnokrevné populace je podstatně napínavější čtení, stejně jako příběh jeho udržení po další tři staletí. A pokud zmínka o linii Grey Sovereign svádí k domněnce, že bílí plnokrevníci se přece jen šířili s prostým růstem plnokrevné populace, pak hned následující řádky by měly svědčit o opaku: samotné základy plnokrevníka byly "bílé" víc než dost.

Původ bílého genu v plnokrevné populaci

Všichni zkušení dostihoví příznivci vědí, že plnokrevník jako plemeno je výsledkem připařování anglických klisen různého (namnoze už orientálního či alespoň "jižního" původu) s čistými orientálními hřebci. Původní počet bílých orientálních plemeníků byl minimálně 28, což je překvapivě vysoké číslo - zejména v kontextu toho, že takovýto široký zdroj rozhodně neznamenal okamžité rozšíření atraktivní bílé barvy v raném plnokrevníkovi. Zároveň existuje několik bílých klisen - zakladatelek, jejichž bílý gen nemůže být připsán žádnému známému otci. Pojďme si tyto prapůvodní nositele bílé barvy nyní vyjmenovat, před jejich popisem podle historické důležitosti:

Z tohoto seznamu někteří hřebci, jmenovitě Gibson's Grey Arabian, Bell's Arabian, Morgan's Grey Barb, Gregory's Arabian a Rutland Arabian neměli žádný zvláštní význam. Význam dalších už kolísal od lokálního vlivu až po doslovné stavební kameny raného plnokrevníka. Před následujícím seznamem si prosím povšimněte, že import bílých arabů se odehrával cca mezi lety 1650 - 1780; protože následující seznam nebude řazen chronologicky je dobré mít na paměti alespoň základní kontext, že Darley Arabian se narodil cca 1700, Eclipse roku 1764, a Diomed vyhrál první anglické Derby roku 1780.

Coombe Arabian

Coombe Arabian byl dovezem poměrně pozdě, cca 60 let po Darley Arabianovi a právě včas, aby se stal partnerem matky Diomeda, prvního vítěze Derby. Údajně dal řadu dobrých dostihových koní a také několik běloušů bez většího významu. Jeho bílá dcera z dcery Spectatora dala několik bílých hříbat včetně Cropa, úspěšného dostihového koně, který ztratil Derby 1781 s Young Eclipsem - což je přesně místo, kde končí vliv jeho děda. Historickou kuriozitou je hnědák Charity, paternitní vnuk Cropova bílého syna Lopa, který vyhrál jeden z prvních ročníků Grand National v Aintree.

Lexington Arabian

Neměl patrně žádný "barevný" význam, pouze ten historický. Jeho vnuk z nepojmenované dcery, známý pouze jako Brother to Fearnought, dal bílou dceru z rodiny vázané na dalšího bílého hřebce Windhama po Hautboy; tato rodina později dala King Fergusovu dceru Alexinu, významnou matku. Z její rodiny vzešla řada klasických klisen, ale také hřebci Slane, mateřský otec francouzského Dollara, a Gost, otec Badajoze a děd Epinarda.

Orford Grey Turk

Hřebec byl v majetku Roberta Walpola, a není jasné, zda byl importován, nebo odchován v Británii. Neměl bílé potomstvo, ale byl třetím otcem Turfa, hřebce po Matchem narozeného 1760. Turf nebyl žádným významným dostihovým koněm, ale jeho nepojmenovaná dcera po Regulus dala bílého Messengera (jehož linie bude rozebrána dále v článku), mateřského otce American Eclipse, fundamentálního amerického plemeníka. Orford Grey Turk je považován za totožného s Walpole Grey Turkem či Walpole Barbem, což znamená, že by byl rovněž třetím otcem Little Drivera, tvrdého koně závodícího do jedenácti let a povětšinou vítěze, a to nad koňmi kalibru Babrahama, Whiskera či Squirrela.

Mosco Grey Arabian

Je o něm velmi málo informací, dokonce chybí rok narození. Zanechal jedinou známou dceru, bělku jménem Queen Mab, vnučku Hampton Court's Childerse. Ta dala život Hopper's Pacoletovi po hřebci Spark, a se stejným hřebcem byla importována do Ameriky, kde tento pár zplodil další hříbata. Jedním z nich byla bělka Gantt's Mille, matka hnědáka True Briton po Crabově synovi Othello - neplést s jiným vraníkem po Crab, Portmore's Othello, jenž byl mateřským otcem King Ferguse, avšak měl jinou matku. True Briton dal Jenny Duter, jejíž bílá vnučka po Messenger se stala třetí matkou legendární Ariel. Více o ní v části o Messengerovi.

Bright's Roan Mare

Bright's Roan Mare je jednou z řídkých klisen v tomto seznamu. Byla dcerou vraníka Leedes Arabian z neznámé matky; sama Bright's Roan Mare je považována za zakladatelku rodiny 61. Její "barevný" vliv skončil velmi rychle - barva dcery Black Barb Mare ani vnučky Confederate Filly není známa. Mohly být bělkami, zejména druhá jmenovaná po bělouši Grey Grantham, nicméně mohly být rovněž "barevné." V každém případě, nejlepším potomek Confederate Filly byl Blaze po Flying Childers, nejvíce známý jako mateřský otec Heroda; další syn Sampson byl přímým předkem Messengera. Confederate Filly byla rovněž matkou Blazeovy starší polosestry, nepojmenované ryzky, jež dala Whitenose, jednoho z nejlepších synů Godolphin Arabiana.

Compton Barb

Byl zakoupen členem Jockey Clubu Charlesem Sedleym, a byl znám rovněž jako Sedley Arabian. Barevný vliv Compton Barba nevedl dál než k synu Greyling, ale dal rovněž Coquette, matku Egremont's Drivera po Trentham, jenž je znám jako otec Derbyvítěze Hannibala a mateřský otec Anderidy, dcery Gohanny, která vyhrála Ascot Gold Cup 1809. Driverova dcera Amazon byla přímo pátou matkou plemeníků Stockwella, King Toma a Rataplana. Kromě Egremont's Drivera dala Coquette i jeho pravou sestru Camillu, z jejíž rodiny pochází několik klasických vítězů, a jejímž synem byl Lottery, pokračovatel Eclipsova syna Joe Andrewse v historicky vymizelé hřebčí linii. Dalším vlivem Camilly byli tříčtvrteční bratři Golumpus a Canopus po hřebci Gohanna z pravých sester z Camilly - Canopus je předkem několika klasických koní včetně vítěze Derby Spaniela, ale Golumpus byl daleko vlivnějším plemeníkem, mj. přímým předek významného francouzského plemeníka Royal Oak a také otec Sandbecka, který byl mateřským otcem The Flying Dutchmanna. Konečně, Camilliným potomkem byl také vlivný plemeník Venison. Poslední hmatatelnou zásluhou Compton Barba je Sister to Greyling, čtvrtá matka Raphaela, druhého z Derby 1815 za Whiskerem, a pátá matka Ashtona, vítěze St. Legeru 1809.

Bloody Shouldered Arabian

Jeho jediným známým bílým potomkem je Brisk, údajný vítěz několika královských dostihů. Rovněž dal nepojmenovanou dceru, která se stala bábou před chvílí zmíněné Sister to Greyling. Třetím známým hříbětem je Bolton Sweepstakes, který zanechal několik nepojmenovaných dcer. Jedna z nich se stala třetí matkou pravých bratrů Jupiter, Mercury a Volunteer po Eclipse; poslední dva jmenovaní a především Mercury byli úspěšnými plemeníky, a z rodin jejich sester vzešla řada klasických koní.

Belsize Arabian

Belsize Arabian byl importován do Anglie v roce 1759 a působil jako plemeník do roku 1765, kdy byl poslán do Ameriky. Zanechal dva bílé potomky, klisnu Sylva a hřebce Evans Starling; jejich v Americe narozená dcera, bělka Sally Painter (2x2 prochovaná na Belsize Arabiana) se stala zakladatelkou poměrně úspěšné rodiny, zejména skrz černou dceru Dianu. Bílá barva nicméně dál nepokračovala.

Panton Grey Arabian

Panton Grey Arabian byl majetkem Tommyho Pantona, a mohl být totožný s Devonshire Grey Arabianem. Byl rovněž jedním z prvních arabů, kteří měli dopad na "skutečný" dostihový sport, když jeho vnučka Hollandaise po Matchem získala třetí ročník St. Legeru v roce 1778. Pro zajímavost, její polosestra Gunilda byla exportována do Ameriky, pravděpodobně březí po Highflyer; výsledná dcera Sweetest When Naked dala bělku Bellaria, odchovankyni plukovníka Johna Tayloe po dalším bělouši, Tayloe's Bellair Second. Tím ovšem bílá rodina skončila, a sama Hollandaise nezanechala žádné důležité potomky, pokud alespoň nějaké. Další dcery Panton Arabiana, včetně několika bělek, neměly už žádný význam.

Wellesley Grey Arabian

Wellesley Grey Arabian byl dovezen v roce 1803, tedy podstatně později než ostatní orientální hřebci, a říká se, že byl jedním z posledních arabských koní s vlivem na plnokrevníka jako plemeno. Jeho jediným významným potomkem byla Fair Ellen z Highflyerovy dcery Maria, která dala nejméně čtyři klasické potomky. Nejznámější je hnědka Lilias ex Babel, která získala Oaks 1826; její bílá polosestra Dandizette po Whalebone došla druhá v Oaks 1823. V Oaks se údajně umístila ještě jedna dcera Fair Ellen, a mohla jí být "nepojmenovaná klisna pana Walkera," neboli později bělka Euryone po Witchcraft, kterou Fair Ellen porodila v roce 1813. Čtvrtým klasikem v rodině byl hřebec, bělouš The Exquisite po Whalebone, který přišel druhý v Derby 1829 za Frederickem. Rodina Lilias však skončila v Rusku a rodina Dandizette v Maďarsku; co se týče větve Euryone, jediný úspěch jí přinesla vnučka Europa, z níž vycházely třetí z Oaks 1844 Barricade, a pozdější vítěz Preakness Stakes Dunboyne.

Place's White Turk

Place's White Turk byl dovezen do Angle v roce 1657, a umístěn do hřebčína Olivera Cromwella. Je zmiňován jako možný otec Croft's Commonera, jehož otcovství je obvykle připisováno D'Arcy's White Turkovi; ještě zásadnější je, že se vyskytuje v řadě raných plnokrevných pedigree. Z rodiny jeho dcery Old Thornton Mare vycházejí Moorcock, Phantom a Black Chance, údajně dobří dostihoví koně. Trumpet's Dam byla čtvrtou matkou fundamentálního plemeníka Matchem po Cade, ale také bílé Grey Bloody Buttocks, dcery Bloody Buttockse a později významné matky. Stejná klisna se stala třetí matkou Bald Gallowayova syna Cartouch, zatímco White Turk Mare z neznámé matky se stala čtvrtou matkou Ancaster Grasshopera, šedého syna po Crabovi, který se objevuje v rodokmenu Trumpatora. Ze stejné rodiny pochází i Ancaster Dizzy, bělka, která však dostala bílý gen od Wynn Arabiana nebo Chillaby Barba; ta se stala třetí matkou Grey Diomeda, ceněného plemeníka. Podobných stop od Place's White Turka vede více, ale pro moderní čtenáře jde o povětšinou zapomenutá jména, viz datum importu.

Ze spojení Place's White Turka s Tregonwell's Natural Barb Mare, zakladatelkou plnokrevné rodiny 1, se narodila nepojmenovaná dcera, která jediná předala dál šedý gen, ačkoliv ten se v populaci dlouho neudržel. Ze spojení s Taffolet Barbem neznámé barvy se narodila šedá Taffolet Barb Mare, jejíž vnučka po Darley Arabian rodinu prodloužila dál k její nejvýznamnější části - Bonny Lass, Prunelle, Penelope, Web, a mnoha dalším. Tato klisna po Darley Arabian byla neznámé barvy, ale všechna její známá hříbata byla hnědá, takže bílou linii dál neprodloužila. V raných stádiích rodiny patřil k potomkům Darley Arabian Mare Godolphin Whitefoot, mateřský otec Bajazeta, jehož krev v Americe rozšířila slavná virginská klisna Selima, klisna z přímé rodiny zásadního plemeníka přelomu 19. a 20. století Hanovera. Z rodiny Taffolet Barb Mare dále vycházel Snap, vnuk Flying Childerse a rival Eclipsova otce Marskeho; později se stal otcem Prunelly a mateřským otcem Sir Peter Teazla, zásadního syna Highflyera.

Beaufort Arabian

Beaufort Arabian zanechal jedinou viditelnou stopu, nepojmenovanou dceru z Brookes Arabian Mare, která dala pravé bratry Figure a Jason. Mladší Jason běhal od čtyř do jedenácti let, a určitou dobu byl neporažený; jeho nejslavnější porážkou v pozdějším věku se stal Jockey Club Plate, kde podlehl Mirzovi a Matchemovi. Jason zanechal řadu potomků, údajně až do roku 1777, což by znamenalo, že kryl do věku 27 let. Starší Figure, nazýván rovněž Hamilton's Figure po majiteli, vévodovi z Hamiltonu, nebo také Grey Figure, dal hnědého syna jménem Figure z Croft's Partner mare, narozeného 1757. Tento Figure byl v devíti letech poslán do Ameriky, kde zprvu závodil a později se stal plemeníkem. Na první pohled nezanechal významné potomstvo, ale při bližším zkoumání se řada jeho dcer nachází v rodinách historických klasických vítězů jako Halma, Manuel, Vanguard, Donau, George Kinney a Refund, a také u slavného Lorillardova cracka Parole a šampionky Imp, či dokonce Siboly, třetí matky fenomenálního Nearka. Figure byl rovněž třetím otcem plemeníka Tiger, z jehož dcer vycházejí rodiny další řady slavných amerických koní kalibru King Alfonso, Falsetto, Henry of Navarre nebo Prince Gallahad. A konečně, Figure byl i čtvrtým otcem Cripple po Medoc, mezi jehož potomky ve třetí generaci je Virgil, otec vítěze Kentucky Derby Hindoo.

Carlisle White Turk

Carlisle White Turk, rovněž známý jako Acaster Turk, náležel třetímu earlu z Carlisle. Nepředal dál šedý gen, ale zapsal se do historie jako otec nepojmenované klisny z Cream Cheeks, známé jako Sister to Chaunter. Ta dala ryzku Roxanu, matku Godolphin Arabianova pokračovatele Cade; z její nepojmenované pravé sestry pak přes Matchemovu dceru Giantess vznikla rodina, která patřila k nejvíce dominantním v začátcích turfu, včetně vítězů Derby Fidget Colt, Eleanor, Phantom a Priam, přičemž poslední dva jmenovaní hřebci se stali důležitými plemeníky.

Tím vliv Acaster Turka zdaleka neskončil - jeho dcera Thwaites Dun Mare, zakladatelka rodiny 38, byla pátou matkou vítěze Derby 1791 Sir Thomase, ale především jeho pravého bratra Pot-8-Ose po Eclipse, klíčového článku v řetězci k modernímu plnokrevníkovi. Další dcera, nepojmenovaná klisna z Pulleine's Arabian Mare, dala život plemeníkům William's Squirrel a Easby Snake. Squirrel byl považován za nejlepšího koně své generace, a v chovu dal Fair Helen, zakladatelku rodiny 10 - rodiny Blink Bonny, Bayarda či Black Toneyho, abychom zmínili alespoň několik jmen; co se týče Snakea, syna daleko známějšího plemeníka Lister's Snake, ten se stal mateřským otcem Spiletty, matky samotného Eclipse.

Fenwick Barb

Fenwick Barb patřil siru Johnu Fenwickovi, a jeho jediným důležitým potomkem známým dodnes byl Whynot, hřebec z neznámé královské klisny. Ačkoliv oba jeho rodiče byli údajně bělouši, sám Whynot se narodil hnědý, čímž pro nás ztrácí význam. Whynot byl ovšem jinak mateřským otcem Bald Gallowaye, a rovněž třetím otcem Victorious, potomka D'Arcy's Yellow Turka přes Brimmera. Oba hřebci pocházeli z bílých rodin, takže se k nim ještě dostaneme. Whynotovým synem byl rovněž Wharton's Snail, třetí otec Tartara po Jigg, otce Heroda.

Royal Mare

Bílá královská klisna neznámého původu, narozená kolem roku 1685, byla zakladatelkou rodiny 15. Po krytí v předešlém odstavci zmíněným Whynotem dala bílou dceru nazvanou Grey Whynot, matku Bald Gallowaye. Ačkoliv není uváděna jeho barva, byl popisován jako hřebec doslovně "s bílou tváří," což naznačuje spíš hnědou či ryzou barvu; jeho otec St. Victor's Barb byl ryzák, a nikde není náznak toho, že by sám Bald Galloway měl být bílý. Všichni jeho bílí potomci se narodili z předků neznámého původu, nebo předků směřujících prokazatelně k běloušům. V každém případě, Bald Galloway byl důležitý mateřský otec - jeho dcera Grey Robinson (bělka z bílé rodiny) dala Reguluse, Roxana dala bratry Lath a Cade, a Roxanina pravá sestra Silverocks se stala bábou Brillianta, o kterém bude zmínka ve stati o Crabovi.

Nejslavnějším synem Bald Gallowaye byl bělouš Cartouch, ale stejně jako v případě Grey Robinson, i on dostal bílý gen z rodiny, buď od Chillaby Barba, nebo Place's White Turka. Nejdůležitějším hříbětem Cartouche byl ryzák Yougn Cartouche, jehož nepojmenovaná dcera se stala bábou Florizela, jeho pravého bratra Bourdeaux a budoucího amerického plemeníka Flimnap.

Williams Woodstock Arabian

V roce 1705 Grey Whynot porodila pravou sestru Bald Gallowaye, bělku jménem Points. Z připuštění dalším běloušem, William's Woodstock Arabianem, dala Points bílou klisnu Flying Whigg, narozenou 1715.

Flying Whigg nikam barvu nepředala, protože jejími dcerami byly tři ryzky; byla nicméně jednou z prvních superhvězd plnokrevného mateřského nebe, a to bez jakéhokoliv přehánění. Její první dcera Amorett dala nepojmenovanou klisnu, později známou jako Sister to Tortoise, která se stala matkou úspěšného plemeníka Gower Stallion. Amorettin syn Janus po Godolphin Arabian, narozen 1746, byl poslán do Ameriky, kde jeho potomstvo vyniklo rychlostí; stal se jedním z raných zakladatelů plemene quarter horse. Jeho pravý bratr Blank o něco prodloužil linii Godolphin Arabiana se syny Pacolet a Paymaster, a rovněž dal důležitou klisnu rodiny 1 Julii, a Horatii, bábu Derbybítězů Diomed a Young Eclipse. Třetí pravý bratr Old England, závodící pod jménem Slugg, byl dobrým plemeníkem, stejně jako Shakespeare po Hobgoblinovi a hřebci Merlin a Young Snip z jejich sester. Polosestra Young Snipa po Shakespeare dala Syphonova syna Sweetbriar, vítěze Newmarket Gold Cupu 1775 ve walkoveru; mezi jeho potomky pozděj byl mj. vítěz Derby Assassin.

Druhá dcera Flying Whigg, Sachrissa, dala pravé bratry Babraham a Mogul po Godolphin Arabian. Mogul je nejznámější jako otec Whistlejacket, palomino hřebce, jenž se stal slavným modelem George Stubbse. Babraham dal syna Cardinal Puff a řadu dobrých klisen, včetně Molly Long Legs, matky Giantess, která byla zmíněna ve stati o Carlisle White Turkovi. Poslední z dcer Flying Whigg, nepojmenovaná Hip mare, byla ryzkou ze dvou bílých rodičů; dala dva syny, ale žádného významem srovnatelného s již jmenovanými. Flying Whigg je i tak zodpovědná za ne méně než 10 zásadních plemeníků, což je skutečně zřídka, pokud vůbec, vídaná věc.

Následující schéma, jako jediné v tomto článku, NEobsahuje bělouše, pouze shrnuje vliv Flying Whigg:

Ve spojení s Bald Gallowayem, který už byl několikrát zmíněn, je čas na další jméno:

Son of Bald Galloway

Messenger, databáze Sport-Horse Data

Šedý nepojmenovaný syn Bald Gallowaye pocházel z neznámé matky, která byla původcem šedého genu spíše než Bald Galloway sám, jak bylo vysvětleno výše. Son of Bald Galloway zanechal jedinou důležitou dceru, bělku Durham's Favorite z nepojmenované klisny nazvané Daffodil's Dam - jmenovaná ryzka Daffodil přitom byla dcerou Bald Gallowaye, a byla považovaná za vynikající vytrvalkyni. Durham's Favorite dokázala předat šedý gen vnučce Cade Mare, narozené 1751, která zanechala nejméně 9 hříbat v rozmezí 24 let. Jediný známý bělouš z nich byl Mambrino po Engineer, dobrý dostihový kůň schopný porazit Florizela či Trenthama. Mambrino zanechal mnoho bílých hříbat, ale většinou bez významu; jednou z výjimek byl bělouš Grantham, narozený 1782, druhý v Derby za Aimwellem (tolik k historicky neúspěšným běloušům).

Mambrino však dal důležitějšího syna v Messengerovi, dovezenému do Ameriky a nesmírně úspěšnému a populárnímu hřebci dlouho před svou smrtí ve věku 28 let. Messenger je považován za jednoho ze zakladatelů amerického klusáka, ale pro nás je důležitější, že byl mateřským otcem American Eclipse, fundamentálního hřebce raného amerického chovu plnokrevníka. Přestože jeho matka Miller's Damsel byla bílá, American Eclipse sám byl ryzák, což byla pro bílou populaci obrovská smůla. American Eclipse dal Americe úspěšnho plemeníka Mambrino či velmi známého Medoc, vliv v původech Vagrant, Spendthrift i klasiků Falsetto a Vigil; Shark byl předkem několika klasických vítězů včetně Wargrave, a konečně, Brawner's Eclipse byl mateřským otcem Longfellowa. American Eclipse sám pak ovlivnil rané klasiky George Kinney, Manuel, Halma, Montrose, Tom Ochiltree či Tecumseh, a plemeníky Jack Malone, Pat Malloy a Enquirer.

Bílý Messenger však samozřejmě zanechal i další potomstvo, včetně běloušů. Bílá rodina Miller's Damsel pokračovala nejméně čtyři generace, i když bez většího vlivu. Připomeňme však, že Messengerovo potomstvo běhalo v čase velkých matchů Severu proti Jihu, a jednou z někdejších hvězd těchto matchů byl ryzák Post Boy, pravnuk Miller's Damsel z bílé klisny Garland. Ještě známější však byla o několik let dříve slavná newyorská Ariel, vítězka 42 z 57 dostihů, u níž historie poněkud opomíjí fakt, že byla rovněž bělkou, lépe řečeno produktem desetigenerační "bílé linie," jejíž počátek se datoval sto let nazpět.

Lister Turk

Lister Turk byl ukořistěn v bitvě o Budu v roce 1686, a převezen do Anglie, podobně jako daleko slavnější Byerley Turk. Později byl majetkem Matthew Listera, a nejvíce je znám jako otec Lister's Snake, hřebce nestartovavšího kvůli následkům hadího uštknutí. Snake, syn bílého hřebce z dcery dalšího bílého hřebce, však nikde jako bělouš není označen, a jeho jediným bílým potomkem bylo hříbě z klisny Grey Wilkes po bělouši Hautboy. Co se týče významu Snakea, stačí říci, že je třikrát přítomen v pedigree velkého Eclipse, přičemž byl mateřským otcem Squirta i jeho polosestry Grey Robinson, matky Reguluse. Třetí vliv jde skrz syna Easby Snake, který byl mateřským otcem Spiletty. Pravým bratrem Easby Snakea byl Squirrel, otec už dříve zmíněné Fair Helen, zakladatelky rodiny 19. Co se týče bílého genu, jediným hřebcem, který ho zdědil, byl Rutland's Coneyskins. Zanechal řadu klisen včetně Coneyskins mare z dcery bílého Hautboye, která dala dvě bílá hříbata po jiném bělouši Surley, jemuž patrně připadá zásluha za "dodání" bílé barvy. Hřebeček po Surley, Rough's Surley narozený 1920, byl lepším dostihovým koněm než později plemeníkem, a získal Gold Cup v Yorku; klisna se stala matkou Hutton's Spota, přičemž o obou ještě bude řeč. Polobratrem těchto dvou běloušů byl Hutton's Blacklegs, který vnesl Lister Turka do Eclipsova rodokmenu počtvrté, jako mateřský otec Marskeho.

Lister Turk rovněž zanechal množství dcer, včetně údajně dobré dostihové klisny Piping Peg. Ta byla připuštěna k vlastnímu otci a dala Sister to Hobby Mare, která dala jediné známé hříbě, bílého Hip po Curwen Bay Barb. Hip nikdy neběhal, ale stal se z něj dobrý mateřský otec. Jeho nepojmenovaná dcera z klisny po Spark dala vraníka Sampson po Blaze, který dal nejen první historickou klasickou vítězku v Allabaculii, ale také se stal paternitním dědem Mambrina, otce Messengera. Závěrem, Lister Turkova dcera Hobby Mare dala ryzku Brocklesby Betty, jejíž bílá dcera Brocklesby po bělouši Greyhound hrála zásadní roli v bílé linii Chillaby Barba.

Honywood's Arabian

Honywood's Arabian v majetku sira Thomase Honywooda, nebo také William's Turk po prvním majiteli, byl nejvíce známý jako otec bílých bratrů True Blue a Young True Blue. První jmenovaný byl svého času považován za nejlepšího koně v Anglii, ale mladší sourozenec měl větší význam v chovu, ač sám nikam dál nepředal bílý gen. Young True Blue je nejvíce známý jako otec hnědky Miss Slamerkin, excelentní chovné klisny, která dala několik pravých sourozenců po bílém Crabovi: černého Oroonoko jako třetího otce Pot-8-Ose, dalšího vraníka Portmore's Othello jako budoucího mateřského otce King Ferguse, a konečně bílého Bustarda, dobrého dostihového koně. Dcery Miss Slamerkin přidaly vliv u hřebců Mufti, Saltram, Le Sang a Beningbrough, a z přímé rodiny Miss Slamerkin vychází rovněž Bab, která sehrála zásadní roli v předání prapůvodního bílého genu do moderní plnokrevné populace.

Miss Slamerkin však nebyla jedinou silnou klisnou v rodině; tou další byla bílá sestra obou bílých hřebců, značená "Sister One čili "sestra 1," k rozlišení od skutečně žijící "sestry 2," paradoxně narozené o několik let dříve. Sister One byla členkou rodiny několika důležitých plemeníků, téměř výhradně přes svou vnučku, nepojmenovanou dceru Reguluse narozenou 1749. Ta zanechala tři pravé sestry, jejichž krev nesli vítězové Derby Daedalus, Rhadamantus a Assasin, oaksistka Trifle, vítězové St. Leger Spadille a Paragon, stejně jako zásadní plemeník Buzzard. Miss Belsea, pravá sestra oné nepojmenované klisny po Regulus, pak byla předkem Chanticleera, dalšího důležitého plemeníka po Woodpecker.

Wynn Arabian

Wynn Arabian byl majetkem druhého baroneta z Llandfordu, ale údajně měl stát v hřebčíně vévody z Ancasteru v Lincolnshiru, kde dal svého nejslavnějšího syna, Ancaster's Drivera. Driver byl dobrým dostihovým koněm, ale jeho jedinou důležitou stopou v chovu zůstala bílá dcera Ancaster Dizzy. Dala dvě bílé dcery, ale Blank Mare narozená 1755 nepředala barvu dál; byla však třetí matkou Imperatora, úspěšného plemeníka, který bohužel uhynul po několika sezónách v chovu. Pravá sestra Blank Mare jménem Dizzy je zajímavější, jednak jako matka Pilota, vítěze Doncaster Cupu; jejím dalším hříbětem byla dcera Grey Dorimanta, jejíž gen zmizel se dvěma syny, ale sama byla třetí matkou vítěze Derby Emiliuse. Její syn Grey Diomed byl údajně vynikajícím koněm, ale jeho stopy zmizely s poměrně brzkým údajným importem do Ruska.

Kromě Drivera dal Wynn Arabian rovněž bělouše Ancaster Crab, jehož dcera byla připuštěna zpět k Wynn Arabianovi; výsledná nepojmenovaná dcera se stala matou hnědáka Sober John po bílém Rib, budoucího amerického plemeníka. Jeho dcery tu založily rodiny, které si nezískaly mnoho pozornosti, ale jejich členky byly partnerkami Medleyho i Diomeda, a rodiny s vlivem Sober Johna pokračovaly daleko do 19. století.

Mezi několika dcerami Wynn Arabiana byla nepojmenovaná dcera z Governor Mare, zakladatelka krátké bílé linie po zmíněném bělouši Ribovi, která vedla k Delpinimu, bílému synovi Highflyera s velkým vlivem. Delpiniho polosestra Horatia po Eclipsovi - neplést s Blankovou dcerou a bábou Diomeda, která měla také šedé potomky - dala čtyři pravé bratry po Sir Peter Teazle: vítěze Derby Archduke a Paris, druhého ze St. Legeru Stamforda a údajně také klasicky umístěného Brother to Stamford. Stamford sám se stal vlivným plemeníkem, zejména skrz svého vnuka, vítěze Derby Emiliuse, jenž dal Priama, Plenipotentiaryho a Sarpedona, mateřského otce Lexingtona.

Jak uvádí schéma, Ancaster Dizzy podědila bílý gen po obou rodičích - nebo k tomu alespoň měla příležitost. Druhý možný "zdroj" mimo Ancaster's Drivera bude zmíněn za moment, protože ho Dizzy sdílí s jinou klisnou, Grey Brocklesby.

Bloody Buttocks Arabian

Otcem Grey Brocklesby byl Bloody Buttocks Arabian Johna Crofta. Byl daleko lepším mateřským otcem než otcem, a kromě bílých dcer byla hnědka Bay Bloody Buttocks pátou matkou Eclipsova syna Joe Andrewse, a také hřebce Otho, vynikajícího koně, který dokázal porazit Turfa či Tartara. Otho se stal otcem Dorimanta, jenž dal bělku Grey Dorimant v předchozím schématu. Další hnědá dcera Bloody Buttocks jménem Dairymaid dala málo významného plemeníka Price T'Quassaw, který však může být nalezen v pedigree Dr. Syntaxe, mateřského otce Newminstera.

Z bílých dcer Bloody Buttockse byla nejmladší a nejméně významná Madam, jejíž dcera Miss Roan dala dva ryzáky, menšího plemeníka Xanthus a Sweet Williama po Syphon, vítěze čtvrté edice původních Craven Stakes a budoucího otce oaksistky Ceres. Dalším synem Miss Roan byl bělouš Twig, rovněž malý plemeník. Další bílou dcerou Bloody Buttockse byla o dva roky starší Grey Bloody Buttocks z klisny po Greyhound, neznámé barvy, která dala dva plemeníky - Cornforth's Forestera, otce Xanthuse, který tak byl na Bloody Buttocks 3x3 prochován, a Cornforth's Squirrel. Squirrel byl talentovaným dostihovým koněm, který se zranil v matchi s Babrahamem; v chovu dal údajně 180 vítězů, a jeho dcery ve třech generacích daly ne méně než 18 klasických koní. Squirrel byl navíc mateřským otcem Trumpatora, klíčového článku linie Godolphin Arabian.

Dcera Grey Bloody Buttocks Parker's Lady Thigh po Croft's Partner předala bílý gen dál, svým dvěma dcerám. Mladší Grey Snip se stala bábou Boxera, vítěze 13 dostihů, a také třetí matkou Lopa, který byl zmíněn v textu o Coombe Arabianovi. Její starší nepojmenovaná pravá sestra byla matkou Cardinal Puff po Babraham, úspěšného dostihového koně a později otce neporaženého bělouše Puff, ale také nepojmenované dcery, která se stala bábou Dicka Andrewse. Ten nejprve získal slávu vítězstvím v matchi s vítězem St. Leger Quiz, a později se stal článkem Joe Andrewsovy větve Eclipsovy linie. Poslední bílá dcera Bloody Buttockse, nepojmenovaná klisna neznámého původu i data narození, dala hřebce Tom Jones po Cyprus, synu Lonsdale Bay Arabiana. Tom Jones byl poslán do Ameriky a neměl větší vliv, ale byl otcem Tayloe's Smiling Tom a dědem Thornton's Voltaire, jehož vnuk Duke of Bedford se vyskytuje v pedigree Virgila, důležitého raného amerického plemeníka a děda Hanovera.

Nyní se konečně dostáváme ke Grey Brocklesby, jejíž rodina v době narození již měla čtyři generace. Rodina směřuje k výše zmíněné bělce Hobby Mare po Lister Turkovi, ale její dcera Brocklesby Betty byla ryzka; po bílém Greyhoundovi dala bělku Brocklesby, a ta s dalším běloušem Bloody Buttocks konečně Grey Brocklesby. Kromě Bloody Buttockse tak Grey Brocklesby mohla mít bílý gen od Greyhounda, který byl synem Chillaby Barba.

Chillaby Barb

Chillaby Barb, nebo jednoduše Chillaby, stál v Hampton Court, a jednu věc je nutné zdůraznit: nemusel být zdrojem šedého genu. Jeho nejdůležitější syn Greyhound byl importován in utero, a jeho matka Slugey byla březí po Chillabym v době, kdy se oba dostali do Anglie. Ani u jednoho z rodičů není záznam o barvě, ač jeden z nich běloušem být musel; nepomáhají ani potomci, když Slugey dala Leedes Mare neznámé barvy, a jediným dalším bílým potomkem Chillaby Barba je Smiling Tom po Conyers Arabian neznámé barvy z Chillabyho dcery, jenž byla vnučkou ryzáka Makelesse, ale barvy klisen v rodině zůstávají záhadou. Klisna po Makeless nemá další známé potomky, a Conyers Arabian sám zanechal jedinou bílou dceru z bílé matky. V lepším případě tak Smiling Tom a Greyhound získali svou barvu od Chillabyho; v horším případě Greyhound od své matky Slugey, a Smiling Tom od Conyers Arabiana, hřebce mizivého významu. Tento článek však operuje s Chillabym, a to především na základě historických textů, které jako Greyhoundova otce uvádějí "bílého berbera krále Williama," přičemž Hampton Court byl samozřejmě královským hřebčínem.

Jak bylo naznačeno, Smiling Tom byl prvním důležitým potomkem, a kromě toho, že byl předkem Ancaster Dizzy, dal Plundera, pýchu Yorkshiru v trialech. Předal barvu několika synům i dcerám, ale s výjimkou rodiny Ancaster Dizzy neměli valný význam; co se týče barevných potomků, z dcery Smiling Toma směřuje rodina k Dr. Syntaxovi, rovněž už zmíněnému otci výtečné Beeswing a tudíž dědovi plemeníka Newminster.

Naproti tomu Greyhound se stal plemeníkem královského hřebčína, kde nejen dostal adekvátní příležitost, ale také se odvděčil dobrými výsledky. Jedním z jeho známých potomků byl bělouš Sampson; dalším nestartující Young Greyhound z Wastell Turk Mare, který byl nejen mateřským otcem Messengerova děda Engineera, ale také dobrým otcem klisen, mezi jejichž potomky byli klasikové Phoenomenon a Ambidexter, a vítěz Doncaster Cupu a dobrý plemeník Camillus, vnuk Pacoleta.

Stojí za to také zmínit, že Greyhound byl mateřským otcem Bay Bloody Buttocks i Grey Bloody Buttocks z předchozího schématu, přičemž jejich matka byla neznámé barvy - existuje tak teoretická možnost, že Grey Bloody Buttocks měla bílý gen po obou hřebcích. Greyhound byl rovněž třetím otcem populárního plemeníka Prophet po Regulus, pátým otcem Young Marske a jeho polobratra, vítěze Doncaster Cupu Juniper.

Jednou z Greyhoundových bílých dcer byla Brocklesby, narozená 1721, která zanechala dvě dcery: Bay Brocklesby po Croft's Partnerovi, a Grey Brocklesby po bílém Bloody Buttocks. Prvně jmenovaná dala jednoho z raných plemeníků Croft's Forester po Hartley's Blind Horse, a byla rovněž bábou výše zmíněného Prince T'Quassaw. Grey Brocklesby tak úspěšná nebyla, i když její bílý syn Little John získal newmarketský Royal Plate. Rovněž dala dvě bílé klisny po Croft's Partner, z nichž starší Celia byla připuštěna Grisewood's Partnerem, synem stejného hřebce; výsledkem bylo hříbě nejen 2x2 prochované, ale také bílé po obou rodičích, neboť Grisewood's Partner byl vnukem Hutton Grey Barba. Tímto hříbětem byla klisnička pojmenovaná Miss Elliott, matka nikoho menšího, než Gimcracka.

Než se dostaneme k Gimcrackovi, který je zdaleka nejslavnějším ze všech dosud zmíněných koní, zůstaňme na moment u Miss Elliott. Kromě Gimcracka dala dvě pravé sestry po Matchem; starší Trinket dala dva bílé syny, Weathercock a neporaženého Puff, který byl zmíněn výše v souvislosti s Cardinal Puffem. Mladší z dcer Miss Elliott, nepojmenovaná, nepředala barvu, ale stala se pátou matkou klisny Whim, pozdějšího zásadního článku celého bílého "řetězu" v plnokrevné populaci.

Gimcrack, databáze Sport-Horse Data

Gimcrack, aby byla situace ještě složitější, také dostal bílý gen od obou rodičů, neboť jeho otcem byl Cripple, vnuk Craba. V případě Gimcracka je to však stále příliš mírný výraz, neboť bílí byli oba jeho rodiče, oba rodiče jeho matky, oba rodiče jeho prabáby a konečně i dva ze čtyř prarodičů jeho otce, což z něj s trochou nadsázky dělá jednoho z geneticky "nejbělejších" koní celé historie plnokrevníka.

Popsat celý vliv Gimcracka pak nejen překračuje možnosti tohoto článku, ale je to také poměrně zbytečné vzhledem k tomu, že by to stěží šlo lépe, než dokázal jeho profil na TB Heritage. Nicméně alespoň krátce: Gimcrack byl o čtyři roky starší než Eclipse, a běhal od čtyř do jedenácti let; vyhrál 27 z 36 startů, vyhrál "závod proti času," když zaběhl 36 kilometrů pod jednu hodinu, a porazil některé z nejlepších koní své doby, včetně Hazarda, Propheta, Treasurera, Sampsona, Selima, Cardinal Puffa, Bay Maltona i Sportsmana.

Gimcrack byl "velmi vlivným" hřebcem, nicméně buďme upřímní - tento zásadní vliv vycházel ze dvou hříbat. Ze spojení se Snapovou dcerou Snapdragon z rodiny Sister One to True Blue dal nepojmenovanou hnědou klisnu, která se stala bábou bílé Miller's Damsel po Messengerovi, a jak zaznělo, ta se stala matkou American Eclipse. Gimcrackovým druhým zásadním hříbětem byl Medley, nebo Hart's Medley po Malcolmu Hartovi, který ho v roce 1783 importoval do Ameriky. Medley je vedle Diomeda považován za nejvlivnějšího amerického plemeníka konce 18. století, a je nejvíce znám jako otec Tayloe's Bellair Second, narozeného 1786, výborného dostihového koně a úspěšného mateřského otce. Dalším úspěšným synem Medleyho byl Grey Diomed (neplést s Diomedovým synem z Grey Dorimant z rodiny Ancaster Dizzy), narozený stejného roku - budoucí mateřský otec Duroka, otce American Eclipse, který tak byl na Gimcracka 4x5 prochován. Grey Diomed byl rovněž mateřským otcem hřebce Robin Grey, jehož dcera Lady Grey byla třetí matkou legendárního Lexingtona; pro zajímavost, matka Lady Grey byla po Medleyho synovi Hoskin's Melzar. Abychom ilustrovali význam této krve, nezapomeňme, že syn American Eclipse Medoc byl čtvrtým otcem Spendthrifta, děda Man o'Wara, a že Lexington i American Eclipse byli blízkými vlivy v pedigree Enquirera, mateřského otce Domina - což znamená, že původní Medleyho krev koluje v žilách obrovského procenta předních amerických koní 20. století.

U hřebce Robin Grey se na chvilku zastavme, protože je součástí nepříliš známé historie. Jeho dcera Jenny Grey dala bílého hřebce Chorister po Contract, který zanechal několik bílých dcer. Je zajímavé, že Chorister byl připouštěn k Alice Carneal, matce Lexingtona; jedna ze dvou bílých dcer z tohoto spojení, Fance, pak pokračovala v rodině malých vítězů bílé barvy, včetně Vanguarda, jehož si ovšem nepleťme s mnohem slavnějším a pouze o rok starším synem Virgila stejného jména, vítězem Preakness Stakes. Jiná dcera Choristera Blue Bell je kořenem další možné záměny díky dceři Nellie Grey, která se narodila o sedm let dříve, než bílá dcera Commodora stejného jména, vítězka Ladies Handicapu a druhá z Travers Stakes. Blue Bell dala rovněž hnědou dceru Betsey Hunter po Oliverovi, a Julia Mattingly po John Morgan. První je pátou matkou plemeníka Stimulus a sedmou Commodore M, mateřského otce Bold Forbes; její rodina pokračuje až k moderním koním jako Procida a Slickly, a dokonce vítězce Breeders' Cupu One Dreamer. Druhá je matkou vítězky Kentucky Oaks Belle of Nelson a její pravé sestry Belle of Maywood, který dala úspěšného handicapového koně Tenny, vítěze Brooklyn Handicapu. Jiným hříbětem Belle of Maywood byl Olympian, soupeř Commanda a druhý z Futurity Stakes. Třetím z bratrů pak byl St. Cloud, závodící v Británii - přišel pátý v Derby a třetí v St. Leger za Galtee Morem a Chelandry, a následně druhý v Cambridgeshire Handicapu. V další sezóně přidal třetí místa v Goodwood Cupu a Princess of Wales's Stakes, a jako pětiletý se vrátil do Ameriky, kde přišel třetí za Bendoranem a šampionkou Imp v Coney Island Handicapu. Tenny si připsal mírný úspěch i jako plemeník, když jeho syn Sarmatian přišel druhý v Preakness Stakes 1900.

Medley, databáze Sport-Horse Data

Podobně zapomenutý příběh se týká i Johnson's Medleyho. Byl už pravnukem Medleyho, a bílý gen zděděný přes Medleyho dceru předal dál, skrz dceru Fleta k St. Louisovi, bílému hřebci po Altorf, narozenému 1842. St. Louis nebyl nijak zásadně důležitý, ale jeho jméno je občas možné nalézt v historických rodokmenech, jako je ten Deerslayera, vítěze Carter Handicapu 1896.

Co se týče známější části dostihových dějin, Medley i Bellair byli úspěšnými mateřskými otci. Medleyho bílá dcera Calypso dokázala obdivuhodnou věc - prodloužila bílou rodinu na šest generací až k Throg's Neck, někdejšímu umístěnému z Travers Stakes. Kromě toho z její rodiny pochází ryzka Wanda, narozená 1882, od které se rodina rozvětvila do dvou směrů. Prvním k francouzskému Durbarovi a vítězi Kentucky Derby Kauai King, a druhým ke Countess Wandě a její dceři Planutess, který dala vítěze Kentucky Derby 1926 Clyde van Dusen, a o dva roky později jeho polosestru Betty Derr. Její dcery Iron Maiden a Judy-Rae obě založily významné rodiny, z nichž první dala vítěze Kentucky Derby Iron Liege a Swapse, a druhá Creme dela Creme a skvělou matku Courtly Dee.

Tayloe's Bellaira se týká další podobný příběh, jehož protagonistkou je ryzka Raffle, narozená 1798. Její rodina pokračovala bez větší pozornosti až do druhé poloviny 19. století, kdy dala nejprove Narragansetta, vítěze ze Saratogy, a poté jeho polobratra Leadera, který byl členem stejného ročníku, jako vítěz Preakness Stakes Tom Ochiltree, jehož Leader porazil v Ocean Hotel Stakes, i když jen v boji o druhé místo za vítězem Kentucky Derby a šampionem Aristidem. Pravá sestra Narragansetta Hilda se stala pokračovatelkou rodiny, nejprve k vnuku Ed Kearney, který přišel třetí v Preakness za Assignee, a později k dceři Henry of Navarre jménem Grave And Gay, narozené 1899. Ačkoliv pro Američany jde patrně o bezvýznamné jméno, tato klisna měla gigantický vliv na německý a později též středoevropský chov. Její syn Grossherzog přišel třetí v německém St. Legeru, další syn Ganelon ho vyhrál a přišel druhý v německém derby. Jejich polobratr Graf Ferry dal Graf Isolani, který oba dostihy vyhrál, a Ladro, který získal jak derby, tak německé Guineas, přičemž oba se později proslavili v chovu. Klisna Grolle Nicht, která byla polosestrou Grossherzoga, Ganelona a Graf Ferry, se stala bábou čtyř zásadních plemeníků: Gregor byl poslán do Ruska, kde se stal třetím otcem Garnira; Gradivo byl fundamentálním plemeníkem někdejšího Československa s vlivem rovněž v Maďarsku. Gundomar a Grande zůstali v Německu, a prvně jmenovaný se nejen vyskytuje v pedigree Alpenkoniga, ale rovněž byl dědem slavné klisny Bella Paola, zakladatelky slavné rodiny Natrouna, Verevy a mnoha dalších. Poslední vnuk Grande byl velmi úspěšným plemeníkem východního Německa, spolu se syny Fahnentragerem a Zigeunersohnem, a vnukem po prvně jmenovaném Wildschutzem; všichni přidali svůj díl velkých vítězů, včetně lokálního vítěze Trojkoruny Lombera. Tolik k pouze místní historii, ač jde nepochybně o nejtrvalejší vliv bělouše Bellaira, sahající daleko do 21. století.

Schéma naznačuje další zajímavou věc: Fanny Maria měla oba bílé rodiče - nejen matku s vlivem Medleyho, ale rovněž otce Jackson's Pacoleta, který získal bílý gen od Lindsay's Arabiana.

Lindsay's Arabian

Lindsay's (případně Lindsey's) Arabian se narodil v roce 1762, a v seznamu výše na stránce není z poměrně jednoduchého důvodu: byl totiž dovezen do Ameriky. Dal řadu bílých potomků včetně klisen, jejichž rodiny existovaly poměrně dlouho, ale s jen ojedinělými úspěchy typu Pastora, narozeného 1873 po zmíněném Narragansett, který získal Hopeful Stakes v Monmouth Parku a Flash Stakes v Saratoze. Jeho polosestra Bonnie's Doon dala Emily F, třetí v Preakness Stakes 1880.

Zatímco Lindsay's Arabianův syn Page's Tippoo Saib zanechal jedinou známou dceru Mary Grey, její syn Jackson's Pacolet zanechal slušný počet hříbat a údajně i dobrých dostihových koní. Dcery si přitom vedly výrazně lépe - rodina Grey Goose pokračovala k vítězi Preakness Stakes 1888 Refund, a v jiné větvi šest generací k velké šampionce Imp. Rodina další dcery Patty Puff stále existuje a dala mimo jiné vítěze Hopeful Stakes Capital South či plemeníka Good Counsel; rodina Pigeon působí v national hunt chovu v Irsku, přičemž kdysi dala hřebce Emperor po Enquirer, v hřebčí linii děda Fitz Herberta, čtvrtého otce významného plemeníka linie Man o'War Intentionally. Z rodiny Morgiany pochází Rogers, který se vyskytuje v rodokmenu Tumble Winda; rovněž Buddhist, vítěz Preakness Stakes 1889, a Irish Lad, jehož dcera Banshee je nejen bábou Tourbillona, ale také zakladatelkou významné rodiny. A konečně, Pacoletův bílý syn Richard Tonson je předkem amerických klasicky umístěných koní Harry Hill, Jericho, Potentate a James Reddick, a jeho pravnuk Brown Dick mateřským otcem v Kentucky Derby umístěných Bancroft a Once Again.

S Fearnoughtovou dcerou Dianou dal Lindsay Arabian bílou klisnu, pojmenovanou rovněž Diana. Se španělským hřebcem neznámého původu (pamatujme, v roce 1792) dala Diana hřebce Americus (neplést s o sto let později narozeným synem Emperor of Norfolk) a jeho pravou sestru, bílou nepojmenovanou klisnu, jež se stala matkou bělouše Wild Medley po Tayloe's Mendoza. Wild Medley byl paternitním pra-pravnukem Medleyho po Gimcrack, a vyhrál několik dostihů; jeho nejvýraznější stopou je vzdálený stakes vítěz Ike Bonham po Bonnie Scotland. Jedinou výjimkou byla bělka Ophelia majora Duncana, jejíž matka byla mimochodem 2x2 prochována na Diomeda; Ophelia ze spojení s Woodpeckerem (vnukem Buzzarda, otce známého plemeníka Woodpecker po Herod) dala bělouše Grey Eagle, narozeného 1735. Ten dal řadu potomků, a některé z klisen, jako například Ardelle, byly schopné prodloužit bílé rodiny na pět či šest generací, ovšem bez většího významu. Jedním z lepších příkladů je Grey Planet, který získal Champagne Stakes nad Meteorem, a přišel třetí za stejným hřebcem a vítězem Belmont Stakes Jack Danielsem v Jersey Derby; jeho blízký příbuzný Grey Dawn pak vyhrál jednu z prvních edic prestižního Brookdale Handicapu. Jediná dcera Grey Eagle, která stojí za zmínku, je Eagletta, narozená 1841, jejíž matka byla rovněž bělkou směřující k Robin Grey po Grey Diomed. Eagletta byla třetí matkou Elly T, která dala Tea Tray, vítěze Monmouth Handicapu a druhého z Withers Stakes za Sir Dixonem i z Jerome Handicapu. Zajímavějším koněm byl jeho pravý bratr Banquet, absolvent 166 startů se ziskem 60 vítězství a 75 umístění; ve dvou letech přišel třetí v Tremont Stakes, ve třech druhý v Jerome Handicapu, ve čtyřech letech získal Monmouth Handicap a Manhattan Handicap; jako pětiletý přišel druhý v Oriental Handicapu, jako šestiletý v Knickerbocker Handicapu a jako sedmiletý v Suburban Handicapu - předtím, než další čtyři roky běhal v Anglii. Tříčtvrteční sestra obou hřebců jménem Twitter dala vítěze Tremont Stakes a druhého z Travers Stakes Merry Lark, a její polosestra Komurasaki klisnu Cadeau, druhou z Alabama Stakes. Důležitější byla pravá sestra obou hřebců High Tea, jejíž vnuk China Cock byl známým specialistou na liverpoolské závodiště a velké handicapy konané tam; jeho polosestra Desca po Desmond se stala bábou vítěze Dewhurst Stakes a plemeníka Prince Galahada, a rodinu prodloužila k italským koním Falerno a Pallade.

Po krátkém intermezzu se vraťme ke skutečnému původu britských bílých plnokrevníků. Pozorným čtenářům patrně neuniklo, že se ve schématech objevil další kůň se dvěma bílými rodiči, a tím byla Gimcrackova matka Miss Elliott. Za její bílou barvu byl zodpovědný Hutton's Grey Barb.

Hutton's Grey Barb

Hutton's Grey Barb byl darem pro Johna Huttona od krále Williama. Jediný syn, kterému předal barvu, byl Hutton's Surley či pouze Surley z klisny po Byerley Turk. Surley dal dvě nepojmenované dcery; první, vnučka klisny Clubfoot po Hautboy, dala Hutton's Spota po Hartley's Blind Horse, důležitého plemeníka rané éry plnokrevníka, který je nejvíce znám jako otec Sister to Stripling, zakladatelky rodiny 16. Další zajímavou klisnou byla Spotova dcera z nepojmenované klisny po Mogul, jejíž rodina chvíli nesla bílý gen, alespoň k Young Sir Peter mare narozené 1791; její hnědá dcera Spitfire se stala bábou Muley Molocha, vlivného plemeníka a mateřského otce Thormanbyho. Rodina Spitfire přežila do 20. století, a její přímou pokračovatelkou byla Lady Josephine a její slavné dcery Lady Juror a Mumtaz Mahal. Vrátíme-li se k Surleymu, druhá významná klisna byla vnučkou Fen Mare po Hutton's Royal Colt, a byla matkou Black Chance, Moorcocka a Phantoma, úspěšných historických plnokrevníků. Surley dal rovněž bílého syna Rough's Surley, který byl patrně pravým bratrem Hutton's Spotovy matky; jako dostihový kůň vyhrál York Gold Cup v roce 1725.

Hutton's Grey Barb sám dal rovněž nepojmenovanou klisnu z dcery Whynota, který se stala nejen matkou bělouše Victorious, ale také Grisewood's Partner po Croft's Partner - tedy otce Miss Elliott a děda Gimcracka, což už je odvyprávěný příběh.

Chillaby a Hutton's Grey Barb byli rozhodně plemeníky, kteří měli velký vliv na celého plnokrevníka, zejména v dlouhodobém horizontu. Další bílý hřebec neměl tak dlouhotrvající vliv, ale o to enormnější dopad na první generace plnokrevníka. Byl jím D'Arcy's White Turk.

D'Arcy's White Turk

D'Arcy's White Turk byl dovezen ze Sýrie, a stál v yorkshirském Sedbury Stud. Zanechal poměrně dost důležitých koní, a to zejména běloušů, kteří nepředali barvu příliš daleko, ale ovlivnili celé plemeno.

Nejdůležitějším synem D'Arcy's White Turka byl Hautboy, narozený v roce 1690 z královské klisny neznámého původu, někdy také nazývaný "Old" Hautboy (doslovně starý Hautboy). Hautboy byl jedním z fundamentálních plemeníků, nicméně většina jeho potomků bílou barvu nezdědila; v Hautboyově případě je však téměř povinností je přesto zmínit. Jak bylo řečeno před chvilkou, Hautboyova dcera Clubfoot byla třetí matkou Hutton's Spota, vnuka Surleyho, a další Hautboyova dcera z Sister to Morgan's Dunn se stala třetí matkou Surleyho samotného. Nepojmenovaná dcera z Brimmer Mare se stala pátou matkou Eclipse, nepojmenovaná klisna neznámého původu matkou pravých bratrů Aleppo a Almanzor po Darley Arabian, přičemž první jmenovaný se stal otcem plemeníka Hobgoblina. Jejich dalším polobratrem byl Terror po Acaster's Turkovi, úspěšný dostihový kůň. Nepojmenovaná klisna z Trumpet's Dam se stala bábou Young Greyhounda, potomka Chillaby Barba, a třetí matkou Young Cartouche, syna bělouše Cartouche. Nepojmenovaná dcera neznámého původu se stala matkou Lister's Snakea. A co se týče hřebců, Son of Hautboy dal D'Arcy's Queen, čtvrtou matku klasického plemeníka Sampsona po Blaze. Málo plemeníků v tomto článku má stejně působivý záznam.

Přitom ovšem zdaleka nejsme u konce. Hautboyovo bílé potomstvo zahrnovalo Grey Hautboy, syna Natural Barb Mare neznámého původu, který byl sám významným plemeníkem. Dal dobrého dostihového koně v Lamprie, který byl běloušem, stejně jako Grey Ramsden; dalším běloušem byla Lamprieho pravá sestra z Makeless mare, která se stala bábou Old Travellera po Partner, úspěšného dostihového koně, který porazil Foxe či Cripple. V chovu se stal otcem Squirrel, syna Grey Bloody Buttocks a klasického plemeníka. Dalším sourozencem byl hnědák Bay Bolton, skvělý kůň a důležitý plemeník, mezi jehož potomstvem byl plemeník Bolton Starling a jeho pravá sestra Camilla - oba byli potomky Brownlow Turka a měli zásadní vliv na plemeno, stejně jako Bay Boltonova dcera Bonny Lass, směřující k Place's White Turkovi a Tregonwell's Natural Barb Mare, klíčová klisna rodiny 1.

Dalším Hautboyovým synem byl Clumsey, vnuk Sedbury Royal Mare, který nepředal barvu, ale jeho syn Fox byl raným šampionem plemeníků; mimo jiné byl mateřským otcem Tartara, který v chovu dal fundamentálního plemeníka Heroda. Dalším vnukem Clumseyho byl Snap, neporažený dostihový kůň a další vlivný plemeník, jehož dcery ovlivnily několik klasických vítězů, včetně Sir Petera Teazle a vítěze Derby Aimwella. Třetím šedým synem Hautboye byl Windham ze Selaby Turk Mare, rival Bay Boltona i Frampton's Dragona.

Posledním zásadním vlivem Hautboye byla Grey Wilkes, pravá sestra Clumseyho, která prodloužila bílou rodinu o několik generací, a to jako rodinu, která patřila ke klenotům raného období dostihového sportu. Dcera Grey Wilkes po Lister's Snake (vnuku Hautboye) byla matkou Squirta, děda Eclipse; Squirtova polosestra po Bald Galloway, pojmenovaná Grey Robinson, dala slavného Reguluse po Godolphin Barb, jenž se později stal mateřským otcem Eclipse. Je na místě odbočka, že Eclipse měl navíc Hautboyovu dceru jako čtvrtou matku. Abychom se vrátili k Regulusovi, jeho nepojmenovaná pravá sestra byla posledním bílým článkem rodiny, ale její hnědá dcera Coquette dala Egremont's Drivera, plemeníka a otce vítěze Derby Hannibala. Co je ještě důležitější, Driverova pravá sestra Camilla prodloužila rodinu 11-c k nikomu menšímu než St. Simonovi.

Posledním, ale rovněž zásadním vlivem D'Arcy's White Turka byla jeho dcera Grey Royal, bába menšího plemeníka Hampton Court's Childerse a rovněž Old Royal, otce slavné klisny Bald Charlotte, od níž pokračovala rodina přes Kitty Fisher k americkému plemeníku Symes Wildair. Jiná vnučka Grand Royal jménem Milbankes Black Mare dala Hartley's Blind Horse po Holderness Turkovi, již zmíněného plemeníka a otce několika zásadních koní v černém plemeníku Oroonoko, bílém Hutton's Spot z klisny po Surley, Croft's Forester z Bay Brocklesby, a také Sachrissu, dceru Flying Whigg. Hartley's Blind Horse sám měl bílou sestru po Soreheels, jenž dala plemeníky Matchless a South, ale také Southovu pravou sestru, bílou Regulus mare, která se přes svou dceru, bělku Rachel, stala bábou Highflyera. Rachel rovněž dala jeho polobratra Mark Anthony po Spectator, otce vítěze Derby Aimwella.

Curwen Spot Mare

Curwen Spot Mare je třetí klisnou v našem seznamu, která nemůže být přiřazena k žádnému bílému otci. Byla dcerou Curwen's Old Spots po Selaby Turk, z White Legged Lowther Barb Mare z klisny po Vintner, přičemž u nikoho ze jmenovaných není známá barva. Curwen Spot Mare nebo také Old Spot Mare byla matkou Mixbury Galloway, údajně téměř neporazitelného na dráze; jeho největším přínosem v chovu byla dcera Bay Ranger's Dam, jejíž rodina pokračovala daleko do budoucnosti ke slavné Beeswing. Curwen Spot Mare sama dala dvě pravé sestry Mixburyho; první, opět "Sister One," byla nejen matkou Croft's Partnera, ale také hřebce Soreheels a jeho sestry, která dala Craba, Snipa, Seconda a Devonshire Blacklegse, všechno plemeníky. První jmenovaný byl hlavním následníkem Alcock Arabiana, o němž bude řeč za chvíli. "Sister Two" se stala matkou dalšího plemeníka Slovena, a z její rodiny vychází Squirtův syn Syphon, úspěšný plemeník a otec hřebců Sweetbriar a Sweet William.

Předchozí odstavec se ovšem týkal barevného potomstva Curwen Spot Mare, i když velevýznamného. Naštěstí, poslední pravá sestra Mixbury Galloway, pojmenovaná Frampton's Whiteneck, byla bělka. Dala jedinou dceru po Conyers Arabian, který už byl zmíněn v diskuzi o Chillaby Barbovi a jeho vnuku Smiling Tom. Dcera Conyers Arabiana jménem Old Whiteneck ale měla bílý gen minimálně z mateřské strany, stejně jako její dcera Young Whiteneck po Godolphin Arabian. Ta se nejen nachází v rodině Dicka Andrewse, ale co je zásadnější, ze spojení s dalším běloušem Crabem dala bělku Whiteneck, matku Pacoleta.

Ze všeho nejdříve: Pacolet byl paternitním dědem Jackson's Pacoleta, který byl zmíněn v článku o Lindsay's Arabianovi, nicméně po "starém" Pacoletovi zdědil jméno, ale zcela určitě ne barvu - jeho otec, do Ameriky dovezený Citizen, byl hnědák. Pacolet sám byl údajně dobrým dostihovým koněm i plemeníkem, ale neměl zásadnější význam mimo snad Citizena, vnuka Regulusova syna Turka. Pacolet se, narozdíl od mnohých jiných, proslavil právě rozšířením bílé barvy, a stalo se tak z velké části přes bílou dceru Faith, z Matchemovy dcery Atalanta. Její bílý syn Camillus po Hambletonian vyhrál Doncaster Cup, stejně jako jeho starší bratr Dion po Spadille. Bílá dcera Marcia po Coriander dala hřebce Otho po Sir Paul, vítěze Doncaster Cupu 1819, a její bílá vnučka Comus Mare dala polobratry Don Juan po Waverley a Hetman Platoff po Brutandorf. Oba byli důležitými plemeníky - prvně jmenovaný byl paternitním dědem Bonnie Scotlanda, zakladatele americké hřebčí linie směřující k Ben Brushovi; druhý byl mimo jiné třetím otcem Solona, přímého předka Hurry On.

Dobrým plemeníkem byl i zmíněný Camillus, který byl navíc jediným bílým hřebcem v rodině. Jeho syn Oiseau měl v potomstvu několik klasických vítězů, stejně jako klisna Treasure, mimochodem třetí matka Voltigeura. Oiseau i Voltigeur však byli ryzáci, stejně jako Leopold, později mateřský otec The Premiera, vlivného australského plemeníka. Syn Camilluse Consul, vítěz Doncaster Cupu 1821, však byl bělouš, stejně jako Outcry a jeho dcera Bravura, matka klasické vítězky Barcarolle. Nikdo z nich neudělal z Camilluse plemenickou hvězdu, ale jiné jméno ano: Reel.

Reel, databáze Sport-Horse Data

Reel byla americkou dcerou ryzáka Glencoe, a byla vnučkou bílé Camillusovy dcery Camillina, narozené 1822 ze Smolensko mare. Co se týče rodinné historie, Camillinina dcera Gallopade byla poslána nejprve do Kanady, a později do Států. Byla připouštěna Leviathanem, po němž dala bílou dceru Fandango a rezavou Cotillion; z nejméně šesti následujících hříbat ze spojení s Glencoe byli čtyři bělouši a dva ryzáci. Jediná bílá větev z Fandango vedla k vítězi Coney Island Derby Greystone po King Alfonso, zatímco barevná větev dala po pěti generacích vranku Mannie Gray, matku Domina a bábu Hamburga. Pravá sestra Mannie Gray jménem Alice Gray se později stala pátou matkou Bunty Lawless, otce Windfieldse. Ryzka Cotillion pokračovala v široké rodině, jejíž zásadními jmény byli američtí plemeníci Jester, Crozier, Gallant Romeo a skvělý Discovery, ale také francouzský Aethelstan, předek Tantiema. Rodina existuje dodnes s koňmi jako Stormello či Caracortado, a dokonce s celou slavnou větví Dance Smartly.

Jedna z bílých dcer Gallopade, Reel, se stala nesmrtelnou narozením Lecomta, rivala legendárního Lexingtona, ale dala i další dobré potomky. Bílý syn Stafford, narozený 1645 po Leviathanovi, se stal plemeníkem, a jeho bílá dcera Maria Grey se nachází v rodině Don Domo, bílého vítěze Sapling Stakes 1903. Mladší bratr Stafforda jménem Capt. Elgee je předkem bílého vítěze Hudson Stakes Grey Rock, ale jinak je známější jako mateřský otec klasiků Lord Murphy a Liatunah, a jeho dcera Lantana byla čtvrtou matkou šampiona Highball. Ovšem zpět k Reel: její bílý syn Bob Green, narozený 1847 po Ambassador, a Ann Dunn, bělka po Sovereign narozená o rok později, nezanechali žádné významné potomstvo, pokud vůbec nějaké. Ryzák Lecomte, narozený 1850, uhynul ve věku pouhých sedmi let, ale stačil dát Umpire, vítěze britských King's Stand Stakes 1863. Lecomte je však známější svou vnučkou Lizzie G, která se stala matkou zmíněné Mannie Gray. Bělouš Ashland po Wagnerovi, narozený 1851, nezanechal potomky, stejně jako o tři roky mladší Calvit po Yorkshire; hnědka Prioress po Sovereign, narozená mezi nimi, dala dvě nevýznamné dcery. Ryzák Starke po Wagner, narozený 1855, byl poslán do Anglie, kde získal Goodwood Cup 1861; později skončil v Německu a Rakousku, kde dal vítěze rakouského derby Wissehrad. A konečně, bělouš Dentley po Yorkshire, narozený 1856, nezanechal potomky.

Daleko nejlepší dcerou Reel se stala bělka Fanny Wells, narozená 1858 po Sovereign, mj. matka hnědáka Jil's Johnson po Longfellow, který se vyskytuje ve čtvrté generaci rodokmenu vítěze Kentucky Derby Behave Yourself. Čtyři z pěti dcer Fanny Wells byly bělky, včetně Nellie Grey, v roce 1868 narozené klisny po Commodore, vítězky Sewanee Stakes a Ladies Stakes, která však nezanechala žádné známé potomstvo. Rosalind, o rok mladší pravá sestra Nellie Gray, se stala matkou Banburga, čtvrtého z Kentucky Derby; žádná z jejích dcer nepředala bílý gen, ale dovedly rodinu Rosalind až k šampionce Two Lea a jejímu synu Tim Tamovi. Bělky Early Lights a Arthilla, obě po Longfellow, neměly význam, ale posledním hříbětem Fanny Wells byla znovu bělka, Rena B po Ten Broeck - ta se stala matkou Mazo, valacha, která přišel třetí v Kentucky Derby 1899 za Manuelem. Její dcera Response po Longfellow se stala výbornou matkou, když její dcery daly klisnu Whistler po Star Shoot, první vítězku CCA Oaks; dále Gowell, šampionku dvouletých klisen a později vítězku Ashland Stakes i Latonia Derby, a třetí z Kentucky Derby i Kentucky Oaks; a také francouzskou Peerless, ranou vítězku Gran Premio di Milano, která posléze dala Lui, vítěze Derby Italiano, Premio Roma, Gran Premio d'Italia a dalších důležitých italských dostihů.

Stejně jako nejlepší Reelinou dcerou byla ta poslední, tak i její poslední syn zazářil nejvíce: byl jím War Dance, ryzák po Lexingtonovi, narozený 1859. Stal se mateřským otcem Mannie Grey, jejíž matka byla 2x3 prochována na Reel, a nesla ještě další kros její matky Gallopade; rovněž se stal mateřským otcem vítěze Preakness The Barda, vítěze Kentucky Derby Rileyho, jehož dcery ovlivnily klasiky Burgomaster, Johren a Regret; dále byl třetím otcem vítěze Preakness Stakes Knight of Ellerslie, jenž dal v chovu syna Henry of Navarre, a dále předkem vítězů Kentucky Derby Judge Himes a Regret.

Třebaže Gallopade dala další dvě klisny, pravé sestry Reel po Glencoe, z toho jednu bílou, a také tři pravé bratry, z toho dva bělouše, vliv Gallopade skončil s Reel a jejím potomstvem. Snad malou zmínku si zaslouží poslední syn Gallopade, ryzák Hornpipe, jenž dal Grey Dona, vítěze několika heatů; jeho barva pocházela od Medleyho syna Grey Diomeda přes Robin Grey a Chorister.

Brownlow Turk

Dalším zásadím plemeníkem byl Brownlow Turk. Spolu s Grey Grantham's Dam, bílou klisnou neznámého původu a čtvrtou v našem seznamu klisen - zakladatelek, dal bělouše Grey Grantham, narozeného 1714. Ten se stal mateřským otcem Blaze, jak je zmíněno v části o jeho prabábě Bright's Roan Mare, ale stejně důležitá byla klisna Miss Belvoir z Paget Turk Mare. Miss Belvoir vyhrála newmarketský King's Plate pro klisny, ale jako chovná klisna byla ještě významnější: její syn Grey Childers neměl zásadní význam, ale jeho nepojmenovaná dcera z Fair Helen, jež byla potomkem Lister Turka i Akaster Turka, se stala klíčovou klisnou rodiny 10. Pravý bratr Grey Childerse jménem Steady se proslavil jako mateřský otec Wildaira po Cade, který byl poslán do Ameriky; zajímavostí je, že později byl vydražen a poslán zpět do Británie, kde dal vítěze čtvrtého ročníku St. Legeru.

Miss Belvoir byla k Flying Childersovi, otci obou hřebců, připouštěna několik let, a dala minimálně čtyři pravé sestry. Kromě nejstarší Young Miss Belvoir to byla takzvaná "Sister One," nejúspěšnější ze sester, která se stala třetí matkou prvních dvou vítězů Epsom Derby - jak Diomeda z vnučky Sister to Juno, tak o rok mladšího Young Eclipse z Juno; později byla ještě čtvrtou matkou Sama, vítěze z roku 1818. Sister Two to Steady je spíše kuriozitou, když se stala bábou Godolphin Arabianova bílého syna Blossom, malého plemeníka. Jeho polosestra Gaudy pokračovala v bílé rodině až k Grey Marquis, druhému z Ascot Gold Cupu. Grey Marquis nezanechal potomstvo, ale jeho pravý bratr Quizzer ano - byl paternitním dědem Christmas Day, narozeného 25. prosince 1835. Sister Three to Steady se rovněž stala součástí historie, když dala klisnu Golden Blossom po Crab, která tak měla bílé oba rodiče; tato klisna dala Godolphin Arabianova syna Cripple, otce skvělého Gimcrack.

Brownlow Turk sám nedal žádnou zásadní klisnu, ale jeho druhý důležitý bílý syn, nepojmenovaný hřebec známý jako Son of Brownlow Turk, to dokázal. Jeho nepojmenovaná bílá dcera z klisny Old Lady, která byla 1x3 prochována na Pulleine's Chestnut Arabiana, byla připuštěna k Bay Boltonovi, a z tohoto spojení vzešli dva výborní koně. Prvním byl Bolton Starling, vítěz řady dostihů a úspěšný plemeník, ale především také producent bílých koní a úspěšných koní. Jako první si zaslouží zmínku Ancaster Starling, narozený 1738 z klisny po Croft's Partner. Byl údajně dobrým koněm a něco ze svých kvalit předal potomkům, především vnuku Turfovi, který se stal mateřským otcem bílého Messengera, a také Trumpatorovi, který byl vnukem Matchema a pokračoval v linii Godolphin Arabiana dále k Melbourne. Dalším syn Bolton Starlinga, Old Teazer, je opět spíše kuriozitou, když se stal mateřským otcem bílého Dove po Young Cade; Dove byl poslán do Ameriky, kde se stal mateřským otcem dalšího nevýznamného plemeníka Dame's Figure, jehož krev byla hojně rozšířená v rané americké plnokrevné populaci, i když bez historického významu. Třetím synem Bolton Starlinga byl Skim, jehož vliv pokračoval především přes dcery. Jedním z příkladů je Young Gohanna, bělouš, který zdědil barvu od pra-prabáby Young Hag, dcery Skima a bílé klisny po Crab. Dcery Young Gohanny se nacházejí v rodokmenech řady skvělých koní, včetně Bonnie Scotlanda, Blink Bonny, Hamptona, Tristana, Black Toneyho, Yattendona a nespočtu klasických vítězů. Polobratrem Young Gohanny pak byl bílý Little John, sám syn vítěze Derby Octaviuse a pozdější otec Fredericka a mateřský otce The Merry Monarcha, kteří se mezi vítěze Derby zařadili rovněž. Frederick byl dokonce na Young Hag, respektive její bílou dceru Milsintown's Herod Mare 3x4 prochován, a z rodiny, i když její barevné větve, přímo pocházel.

Dalším z koní, který nesl vliv Skima, byl Thormanby, jehož pátou matkou byla bělka Expectation, Skimova vnučka. A v neposlední řadě, Bolton Starling zanechal nepojmenovanou bílou dceru, matku bělky Clio po Young Cade, která sice nepředala bílý gen, ale ze spojení s Eclipsem porodila Miss Hervey, matku Haphazarda. Ten byl považován za skvělého vytrvalce, ale ještě lepší byl jako plemeník, s několika vítězi Guineas v potomstvu a daleko pravděpodobnějším vítězem St. Leger Filho da Puta, který se sám stal vlivným plemeníkem.

Bolton Starlingova pravá nepojmenovaná sestra, narozená 1724, dala několik synů, včetně Moore's Partnera, jehož syn Grey Spot dal jednu ze zakladatelek amerických rodin. Další pravá sestra Camilla, narozená 1722, byla ještě úspěšnější, když se rodina ze skromných začátků rozrostla sice barevně, ale k Highflyerovým klasickým producentům Walnut a Rockingham, k zásadnímu plemeníku Gohanna po Eclipsovu synu Mercury, a plemeníkům Precipitate po Mercury a Sir Solomon po Sir Peter Teazle.

Alcock Arabian

Téměř posledním chybějícím jménem do bílé mozaiky je Alcock Arabian. Dělají ho zvláštním dvě věci: první, není jisté, zda byl importován, nebo odchován v Anglii. Není známo žádné datum dovozu, a uvádí se, že mohl být synem Old Wen Mare, pravé sestry Clumseyho, bělouše po Hautboy, synu D'Arcy's White Turka. V takovém případě by náš seznam byl o jedno jméno kratší, ale jelikož neexistuje žádná jistota, je Alcock Arabian uváděn samostatně. Druhý zvláštní aspekt ohledně Alcock Arabiana je ten, že jeho syn Crab byl bezpochyby prvním vlivným bílým plemeníkem v dějinách plnokrevníka.

Ve skutečnosti nebyl sám Alcock Arabian příliš důležitý. Jedinou významnou dcerou byla Jackson's Favourite z klisny po Commoner, která, pokud jsou tyto informace správné, pokračovala v rodině k Dove, bílému hřebci po Young Cade. Jelikož však v této linii chybí potvrzený bílý článkek, a matka Dove byla bílá klisna po bělouši Old Teazer, potomku Brownlow Turka, tak tato spojitost chybí v následujícím schématu.

Crab, databáze Sport-Horse Data

Co se týče Craba, narodil se roku 1722 z klisny po Basto, polosestry Croft's Partnera a pravé sestry Soreheelse. Jeho bába byla pravou sestrou Mixbury Gallowaye z Curwen Spot Mare, tedy s návazností na bílou barvu, nicméně Crab sám podle dostupných informací dával i barevné potomstvo, a tak určitě nebyl bílým homozygotem; je ovšem hypotetickou možností, že mohl zdědit bílý gen ze své rodiny (pokud byla bílá) a nikoliv od Alcock Arabiana; ten, jiným jménem Pelham's Grey Arab, však zcela určitě běloušem byl. Stejně jako v případě Hautboye, i "barevné" potomstvo Craba si zaslouží zmínku, protože Crab sám, ač opomenut v moderních dějinách pro svůj původ "mimo tři hlavní linie," zcela určitě patřil ke skutečným raný zakladatelům plnokrevníka.

Jedním z barevných synů Craba byl Spectator, narozený 1749 z klisny po Croft's Partner. Spectator byl dobrým koněm, rivalem bílého Jasona, vnuka Beaufort Arabiana; podobně jako jeho otec byl však lepším plemeníkem. Jeho syn Mark Anthony dal vítěze Derby Aimwella, který tak uzavřel pětigenerační otcovskou linii Alcock Arabiana. Spectatorovy dcery však rozšířily krev podstatně dál: v první řadě mezi nimi byla Juno i její sestra, pravnučky Miss Belvoir a vnučky hřebce Blank, vnuka Flying Whigg; jak bylo zmíněno před chvilkou, obě daly vítěze Derby v Diomedovi a Young Eclipse. Další dcerou Spectatora byla Miss Rose rovněž z Blankovy dcery, která dala Eclipsova syna Javelin, děda vítěze St. Leger Petroniuse. Helen, dcera Spectatora z Godolphin Arabian mare, se stala třetí matkou jiného Eclipsova syna Serjeanta, vítěze Derby 1784, což mimo jiné znamená, že z vítězů prvních šesti ročníků čtyři nesli krev Spectatora a zbylí dva, Assassin a Saltram, krev Spectatorova otce Craba, kterou měl i sedmý vítěz Noble. Serjeantův pravý bratr a vlivný plemeník Dungannon ztratil Derby se Saltramem, a totéž se přihodilo Spectatorovu pravnuku Cropovi, bělouši z Coombe Arabian Mare, který přišel druhý za Young Eclipsem.

Barevným vnukem Craba byl ryzák Syphon, syn Squirta, narozený 1750, tedy ve stejném roce jako jeho paternitní polobratr Marske, otec Eclipse. Syphon byl vnukem nepojmenované klisny, a v rodině opět chybí identifikace barev. I Syphon byl úspěšním plemeníkem, mezi jehož potomky byli neporažený Sweetbriar a úspěšný Sweet William, oba později klasičtí plemeníci. Syphon byl rovněž mateřským otcem Tommyho a klisny Cowslip, třetím otcem vítěze St. Leger Symmetry - ten byl navíc na Craba několikanásobně prochován skrz Syphona, svého otce Delpini a rovněž nepojmenovanou dceru Craba, z jejíž rodiny pocházel. Stejný rodokmen pak samozřejmě nesla Symmetryho pravá sestra Golden Locks, matka vítěze St. Leger a důležitého plemeníka Soothsayera. Dalším vítězem St. Legeru s vlivem Syphona byl Sancho po Don Quixote, a pravnukem Syphona byl vítěz Derby Eager, zatímco Meteora z pravé sestry Cowslip získala Oaks.

Daleko menší význam oproti zmíněným hřebcům měl Locust, hnědák z Fox Mare narozený 1744. Zanechal jen několik potomků, včetně nepojmenované hnědky narozené 1758, která ze spojení s Eclipsem dala Lauru, matku Striplinga po Phaenomenon. Stripling dal vítěze St. Leger Octaviana, který měl obrovský vliv skrz své dcery, díky nimž se stal předkem slavné Crucifix, ale také Marsyase, Springfielda, Kingstona a Economista, přičemž posledně jmenovaný byl dědem King Toma a mateřským otcem The Barona.

Následují dva bratři, kteří si zaslouží být zmíněni spolu, i když i jejich příběh už zazněl. Jsou jimi Othello and Oroonoko, praví bratři z Miss Slamerkin a oba vraníci. Portmore's Othello, narozen 1733, je znám jako mateřský otec King Ferguse, ovšem Oroonoko má daleko více k vyprávění. Jeho dcera Golden Locks - neplést s dcerou Syphona narozenou o 35 let později - je nejen výjimečný 2x2 prochováním na Craba skrz Oroonoko a nepojmenovanou Crabovu dceru z Croft's Partner mare; je výjimečný také svým vnukem Pot-8-Os, pokračovatelem Eclipse k dnešní majoritní populaci plnokrevníka, přičemž jeho polobratr Sir Thomas vyhrál Derby 1788. Dalším zásadním počinem Oroonoka byl Tartar, vítěz St. Leger po Florizelovi (a paternitní pravnuk mnohem známějšího Tartara, Herodova otce), jehož matka nesla stejnou kombinaci Eclipse a Oroonoka. Alespoň krátkou zmínku si zaslouží také Whip, syn Saltrama a vnuk Oroonoko mare, který byl poslán do Ameriky; jeho paternitní vnuk Tiger může být nalezen v řadě raných amerických pedigree, včetně Parola a také Siboly, prabáby Nearca. Dalším hřebcem poslaným do Virginie byl Eagle, narozen 1796; byl potomkem Oroonokovy dcery Sister to Young Lass of the Mill. Eagle byl považován za nejlepšího kně své doby, vyhrál řadu dostihů a přišel třetí v Derby 1799 za Archdukem. Jeho britský syn Morisco se vyskytuje v rodokmenech několika klasických vítězů, a Eagle sám zanechal v Americe několik dcer, ač bez většího významu. Young Lass of the Mill sama byla matkou North Star, jehož vnuk Hollyhock dal bílou dceru, klíčovou v pozdějším rozšíření bílého genu; jeho role nicméně byla jen malá oproti vnučce Young Lass of the Mill jménem Faith po Pacolet, jejíž rodina byla probrána výše, a obsahuje jména jako Reel, Don John, Hetman Platoff nebo Brutandorf. Abychom uzavřeli vliv Oroonoka, zajímavostí je Clockfast, bílý pravnuk Oroonoka, který zdědil bílý gen buď po mateřském otci Swinburne Arabianovi neuvedené barvy, nebo hluboko z rodiny směřující k Hautboyovi. V každém případě byl Clockfast poslán do Virginie, kde bílý gen šířil po několik generací, byť opět bez většího významu.

Shepherd's Crab, narozen 1747, byl daleko méně významný. Dal nepojmenovanou dceru z Bonny Bay, která se stala třetí matkou Weazle, dalšího hřebce narozeného z kombinace Heroda, Eclipse a Craba, jako byl Tartar o 13 let později. Weazle se stal dědem Orville Mare, narozené 1812, která se stala zakladatelkou rodiny mnoha klasických koní, včetně vítěze St. Legeru Charles the Tweltfth a vítězky Oaks Iris. Pravý bratr Iris Longbow byl pramálo úspěšným koněm, ale dal Toxophilite, přímého předka slavného Carbina. Další klasičkou s Weazlem v rodokmenu je Pantaloonova dcera Ghuznee, opět článek velmi úspěšné rodiny klasických vítězů.

Brilliant, jeden z raných barevných plnokrevníků, databáze Sport-Horse Data

Brilliant, narozený 1750, je naprosto zvláštním koněm, a to především díky své barvě. Je střídavě historicky popisován jako buckskin a dun, a dnes stěží určíme, který gen skutečně nesl. V každém případě byl jedním z raných skutečně "barevných" plnokrevníků, kteří si v budoucnu určitě zaslouží vlastní článek; prozatím prozraďme, že byl nejen třetím otcem právě zmíněného Weazle, ale rovněž úspěšným plemeníkem, který hodně rozšířil řady raných "barevných" plnokrevníků.

Co se týče barevného (už v původním významu pro tento článek, tedy hnědého a ryzého) potomstva Craba, poslední zmínku si zaslouží Crabova dcera z Dimple Mare, jejíž dcera po Blank byla připuštěna k Syphonovi, se vznikem 3x4 prochování na Craba; narozen klisna dala vítěze St. Leger Tommyho, který už byl zmíněn.

Pokud jde o bílé potomstvo, pak Ancaster Grasshopper byl pouze malým plemeníkem; lze jej však nalézt v pedigree Trumpatora, už několikrát zmíněného článku linie Godolphin Arabian mezi Matchemem a Melbournem.

Na druhou stranu, Rib narozený o pět let později z D'Arcy's Woodcock mare se stal Crabovým nejvýznamnějším synem. Nedal příliš mnoho potomků, což je pochopitelné s ohledem na mnohem módnější hřebce té doby. Mezi jeho syny byl již zmíněný Sober John, americký plemeník, ale daleko větší vliv zanechaly dcery. Nepojmenovaná dcera z Easby Snake mare dala bílou klisnu po Le Sang, bábu v St. Leger umístěného Richmonda; ve stejný rok narozená další nepojmenovaná dcera z klisny po Croft's Partner se stala třetí matkou Young Travellera, vítěze St. Leger i Doncaster Cupu. Další nepojmenovaná dera z klisny po Wynn Arabian, jehož čtvrtým otcem byl Alcock Arabian, dala bílou klisnu Countess po Blank. Countess se stala matkou Horatie, klisny, jež dala nejen dva vítěze Derby v Archduke a Paris, ale také jejich klasicky umístěného bratra Stamforda, úspěšného plemeníka s dvěma vnuky Derbyvítězi. Countess však dala i pravého bratra Horatie, Highflyerova syna Delpini.

Delpini byl bělouš narozený 1781, a mimo dvou krosů Alcock Arabiana nesl také dva krosy Blanka; údajně zdědil velmi ušlechtilý, orientální vzhled. Po část své kariéry byl neporažený, přičemž jeho kariéru nakonec ukončilo zranění; stal se ale úspěšným plemeníkem. Dal rané klasické bílé vítěze Symmetry a Scotia, stejně jako hnědou oaksistku Teophanii; byl mateřským otcem vítěze St. Leger a plemeníka Soothsayera a klasičky Olive. Symmetry patrně nezanechal hříbata, ale bílý Evander, vnuk Phoenomenona a pravnuk Pacoleta ano: jeho syn Pericles se stal mateřským otcem Plenipotentiary, vítěze Derby a zásadního plemeníka, který byl předkem Bend Ora, skvělé klisny Paradigm, Knight of the Garter, Maribyrnong a Oxford, přičemž poslední jmenovaný je paternitním dědem Isonomyho. Seymour, hřebec z Javelin mare z rodiny Sister One to True Blue, zanechal několik úspěšných dcer, jako bábu vítěze Derby Amato; jeho největším úspěchem byl samotný Derby vítěz Moses, který se rovněž stal mateřským otcem zásadního francouzského plemeníka Gladiatora. Další vliv Delpiniho zahrnuje Merlina po Castrel z Delpiniho bílé dcery Miss Newton; Merlin se stal předkem řady klasických koní, včetně zakladatelky vynikající rodiny Sunbeam, a také francouzského plemeníka Mortemera, hřebce obrovského vlivu na evropském kontinentu a mateřského otce Siboly. Polobratr Merlina, Blacklockův syn Buzzard, zanechal stopu v podobě vítězky Belmont Stakes Ruthless nebo vítěze irského derby The Scout; jeho syn Ratan se stal třetím otcem Stockwellova syna Doncastera, zásadního plemeníka a otce Bend Ora.

Pokud bychom pokračovali chronologicky, pak Mab z Jigg Mare, narozená 1740, se stala třetí matkou hřebce Noble, vítěze Derby 1786 po Highflyer. Malou zmínku si zaslouží hnědka Black Eyes z Lister Snake Mare, která se stala třetí matkou Pacoletova syna Citizen, který byl poslán do Ameriky v roce 1803; dal Jackson's Pacoleta, který zdědil bílý gen po Lindsay's Arabianovi. Bustard, vnuk Young True Blue a již zmíněný jediný bělouš mezi pravými bratry Oroonoko a Othello, byl členem stejného ročníku. Je znám jako dobrý dostihový kůň, ale jeho nepojmenovaná dcera ze Second mare se stala šestou matkou nikoho menšího než amerického fundamentálního plemeníka Sir Archy. Mnohem blíže byl pravnuk stejné klisny, Don Quixote, otec vítěze St. Leger Sancha a důležitého plemeníka Cervantese, který bude zmíněn za moment.

Ročník 1742 zahrnoval Ancaster Blossom, dceru Sister Two to Steady z Miss Belvoir po Grey Grantham, matku plemeníka Blossom, z jejíž rodiny vycházel vítěz Ascot Gold Cupu Grey Marquis. Další klisnou, narozenou zhruba ve stejné době, byla Godolphin Blossom, jedna z nejdůležitějších dcer Craba. Dala dva syny, Cripple a Cygnet; Cripple se stal otcem Gimcracka, který byl popsán výše; jeho dalším synem byl méně známý Tantrum z dcery Hampton Court's Childerse. Tantrum zanechal jedinou zásadní dceru Termagant, která se stala bábou polobratrů Cervantes po Don Quixote, a Paulowitz po Sir Paul. Cervantes byl předkem mnoha klasických vítězů, včetně Thormanbyho, a také malého vítěze Melbourne po Humphrey Clinker z nepojmenované dcery Cervantese. Melbourne prodloužil linii Godolphin Arabiana k West Australianovi, a dále k Fair Play a Hurry On. Co se týče Paulowitze, hrál podobnou roli u linie Byerley Turka, když prodloužil větev Highflyerovu větev ke Cain, Ion, Wild Dayrel a dalším jménům jako See Saw, Grey Leg a dokonce Kisbér. Pokud se vrátíme zpět ke Godolphin Blossom, pak její druhý syn Cygnet měl podobnou roli, když byl především mateřským otcem Florizela, jehož syn Diomed prodloužil linii Byerley Turka k Sir Archymu, Lexingtonovi a dalším velikánům, ač, stejně jako v předchozím případě, linie nepřežila do současnosti. Stojí za zmínku, že Florizelův polobratr Flimnap byl rovněž poslán do Ameriky, kde se stal mateřským otcem Goode's Flag of Truce, který ještě bude zmíněn. Florizel měl také dalšího pravého bratra, bílého Bourdeaux, jenž mezi své potomky bohatě předal bílý gen, ale už méně kvality. Alespoň malou zásluhou je vnuk Viscount, jenž se stal pátým otcem Marse - amerického hřebce po Optimist, synu Lexingtona, který byl v polovině 19. století poslán do Británie jako dostihový kůň a později plemeník. Mars byl jedním z jeho francouzských potomků, a kromě klasických vítězů Jongleur a Prometee se stal mateřským otcem Callistrate, přímého předka Epinarda a třetího otce Prince Rose. Bourdeaux měl další důležitou dceru v Bab, která byla na Craba prochována, ale to už je dlouhý příběh, který si zaslouží být vyprávěn od začátku.

Crabův ročník 1744 zahrnoval bělku Hag, která dala rovněž bílou Young Hag ze spojení s Bolton Starlingovým bílým synem Skimem. Jak bylo zmíněno dříve, Young Hag se stala třetí matkou Gohanny, velmi vlivného plemeníka, a Little Johna, otce i mateřského otce vítězů Derby. O dva roky mladší Sister to Drudge pocházela z pravé sestry Blaze, ale bílý gen skončil hned s její dcerou. Historický význam přinesl třetí syn Baronet, který se sám stal třetím otcem rané hvězdy amerických matchů Ariel, jak bylo zmíněno ve stati o Messengerovi. Nepojmenovaná pravá sestra Bustarda, Oroonoka a Othella se narodila roku 1750, a dala dvě bílé dcery. Starší z nich, nepojmenovaná klisna po Whittington, se stala bábou dobrého dostihového koně Mufti; ten byl později poslán do Ameriky, kde se jeho syn Trafalgar z Medleyho dcery Calypso stal jedním z článků rodiny Grave And Gay, jež byla zmíněna výše. Muftiho dcera Marianne dala vítěze Derby Octaviuse a vítězku Guineas Caroline, přičemž Octavius byl otcem Little Johna zmíněného o pár řádku výše, a rodina Caroline vede k Pepper And Salt, otci Grey Lega, což jsou zásadní jména pro bílou plnokrevnou populaci, jak uvidíme dále. Mladší pravá sestra Whittington Mare, rovněž nepojmenovaná klisna po Regulusovi, pokračovala v rodině bělkou Virago, matkou Saltrama, vítěze Derby a jednoho z nejlepších synů Eclipse. Saltramova polosestra Prophet se stala bábou Waltona, raného šampiona plemeníků, jehož synové zahrnují Phantoma, mateřského otce Bay Middletona, a Partisana, otce Gladiatora a Venisona. Virago rovněž dala pravou sestru Saltrama jménem Speranza, matku bělky Bab po Bourdeaux, opět zmíněnou před pár chvílemi.

Další dcera Craba, tentokrát ze Sister to Slipby, prodloužila rodinu o několik generací ke Grey Highflyer, matce velkého Hambletoniana. Vítěz St. Leger i dvojnásobný vítěz Doncaster Cupu se později stal článkem linie King Fergus k Voltaire, a dále k Sundridge a St. Simon. Crabova dcera Fancy z klisny po Croft's Partner se stala třetí matkou dalšího Eclipsova syna Joe Andrews, otce daleko významnějšího plemeníka Dick Andrews, který dokázal tuto větev Eclipsovy linie prodloužit až k samému konci 19. století. Z rodiny Fancy i působení jejích vnuků navíc vzešlo několik klasických koní, včetně vítěze Derby Pyrrhus the First.

Bladen's Crab Mare, údajně narozená kolem roku 1750, byla pokračovatelkou Curwen Spot Mare. Neměla zásadní vliv, ale její hnědý syn Aristotle po Cullen Arabian dal s Goode's Fearnought Mare, bělkou s bílým genem neznámého původu, další bílou klisnu, bábu Goode's Flag of Truce, narozeného v roce 1786 ve Státech, jehož bílý syn Leviathan údajně dodnes drží nejdelší severoamerickou nepřerušenou vítěznou sérii s 23 dostihy.

Poslední významnou dcerou Craba, a také poslední bílou, byla Whiteneck, narozená 1751, která opět nesla bílý gen nejen od Craba, ale také od Curwen Spot Mare. Jak už bylo několikrát zmíněno, Whiteneck se stala matkou Pacoleta, zásadního plemeníka v šíření bílého genu.

S Alcock Arabianem za námi zbývá poslední zdroj bílého genu v plnokrevné populaci - alespoň v rámci těch, kteří byli objeveni pro tento článek. A to zdroj vůbec nejstarší:

Fairfax Morocco Barb

Narozen v první půlce 17. století, Fairfax Morocco Barb žil dobrých sto let před Crabem, který se stal skutečně fundamentálním plemeníkem s dědici Gimcrack a Pacolet. Fairfax Morocco Barb zanechal jedinou známou dceru, Old Morocco Mare z Old Bald Peg, narozenou kolem roku 1655. Z nakrytí D'Arcy's Yellow Turkem se narodil hnědák Spanker, a v rámci poměrně známé historie, kdy byla Old Morocco Mare nakryta právě vlastním synem Spankerem, se roku 1675 narodila nepojmenovaná bílá dcera. Spanker Mare, jak je označována, se stala matkou Jigga, zásadního syna Byerley Turka. Dalším synem ze Spanker Mare, narozeným kolem roku 1687, byl Leedes po vraníkovi Leedes Arabian, plemeník v Hampton Court a údajně otec řady dobrých koní.

Old Bald Peg, prabába Leedese, byla samotnou zakladatelkou rodiny 6, a pravá sestra Leedese Cream Cheeks ji nevídaně rozvinula: jejími vnuky byli Flying Childers i jeho pravý bratr, pokračovatel linie Darley Arabiana Bartlet's Childers; dále Lath a Cade, přičemž druhý jmenovaný byl klíčovým článkem mezi Godolphin Arabianem a jeho vnukem Matchemem; dalšími zásadními hřebci pak byli Fox Cub, hnědý syn Clumseyho, a Brilliant, barevný syn Craba a plemeník.

Pro nás je samozřejmě zásadnější bílý gen, a ten bohužel zdědila jiná sestra Leedese, Betty Parcival. Její rodina však vedla k vnučce Miss Belvoir po bělouši Grey Grantham, viz Brownlow Turk, a dále k vnučce Miss Belvoir Godolphin Blossom, dceři bílého Craba. Následující schéma se dvěma bělkami po dvou bílých rodičích už trochu naznačuje, jakým směrem se bude dál ubírat naše snaha dopátrat se cesty bílého genu v rané plnokrevné populaci.

S probráním této bezpochyby nejstarší bílé "plnokrevné" rodiny máme zachycené VŠECHNY potenciální zdroje bílého genu v populaci. Lépe řečeno, pravděpodobně ne úplně všechny, protože řada raných předků plnokrevníka je stále obklopena tajemstvím, ať jde o dovezené orientální hřebce typu Oglethorpe Arabiana či Selaby Turka, neznámé barvy, nebo už jejich rané potomky; to ještě nemluvě o zakladatelkách rodin bez další identifikace. Krásným příkladem takové nemožnosti identifikovat zdroj bílého zbarvení je zmíněný bílý Cartouch, syn Bald Gallowaye - který, ač z bílé matky, patrně nebyl běloušem, ale jistotu nemáme; v případě, že Cartouch zdědil bílý gen po matce, existuje hned několik možných zdrojů: přes mateřského otce k Chillaby Barb, přes čtvrtého Place's White Turk, nebo přes pátou matku Layton Barb Mare - a jejího otce Layton Barba, nebo neznámou matku. U nikoho z rodiny ovšem neznáme barvu, a jelikož se jí zatím nedopátrali ani skuteční historikové plnokrevného chovu, stěží to dokážeme my.

Dobrá zpráva však je, že i když možná nemáme "pochytané" zcela všechny bílé geny, které se kdy vyskytly v plnokrevné populaci, máme naštěstí přesně ty, které potřebujeme. Na tomto odvážném tvrzení ve skutečnosti není vůbec nic odvážného, protože připomeňme si: bílá barva je od potomka k rodiči a od rodiče k prarodiči stopovatelná jako nekončící bílá nit. V moderních databázích tak není těžké se dopátrat, kudy vedla až k původním zakladatelům, a kdo z orientálních prapředků tedy bílou barvu předal.

Původ bílého genu v moderní populaci plnokrevníka

Předpokládám, že většina čtenářů by na tomto místě chtěla znát jméno onoho bílého prapředka, který "za to všechno může." Musím však zklamat: žádný takový není.

Pokud bychom roli "viníka" chtěli někomu přisoudit, měla by to být vícekrát zmíněná klisna Bab, narozená 1787 po Bourdeaux ze Speranza, prochovaná na bílého Craba. Čtenáři předchozího textu už ale vědí, že Bab se na zakladatelku čehokoliv narodila poměrně pozdě, a navíc, že k ní vedou stopovatelné bílé linie z předchozích dekád. V čem je tedy problém?

Než budeme pokračovat, musím zdůraznit, že na tomto místě mluvíme v ryze teoretické rovině. Bab byla jakousi "bílou křižovatkou" či spíše "spojnicí" několika bílých krevních linií, a zatímco je prakticky jistě tou, která bílý gen předala dál do plnokrevné populace, tak bohužel není jisté, odkud ho získala.

Na prvním místě, Bab měla bílé oba rodiče. Jak bylo výše vysvětleno, v takovém případě mohla dominantní G alelu získat pouze od jednoho rodiče - a v takovém případě nevíme od kterého; nebo mohla získat obě bílé alely GG od obou rodičů - a pak nemůžeme tušit, kterou (respektive čí) předala dál, protože mohla předat pouze jednu. V případě GG genotypu by všechna hříbata Bab musela být bílá - což v internetové databázi skutečně má, jenže tato hříbata jsou dvě a nikdo netuší, zda se narodila nějaká další a jaké barvy. Bab tedy nemůžeme prohlásit za homozygotku ani heterozygotku; a aby nebylo zlých zpráv dost, hlouběji v rodokmenu Bab se tato situace s dvěma bílými rodiči několikrát opakovala.

Následující schéma je v podstatě schéma krevních návazností, jak jsme zvyklí, pouze "obrácené" - generace směřují zprava doleva, stejně jako v rodokmenech, a zobrazuje předky Bab, nikoliv její potomky. Schéma zahrnuje pouze bílá "vlákna" v rodokmenu Bab, a kdekoliv je jméno uvedeno tučně a má vyznačené dva předky, mohl bílý gen přijít z obou větví. Godolphin Blossom tak - stejně jak bylo vysvětleno u Bab - mohla dostat bílý gen buď od Craba, nebo od matky Sister Three To Steady, a my nevíme který; nebo mohla dostat oba, ale nevíme, čí předala dál. Miss Belvoir a její otec Grey Grantham jsou pak stejnými případy.

Nyní už zcela konkrétně: matka Bab, Speranza, je naprosto přehledně dědičkou genu Alcock Arabiana, případně, jak bylo vysvětleno, D'Arcy's White Turka přes Hautboye a Old Wen Mare, která mohla být matkou Alcock Arabiana. Co se týče Bourdeaux, otce Bab, je situace podstatně horší. Prvním "rozcestníkem", koněm s oběma bílými rodiči, byla Godolphin Blossom, dcera Craba z bílé rodiny Sister Three to Steady, která směřuje hluboko do historie k Fairfax Morocco Barb. Bába Godolphin Blossom Miss Belvoir byla po bílém Grey Grantham, který sám měl bílé oba rodiče - Brownlow Turka i Grey Grantham's Dam.

Celkem tedy máme čtyři možné zdroje bílého genu v plnokrevné populaci: Brownlow Turk, Grey Grantham's Dam, Fairfax Morocco Barb, a Alcock Arabian - či jeho předci k D'Arcy's White Turk. Kdo vyhrál loterii, neboli čí gen Bab nesla a předala? To už se nikdy nedozvíme.

Schéma: bílé linie v rodokmenu klisny Bab

Pokračování příběhu

Mezi Bab, narozenou koncem 18. století, a moderním plnokrevníkem přece jen ještě zeje obrovská propast. Máme lapený bílý gen na křižovatce jeho historie, ale zatím nevíme, kam se vydal dál. I toto je část, která si zaslouží vyprávění, ač není nikterak komplikované. Před nepojmenovanou dceru Bab a vnučku jménem Spinster se bílý gen konečně dostal k dalšímu hřebci, a sice Master Robertovi, synovi Buffer z Shuttle Mare, což jsou jména mluvící svou obskurností sama za sebe. Naštěstí pro nás, bílý gen zkrátka k množení nepotřeboval elitní plnokrevnou populaci, a tak ho Master Robert, nepříliš významný pravnuk Florizela, jednoduše předal dál, svým synům Drone a Rust. Drone dal Whim, klisnu z barevné větve nám známé rodiny Grey Brocklesby, jenž se stala matkou Chanticleera, vítěze Doncaster Cupu a úspěšného plemeníka. Tím byla splněná základní námi definovaná podmínka - bílá barva potřebuje silného hřebce, a v Chanticleerovi ho dostala, s čímž se pro tuto chvíli spokojíme.

Větev Rusta donesly tři klisny k plemeníku Pepper And Salt, vítězi Prince of Wales's Stakes 1885, který se postaral o podstatně menší, ale stále významnou část bílé plnokrevné populace.

Schéma: pokračování bílé linie klisny Bab

Větev Master Bagot

Bílá linie zvládla udělat ještě jednu odbočku, objevenou dodatečně po sestavení původního článku, a při vší úctě pramálo významnou pro celosvětovou bílou populaci. Jako kuriozita ale určitě stojí za zmínění:

Tato "odbočka" vedla přes Spinster, matku Master Roberta, ale k její bílé dceři Hollyhock mare. Její vnuk Master Bagot, kůň bez větší kariéry i lepšího původu, zanechal doslovně hrstku hříbat, včetně Lizzie Greystock, báby lepšího francouzského koně Gradignan, ale především matky Fulminante, budoucího uruguayského plemeníka. Z rodiny jeho dcery Espiga de Oro vzešel druhý z uruguayského Gran Premio Nacional 1938 De Frente, a o dvacet let později argentinský Tudor Way, vnuk Owen Tudora, který byl poslán závodit do Států - a mimo jiné vyhrál Gulfstream Park Handicap, pozdějí G1 dostih, nad třetím z Breeders' Futurity Derrickem, a druhým z Jockey Club Gold Cupu za Kelsem Don Poggio. Čtenář musí uznat, že takový počin obskurní bílé větve nemůže zůstat nepovšimnut.

Není bez zajímavosti, že Tudor Way, už jako americký plemeník, dokázal bílou linii ještě prodloužit - a to až do 21. století, ověřeně ke klisně Silverlado, matce roku 2009 dvojnásobně G1 umístěného dvouletka Aikenite. Je možné, že Spojené státy skrývají další bělouše s touto krví, ale v každém případě jde o skutečně zlomkovou populaci a obrovské rarity. Hlavní "bílý proud" se ubíral zcela jiným směrem, respektive směry.

Schéma: raritní bílá linie Master Bagot

Gran Dama i Legion, vyznačené ve schématu, měly bílé oba rodiče. V obou případech vede druhá bílá vetev naprosto nekomplikovaně do majoritní bílé linie Le Samaritain, z jehož schématu však byla pro srozumitelnost už tak komplikovaných hlavních větví vynechána.

Po odbočce k Master Bagot už se pojďme věnovat dvěma výše zmíněným zásadním větvím bílé, a sice Rust - Pepper And Salt a Drone - Chanticleer, přičemž první, podstatně slabší a méně významná, přece jen ve 20. století část oné "velké" sama ovlivnila.

Rust

Bílá větev Rusta je menší a jednodušší, což ale rozhodně neznamená méně zajímavá. Měla bych však zdůraznit, že se tu nebudeme zabývat všemi jmény a všemi významnými koňmi po celém světě - to znamená včetně velkých australských vítězů či vlivných klisen. Kompletní dynastie běloušů, dokonce i pouze těch velmi významných, je (věřme, nevěřme) natolik obrovská, že naprosto přesahuje kapacitu tohoto článku, který si klade za cíl především popsat, jak se bílý gen v populaci dostal do 21. století. Zda se někdy dostaneme k přepublikování kompletních schémat, to prozatím nechávám otevřené do budoucnosti.

Rust, ač hřebec z vynikající rodiny Prunelly, rozhodně nepatřil k modrému konci plemenné knihy. Nezanechal příliš hříbat, a na jeho potomstvu je zajímavý prakticky jen Polish, mateřský otec dvojnásobného bílého vítěze irské Grand National Scot's Grey. Bílá linie však pokračovala - nám už známým, nenápadným způsobem - k hřebci Pepper And Salt, synu vítěze Middle Park Stakes The Rake. Pepper And Salt, bez ohledu na průměrný původ, něco po The Rake podědil, a v roce 1885 vyhrál Prince of Wales's Stakes nad Dandie Dinmont a Royal Hamptonem, který tu sezónu přišel třetí v Derby za Meltonem a druhý v Sussex Stakes za Paradox. Pepper And Salt už byl jako plemeník použit přece jen víc, než jeho předek Rust, a nejlepším "barevným" výsledkem byl jeho pravnuk George Smith, vítěz Kentucky Derby 1916. Co se týče "bílého" vlivu, ten tu odbočil nejen k vítězi Derby Italiano Van Dyckovi, ale také přes dceru Mostazu do Jižní Ameriky, kde se její syn Pippermint, vnuk Hermita, nejprve stal vítězem místní Trojkoruny (lépe řečeno "čtyřkoruny"), a později šampionem mateřských otců 1932. Jeho bílý vliv zahrnoval syna Papanatas, vnuka Flying Foxe z rodiny Rock Sanda, jenž získal Gran Premio Montevideo; Papanatas se jako zdroj bílé příliš neosvědčil, ale jeho krev v rodině nesli nejen americký šampion a vlivný plemenik Crimson Satan, třetí otec Storm Cata, ale také výborný argentinský mateřský otec Interprete z linie Nasrullah - Nashua, a také úspěšná americká matka Blue Canary, polosestra Crimson Satana, jejíž rodina dala po několika generacích šampiona a úspěšného plemeníka Tiznow.

Grey Leg, databáze Sport-Horse Data

Pepper And Salt však dal i jiného důležitého potomka, naštěstí pro všechny zúčastněné hřebce - Grey Leg, hřebce z další vynikající klasické rodiny Fenelly, jež dala Sansovino, Ogden či německého Oleander, a také větev německé rodiny Wiener Madel - An Der Wien, s velkým vlivem na našem území. Grey Leg, sám vnuk Bend Ora, tedy daleko od obskkurního původu svých předků, už byl velmi kvalitním dostihovým koněm. Ve dvou letech vyhrál v Newmarketu dostih na 1000 metrů; jako tříletý ztratil Lowther Stakes s trojnásobně klasicky umístěným Matchboxem, a vyhrál poměrně prestižní City And Suburban Handicap; o rok později údajně přidal ještě All-Aged Stakes, předchůdce sprinterských Diamond Jubilee Stakes. V chovu už se Grey Leg stal poměrně vlivným plemeníkem, a bílý gen rozšířil asi nejlépe, jak bylo v jeho možnostech.

Alespoň pro krátkou představu, co následující schéma neobsahuje: bílými koňmi pocházejícími od Grey Leg, jejichž případný chovný vliv se ztratil v barevném potomstvu, byli matka Queen's Hussara (otec Brigadier Gerarda) Jojo, vítěz Prix de la Salamandre John de Coombe, matka Ashkalaniho Ashtarka, matka Decoy Boye Scargill, druhý z francouzského derby Grazing, vítězka irských Guineas Glannarg a vítězka irských Oaks Silken Glider, a to skutečně hovoříme jen o zlomku nejznámějších jmen. Co se týče zásadního bílého vlivu Grey Leg, ten pokračoval čtyřmi směry.

Chronologicky prvním byla Grey Lady, klisna narozená 1898, jejíž vliv pokračoval přes pětigenerační rodinu, obsahující třetí z Cheveley Park Stakes Blue Fairy, až k Vilmorinovi. Vilmorin pocházel z vyhraněné linie Orby - Golden Boss a zcela v jejích intencích vyhrál King's Stand Stakes na 1000 metrů; porazil tu paternitního polobratra Golden Cloud, stejně jako zásadního plemeníka Royal Charger. Vilmorin byl zdrojem rychlosti, a také vynikajícím plemeníkem; bílou barvu rozšířil k několika desítkám velkých vítězů. Byli mezi nimi vítěz King's Stand Stakes Chris, který se později stal australským plemeníkem, stejně jako Grey Ghost a Vibrant; poslední jmenovaný předal bílou barvu až k vynikajícímu Schillaci, mnohonásobnému G1 vítězi a australskému šampionu sprinterů. Anglickým plemeníkem zůstal mílař Quorum, druhý z Two Thousand Guineas a sám předek několika klasických koní, včetně vítěze francouzského derby Celtic Arms; nerovinovou i barevnou nesmrtelnost mu obstaral legendární vítěz Grand National Red Rum. V neposlední řadě dal Vilmorin řadu úspěšných bílých klisen, a jednou z nich byla Vareta, jež se zapsala do dějin jako matka Zeddaana. Můžu předeslat, že vynikající francouzský klasik a později plemeník Zeddaan byl nejen potomkem dvou bílých rodičů, ale i vzácným plnokrevným bílým homozygotem, který svou bílou barvu předal VŠEM potomkům, a těch u úspěšného plemeníka opravdu nebylo málo.

Vilmorin, databáze Sport-Horse Data

Druhým směrem, kterým se bílý gen rozběhl od Grey Leg, byl jeho syn Grey Plume, narozený 1901 a druhý z Craven Stakes. Jeho největším přínosem byl hnědák Verwood, druhý z Prix Noailles 1913 a později vlivný mateřský otec; bílý vliv si odnesli zmíněný Grazing a také vítěz Poule d'Essai des Poulains Xandover. Ten byl bohužel kalibrem daleko od plemeníků kvalit Grey Leg a dokonce Zeddaan, a jeho vliv nezasáhl dál, než k několika klasickým koním a hnědému pravnuku Sing Sing, úspěšnému plemeníkovi.

Třetí větev je jednou z nejzajímavějších. Začíná bílou Barrier, prabábou Prince Rose, a pokračuje k bílému vítězi anglického Derby Aiborne po Precipitation. Airborne však nebyl dobrým hřebcem, a mimo bílé irské klasičky Silken Glider zanechal pouze stopu vedoucí ke Good Bloke, výbornému brazilskému hřebci pozdějšího grupa 1 standardu a plemeníkovi.

Poslední významnou bílou stopou Grey Leg se stala dcera Statue, jež s bílým Stefan the Great dala klisnu Czarina; její dcera, šikovná sprinterka Catherinette, se stala bábou Djebelova bílého syna Djebe, špičkového francouzského sprintera na 1000 - 1400 metrů. Djebe je pozapomenutým plemeníkem, z jehož dcer vzešli klasikové Ma Biche, Mrs. McArdy, Oath, Colorspin či Gold River, nicméně s bílou barvou neměl příliš štěstí. Podědily ji klasicky umístěná Djelouba, vítězka Coronation Stakes Aiming High, sprinterka Djanet i skvělá Midget, dvojnásobně klasicky umístěná bába Ma Biche; k další dceři Blue Sash směřuje rodina rovněž zapomenuté mezinárodní bojovnice přelomu 90. let Ruby Tiger. Djebeho bílou štafetu bohužel převzal jediný hřebec, a to americký Ruritania, syn Aiming High po Graustarkovi. Ruritania byl na americké poměry vytrvalcem, když Belmont Stkaes ztratil s Riva Ridgem a stejně dlouhý Lawrence Realization s Halo; jeho největším úspěchem bylo vítězství v divizi Manhattan Handicapu 1972 nad prověřeným Droll Role. Ruritania jako plemeník působil na kanadské Windfields Farm, kde si v pouhých devíti letech vyžádalo jeho život schvácení kopyt. Před svou smrtí stihl kanadskému turfu zanechat Frost Kinga, čtyřnásobného šampiona a Koně roku 1982, bohužel valacha; o deset let později získal titul Koně roku další bílý valach, tentokrát pravnuk Ruritania Benburb.

Schéma bílé linie hřebce Rust

Bílá větev Rusta tak téměř celá vymizela, ač její historický barevný vliv byl nezanedbatelný. Je možná na místě připomenout, že vzhledem ke shodnému počátku nesly větve Rusta i Drona stejný bílý gen. Ten putující přes Rustovu větev se však nepochybně zachoval, a to v potomstvu homozygotního bělouše Zeddaana, který ho s veškerou dostupnou logikou musel předat minimálně části svého potomstva.

Drone - Chanticleer

Le Sancy, databáze Sport-Horse Data

Připomeňme, že Drone a Rust byli paternitními polobratry po plemeníku Master Robert. Drone, hřebec ještě důkladně prochovaný na Highflyera a Heroda, předal bílý gen své dceři Whim, pocházející z barevné větve rodiny Grey Brocklesby, a přes ni jej zdědil Chanticleer, vítěz Doncaster Cupu 1848, úspěšný mateřský otec. Jeho vnučkou byla čtyřnásobná britská klasička Formosa, a vnukem vlivný americký plemeník The Ill-Used; vítězka St. Legeru Sunbeam pak založila velmi úspěšnou větev rodiny Prunelly. Bílou linii od Chanticleera převzal jeho vnuk Strathconan po Newminster, vítěz tehdy kvalitních Great Yorkshire Stakes na 2800 metrů. Strathconan nepřepisoval dějiny jako plemeník, ale dal několik klasických potomků, včetně dvojnásobné fracouzské klasičky Escarboucle, a rovněž se stal třetím otcem Colina, neporaženého amerického dvojnásobného Koně roku a pokračovatele svého otce Commando. Nepříliš očekávaně se však v jeho potomstvu objevil i další zásadní bílý hřebec dějin: polobratr Escarboucle jménem Le Sancy.

Le Sancy, syn vítěze Guineas a třetího z anglického Derby Atlantic, rodinu nikterak nezahanbil, když přišel druhý v Grand Criteriu i Poule d'Essai des Poulains, a později se stal výborným středotraťařem, dvojnásobným vítězem Grand Prix de Deauville. Co se chovné kariéry týče, o mnohém vypovídají jeho čtyři tituly šampiona francouzských plemeníků, ke kterým později přibyl titul pro syna Le Sagittaire, jeho syna Maitenona, a dva tituly pro Alcantaru, který měl Le Sancyho jako mateřského otce. Le Sancy nejen řádně rozvířil bílý gen ve francouzské plnokrevné populaci, ale stal se i jeho pokračovatelem; o tom však za chvíli.

Co se týče běloušů, Le Sancyho krev nesli jak extrémní vytrvalec Strozzi, tak ultrasprinter Soberano; dále klasicky umístěný Le Basilic, klasicky umístěná Le Souriciere, vítěz francouzského derby Palmiste, vítěz francouzského St. Leger Chambertin i chovná klisna Gris Vitesse, matka moderního plemeníka Silver Hawk, jež pocházela ze sedmigenerační bílé rodiny směřující právě k Chambertinovi.

Klasickou vítězkou byla i Semendria, pozoruhodná klisna, která ve dvou letech ovládla původní Criterium International na 1000 metrů i Prix de la Foret proti starším koním; jako tříletá získala francouzské Guineas i Oaks, povinnou Prix Vermeille, a nádavkem k tomu všemu vítězství v tříkilometrové Grand Prix de Paris. Pravnukem Semendrie se stal Biribi, vnuk St. Simona a univerzál od dvou do čtyř kilometrů; jako tříletý získal druhé místo ve francouzském derby a vítězství v St. Legeru, druhé místo v Prix du President de la Republique i triumf v Prix de l'Arc de Triomphe. Biribi sám měl na svědomí bílé klasičky Bipearl (dcera), Camaree (vnučka) a Altissima (pravnučka), a německému chovu zanechal bílé matky plemeníků Kaiseradler a Tiger Hill. Silného hřebčího pokračovatele však bohužel nedal, a my se vraťme k potomstvu Le Sancyho, respektive ne příliš známé "záhadě" Le Samaritaina.

Le Samaritain

Le Samaritain, nar. 1985, databáze Sport-Horse Data

Záhada spočívá v prostém faktu, že hřebce tohoto jména dal Le Sancy dva, oba bílé a oba plemeníky v Argentině. Ten starší, narozený roku 1893 z klisny po Rosicrucian v chovu Jeana Prata, byl původním jménem Leopard, a navzdory různým údajům měl působit pouze v argentinském chovu. Tam se osvědčil znamenitě - zanechal vnuka Tanner a jeho úspěšného syna Parlanchin, vicešampiona argentinských plemeníků; pravnukem pak byl Rolando, čtvrtý v žebříčku argentinských plemeníků v roce 1945. Z rodin dcer Le Samaritaina dále vyšli Martinet, vicešampion otců a šampion mateřských otců 1984, a rovněž Mountdrago, šampion plemeníků 1988. Aby bylo zmatení pojmů dokonalé, tohoto hřebce, chronologicky staršího, lze najít také pod jménem Le Samaritain II - ovšem stejně, jako jeho mladšího jmenovce.

Le Samaritain, narozený 1895, byl z matky po Doncaster, pocházel z chovu barona de Schicklera, a narozdíl od svého jmenovce byl dobrým dostihovým koněm, univerzálem od jedné do cca dvou mil a vítězem prestižní Prix Daru a Grand Prix de Deauville. Ve francouzském chovu působil od roku 1900 minimálně do roku 1909, kdy zplodil klasicky umístěného Isard II; údajně se měl do Francie vrátit ještě na jaro 1910, ale ze stejného roku působení už se datují i jeho první argentinští potomci. Po roce 1911 už se Le Samaritain do Francie nevrátil. Ač ve francouzském chovu přepisoval mladší Le Samaritain dějiny, v tom argentinském stěží chytal dech za svým jmenovcem: zanechal nepříliš významného vnuka Picapleitos, stejně jako plemeníky zhruba argentinského top 30 standardu Matun a Dark Brown; jeho daleko nejvlivnějším potomkem byl špičkový Uruguayec a úspěšný plemeník Stayer.

Schéma: pokračování větve Drone k Le Sancy a Le Samaritain

Ve světle výše uvedeného je téměř neuvěřitelné, jaký vliv zanechal mladší Le Samaritain v evropském chovu. Výraz o přepisu dějin totiž není přehnaný: v tom doslovném byl dědem The Tetrarcha, supervýznamného plemeníka svou barvou známého i nedostihové veřejnosti; co se týče samotného barevného vlivu, od Le Samaritaina vychází její drtivě většinový podíl v současné plnokrevné populaci. Je nutné zdůraznit, že závěrečné schéma, které shrnuje vliv všech větví (tak, jak budou po částech probrány), je opravdu schematické: veškerý výčet slavných běloušů by vydal na solidní knihu. Zároveň toto schéma můžu doporučit k prokliku či průběžnému nahlížení, protože popis jednotlivých větví bude, vzhledem k jejich množství, přece jen trošku chaotický.

Vývoj moderní bílé linie od Le Samaritaina

Le Samaritain - dále už pouze ve smyslu mladšího hřebce narozeného 1985 - zanechal v evropském chovu dva bílé syny: Roi Heroda, otce právě The Tetrarcha, a Isard II, zmíněného hřebce z posledního evropského ročníku před importem do Argentiny. Isard II se narodil počátkem 20. století do éry St. Simonových synů, a jde o jméno neměřitelné s moderními krevními liniemi, jehož význam je pro plnokrevníka (a příznivce turfu) 21. století téměř nulový. Ten historický, jak brzy uvidíme, byl ale obrovský:

Isard II

Isard byl pozdnějším vytrvalým tříletkem a soupeřem Bruleura z Prix Royal Oak; v Grand Prix de Deauville zase dokázal porazit excelentního vytrvalce evropského kalibru Predicateur. Isard II však, z dnes neznámých důvodů, dal jen několik velmi početně slabých ročníků, z nichž se nejvíce povedly ty 1919 - 1921, obsahující tři klasické vítěze. První z nich, Frisky, vítězka Poule d'Essai des Pouliches, dala klasicky umístěného vytrvalce Nepenthe, jehož synem je dnes zcela zapomenutý bílý vítěz francouzského derby Amber; z jiné větve vychází britský Saragan, pozdější polský plemeník.

Belfonds, databáze Sport-Horse Data

Rok po Frisky přišel Filibert de Savoie, patrně homozygotní bělouš raritně prochovaný 3x3 na Le Sancy, který je zdrojem obou bílých genů Filibert de Savoie přes Isarda II i matku Yolandu. Znovu šlo o ultravytrvalce s hrstkou potomků, mezi nimiž však byl výborný italský Emanuele Filiberto; větev má i dvě návaznosti na náš chov, když vnukem Filiberta de Savoie byl Etalon Or, paternitní děd Anilina; vnukem z dcery Rollybuchy byl bílý Sultan Mahomed, pozdější maďarský plemeník a třetí otec našeho Norberta. Ze stejného ročníku jako Filibert de Savoie pocházel i jeho soupeř z Prix Royal Oak Rust, a také L'Avalanche, matka Rialtova syna Rienza, nepříliš významného třetího otce plemeníka Misti IV, jenž se stal mateřským otcem Ile de Bourbon po Nijinsky.

Daleko nejdůležitějším synem Isarda II byl vítěz francouzského derby Belfonds, který spolu bílým pravnukem La Varende obstarali neuvěřitelnou porci klasického francouzského talentu, viz dnes zapomenutá jména bílých klasiček Peniche, Lysistrata a Sun Cap, nebo neuvěřitelných tří bílých dcer La Varende ročníku 1961, které si mezi sebou rozdělily klasiky i Prix Vermeille: Astaria, Dreida a Vesperale. Přes national hunt plemeníka Dom Pasquini pak bílý gen došel do 21. století ke G1 umístěné dvouletce Winning Express; přes Belfondsovu dceru Jacondu k naprosto nepravděpodobné americké šampionce sprinterů What a Summer; s malou pomocí genů Mahmouda k plemeníku Sea Hawk, o kterém bude řeč později, a s pomocí Kenmare dokonce ke známému současnému plemeníku Jukebox Jury.

Schéma: větev Isard

Isard II však je, z dnešního pohledu, už spíše historickou zajímavostí. Bílou linii od Le Samaritaina převzal zmíněný syn Roi Herode, rovněž přední francouzský vytrvalec a druhý z Prix Royal Oak, pocházející z bezprostřední rodiny Bend Ora. V irském chovu strávil bezmála 20 let, ale hned v prvním ročníku dal The Tetrarcha, čímž si patrně zpečetil vlastní osud. Z bílého potomstva je možné zmínit méně významného plemeníka Milesius, stejně jako Precipice Wood, vítěze Ascot Gold Cupu 1970 z bílé rodiny dcery Atheny; v neposlední řadě pak vítěze Prix du Jockey Club a Grand Prix de Paris Strip the Willow, jenž byl vnukem Roi Herode. Zásadní byly i barevné dcery, jmenovitě ryzky - Tabaris, matka Admiral's Walk; Regal Roman, matka zásadní americké klisny Alcibiades, jejímž synem byl Menow; a konečně Cing a Sept, vítězka Irish Oaks, z jejíž rodiny pochází Secretariat.

Opět naprosto majoritní podíl bílé si "přebral" syn Roi Heroda The Tetrarch. Ne však celý, a ta poslední, zlomková část vede k poměrně překvapivému jménu:

Native Dancer

Native Dancer, databáze Sport-Horse Data

Byl pra-pravnukem Roi Herodovy dcery La Grisette, a jako dostihového koně ani plemeníka není potřeba tuto legendu představovat. Native Dancer se však stal patrně nejsmolnějším bílým hřebcem v celých dějinách: barvu po něm nezdědil ani žádný ze zásadních synů Dan Cupid (otec Sea-Bird), Atan (otec Sharpen Up) ani Raise a Native (otec Mr. Prospectora), ale ani Natalma, matka Northern Dancera. Bílý gen zdědili, v chronologickém pořadí: Dancing Moss, vnuk Native Dancera a šampion argentinských plemeníků, který ji však bohužel nepředal svému synovi Mariache, dalšímu přednímu argentinskému plemeníku; Silver Ghost, syn Mr. Prospectora a předek několika G1 vítězů; dcera Hula Dancer, vítězka One Thousand Guineas a řady předních evropských dostihů; Frost King, zmíněný u Ruritania, přes plemeníka Restless Native, jenž byl předkem řady úspěšných, nikoliv však bílých koní; Native Charger, čtvrtý v Kentucky Derby i Preakness Stakes, a otec bílého vítěze Belmont Stakes High Echelon; Shenanigans, matka legendární černé Ruffian, ale rovněž bílého plemeníka Icecapade; Dancer's Image, diskvalifikovaný vítěz Kentucky Derby; Jig Time a jeho homozygotní bílý syn Darn That Alarm, G1 vítěz, avšak slabý plemeník; a možná rovněž Oguri Cap, heterozygotní syn dvou bílých rodičů, jinak několikanásobný japonský šampion a Kůň roku. Pouze pro úplnost: druhý bílý gen homozygotního Darn That Alarm pocházel od Mahmoudova málo významného vnuka Blazing Count.

Plemeníci Icecapade a Dancer's Image si zaslouží alespoň malou samostatnou zmínku. Úspěšný handicapový vítěz Icecapade se stal slušným plemeníkem, po němž barvu mohla zdědit skvělá Lady's Secret, vítězka BC Distaff, americká šampiona a Kůň roku; Koněm roku byl i syn Izvestia, vítěz kanadské Trojkoruny z roku 1990, kterému se stalo osudným zranění z Rothmans International o rok později. Do třetice byl šampionem i Kurofune, vítěz Japan Cup Dirt a NHK Mile Cupu 2001, později plemeník. Prozatím nejmladším vlivem Icecapade je The Factor, dvojnásobný americký G1 vítěz sezóny 2011 a mladý plemeník. Co se týče Dancer's Image, běloušem byl jeho syn Saritamer, otec evropské šampionky, hnědky Time Charter; a rovněž Godswalk; nikdo z nich však nebyl předním plemeníkem. Na hřebce Native Dancerova významu jde celkově o smutně krátký výčet.

Schéma: bílá větev Native Dancer

The Tetrarch, databáze Sport-Horse Data

Jak už bylo řečeno, většinu bílé dynastie však obstaral The Tetrarch, neuvěřitelně "flekatý" bělouš, díky svému raritnímu zbarvení známý daleko za hranice plnokrevné říše. The Tetrarch zůstal brilantním, neporaženým a s výjimkou nešťastného startu též neohroženým dvouletkem; později už pro zranění nestartoval a nebyl testován na delších distancích, což přispělo k rozpakům nad jeho potomstvem, které obsahovalo brilantní sprintery i vítěze St. Legeru; stojí však za zmínku, že poodobné rozpolcení provázelo celou linii. Od The Tetrarcha dále už se však budeme především věnovat spíše bílému vlivu než celkovým úspěchům.

Vliv The Tetrarcha můžeme opět rozdělit do čtyř směrů: synů Stefan the Great a Tetratema, a dcer Queen Herodias a Mumtaz Mahal.

Stefan the Great

Stejně jako jeho otec byl neporaženým dvouletkem a vítězem Middle Park Stakes; v Two Thousand Guineas se zranil a odešel do chovu. "Civilně" se stal mateřským otcem pravých bratrů Blue Peter a Full Sail, a třetím otcem Count Fleet. Jeho bílý vliv přenesly tři dcery: Czarina, dcera dvou bílých rodičů s genem Grey Plume, k již probranému Djebe a Ruritania. Czarina mohla a nemusela být homozygotem; má uvedenou jedinou bílou dceru, a tak těžko říci, čí gen dál pokračoval. Druhá dcera Portree, matka klasicky umístěné Hyndford Bridge, dala hřebce Portlaw po Beresford, vítěze Middle Park Stakes a kilometrových Nunthorpe Stakes. I Portlaw byl úspěšným plemeníkem, mateřským otcem hřebců Sing Sing a Pall Mall či argentinského šampiona plemeníků The Yuvaraj; zanechal řadu úspěšných bílých dcer, ale žádná z nich svůj vliv nepředala dalšímu významnému potomku.

Tapit, databáze Sport-Horse Data

Třetí zásadní dcerou Stefana the Great byla už v Americe narozená Silver Beauty, veleúspěšná klisna, jež se sama proslavila jako bába nejlepšího Citationova syna, klasika Fabiuse. Její neuvěřitelná bílá rodina časem narostla na devět generací, a její součástí se stala Foggy Note, jejímž druhým bílým rodičem byl Mahmoudův syn The Axe; během tří desetiletí pak rodina dala čtyři zásadní plemeníky. Nejstarším byl Relaunch, preferovaně handicapový mílař a G1 umístěný soupeř koní kalibru John Henry a Spectacular Bid. V chovu byl Relaunch vynikajícím, ale opět smolným plemeníkem: byl otcem výborných, ale hnědých hřebců Skywalker a Honour And Glory; mateřským otcem City Zipa a Ghostzappera, a třetím otce Koně roku Point Given, dvou ryzáků a hnědáka. Bílá vítězka Breeders' Cupu One Dreamer v chovu zklamala, a excelentní trávař With Anticipation byl valachem. Pohádkový G1 bělouš Waquoit se stal plemeníkem, ale s jeho dcerou Halo America a G1 umístěným vnukem Marino Marini jeho vliv prozatím vymizel. Úspěšným plemeníkem v Kalifornii byl oslnivě rychlý Cee's Tizzy, ale jeho syn Tiznow, Kůň roku a americký fenomén přelomu tisíciletí, je tmavým hnědákem.

Jedenáct let po Relaunchovi se z jeho polosestry narodil Rubiano, trojnásobný G1 vítěz a šampion amerických sprinterů 1992. Krev Rubiana je prozatím stále poměrně mladá, nicméně jak vnučka Take Charge Lady, kentucká chovná klisna roku, tak vnuk War Front, jeden z nejžádanějších světových plemeníků, byli hnědáky. Téměř programově po dalších devíti letech dala polosetra Rubiana dalšího hřebce, jehož ovšem není třeba představovat, fenomenálního Tapita. Jeho klasičtí vítězové Tonalist a Untapable, stejně jako Tapizar, otec Monomoy Girl, jsou "barevní"; za bílou stranu se v budoucnu budou bít Frosted, Creator či Unique Bella.

Schéma větve Stefan the Great

Tetratema

Tetratema, databáze Sport-Horse Data

Tetratema byl pravým synem svého otce. Nebyl neporažený, ale prohrával zřídka; byl skvělým dvouletkem, vítězem Two Thousand Guineas ve třech letech a špičkovým sprinterem ve čtyřech. Byl britským šampionem plemeníků 1929, otcem pětinásobného japonského šampiona plemeníků Theft, mateřským otcem klasika a významného plemeníka Big Game, třetím otcem Chamossaire a čtvrtým otcem Luthiera, a mimoto také zakladatelem krátké linie Bacteriophage - Teleferique - Alizier. Co se týče bílého vlivu, rozdělili si ho mezi sebe opět čtyři potomci.

Royal Minstrel se jako tříletý umístil v Two Thousand Guineas a zvítězil v St. James's Palace Stakes; v Eclipse Stakes skončil druhý mezi Fairwayem a výbornou klasičkou Book Law. Jako čtyřletý pak dokázal nejen Fairwaye ve stejném dostihu na 2000 metrů porazit, ale také přijít druhý v o polovinu kratších Nunthorpe Stakes. Jako plemeník byl poslán do Ameriky, kde z rodin jeho dcer vzešli plemeníci The Rhymer, Sword Dancer a Silent Screen. Dále se Royal Minstrelovi dostalo jisté proslulosti jako mateřskému otci Ky Colonela, jednoho ze známých údajných sabino plnokrevníků s bílými skvrnami na břiše. Co se týče bílé barvy, ta přes bílou rodinu doputovala k Wise Exchange, někdejšímu přednímu americkému dvouletku i tříletku během období klasických trialů; jeho bílou barvu bohužel nezdědil pra-pravnuk Curlin, ale nešťastně uhynulá G1 vítězka Exogenous. Druhý vliv pak vedl přes málo významného First Fiddle k bílé japonské hřebčí linii, vrcholící klasikem Mejiro McQueen, mateřským otcem vítěze japonské Trojkoruny Orfevre a šampiona Gold Ship.

Z produkce Royal Minstrel musím zmínit ještě dvě klisny neuvedené ve schématu. Jde o Singing Witch, zakladatelku pětigenerační bílé rodiny, která dovedla ke Carlottě Marii po bílém Caro; jejím synem byl Maria's Mon, otec vítěze Kentucky Derby Monarchose, ovšem jinak bohužel nejde o nikterak významný vliv. Druhou zmínku si bohatě zaslouží Indian Skimmer, klisna z rovněž pětigenerační rodiny Royal Minstrelovy dcery Drowsy, v úvodu kariéry vítězka Prix de Diane a Prix Saint Alary, která později v kariéře získala Champion Stakes a Prix d'Ispahan; v Eclipse Stakes přišla třetí za Nashwanem, a v BC Turf za výborným Američanem Great Communicator.

Royal Minstrel, databáze Sport-Horse Data

Ještě slabší vliv měl nakonec Mr. Jinks, o rok mladší vítěz Two Thousand Guineas a St. James's Palace Stakes, někdejší dvouletý ultrasprinter. Mr. Jinks nebyl podle současných měřítek příliš úspěšným hřebcem, a jeho stopy vedou jen k Hard Sauce či Tap On Wood, v lepším případě Acatenango a High Top. Bílý vliv mezi potomstvem byl bohužel zcela zanedbatelný.

Zbývají dvě klisny ročníku 1930, Myrobella a Una. Prvně jmenovaná byla zakladatelkou šestigenerační bílé rodiny, jež vyvrcholila homozygotním běloušem Linamix, šampionem francouzských plemeníků 1998 a 2004; klisna Mona, která byla jeho prabábou, byla opět dcerou bílého hřebce, a my se k Linamixovi opět brzy dostaneme. Vliv Uny se ubíral zcela jiným směrem, když v pokročilém věku 17 let dala bělouše Palestine, opět předního dvouletka a vítěze Two Thousand Guineas, St. James's Palace Stakes i Sussex Stakes. Jako plemeníka jej nejvíce proslavil klasik a vynikající mílař, bohužel hnědý zakladatel krátké hřebčí linie Pall Mall; ryzák Pakistan se pro změnu stal trojnásobným šampionem novozélandských plemeníků, zatímco hnědý pravnuk Symboli Rudolf získal japonskou Trojkorunu. Běloušem byl jeho syn Pentathlon, v Británii narozená sprinterská pýcha Německa konce 60. let a vítěz Prix de l'Abbaye de Longchamp; jeho vliv však zůstal lokální. Štafetu Palestine tak převzal, a to nepříliš razantně, už jen vnuk Silver Shark, spolehlivý francouzský sprinter až středotraťař a vítěz Prix du Moulin de Longchamp v daleko největším úspěchu své kariéry. V chovu však nepřekročil svůj stín, a mimo rezavého vnuka Carroll House, vítěze Prix de l'Arc de Triomphe, je spíše zajímavostí bílá matka Oguri Cap, heterozygotního syna dvou bílých rodičů, který byl zmíněn u Native Dancera.

K vlivu Palestine patřil i bělouš Habat ze stejné rodiny, od nějž podědila bílý gen naše Yokohama; třetím a nejzásadnějším plemeníkem v rodině byl Kalamoun, bohužel heterozygotní bělouš po homozygotním Zeddaaanovi z bílé matky. O Kalamounovi rovněž ještě bude řeč, stejně jako o Spectacular Bid, který byl doplněn do schématu až dodatečně jako pátá větev.

Schéma větve Tetratema

Mumtaz Mahal

Skvělá Mumtaz Mahal mohla v dějiných plnokrevníka za mnoho, a to jak ve světovém chovu v klasickém významu slova, tak v poněkud odlišném "bílém klanu." Jelikož je "létající klisna" stejně slavnou, jako její otec, a jelikož má zde na webu vlastní profil, nebudu se zdržovat opakováním historie. Menší a spíše zajímavou části její bílé větve byl druhý z Gimcrack Stakes His Highness, jehož pravnuk Sunset Hue po importu do Austrálie dal legendárního bílého šampiona Gunsynda, vítěze 29 startů včetně Cox Plate a řady pozdějších grupa dostihů. Větší část vlivu Mumtaz Mahal však obstarali dva úspěšní plemeníci: Abernant, a historicky bezpochyby největší bílý plnokrevný plemeník Mahmoud.

Abernant, databáze Sport-Horse Data

Historicky podstatně mladší Abernant však zanechal relativně malý vliv, a to zdaleka nejen kvůli krašímu času. Jak je zmíněno v článku o Mumtaz Mahal, vyhraněný sprinter Abernant odešel do chovu jen s ojedinělými porážkami, obřím ratingem 142 a pověstí koně, kterému nezbylo co dokázat. V chovu však zůstal limitován svým zaměřením, a co se týče barvy, na dynastii běloušů s jeho jménem nikdy nedošlo - s jedinou výjimkou.

K jeho barevnému vlivu patří Al Hattab, v pořadí třetí homozygotní bělouš našeho povídání, který ovšem bude detailně probrán u svého paternitního děda Mahmouda. Dále pak Rusticaro, klasicky umístěný heterozygotní syn dvou bílých rodičů; i on bude zmíněn v rámci své linie Grey Sovereign. Bílý zůstal G3 sprinter Abwah a i jeho G2 vítězný syn stejného zaměření Absalom; jsou spíše historickou zajímavostí bez většího vlivu, ač bílá rodina Absalomovy dcery Abergwrle působí v Irsku a pochází z ní bohužel hnědý vítěz Coventry Stakes Rajasinghe, debutant plemeníků roku 2019. Abernantovo bílé dědictví tak leží zcela jinde, a má jméno Linamix.

Francouzský klasický vítěz, šampion plemeníků a k dovršení vší zkázy homozygotní bělouš už byl zmíněn v souvislosti s Tetratemou, který předal gen do Linamixovy rodiny. Linamixova prabába Mona však měla bílé oba rodiče, a jejím otcem nebyl nikdo jiný, než právě Abernant. Jen rok po Moně se pak narodila Abracadabra, další dcera Abernanta, od níž bílý gen přešel k Linamixovu otci, což z Linamixe činí - v rámci bílé populace a vzhledem k omezenému dosahu Abernanta - poměrně velký unikát. Od Abracadabra k Linamixovi ale bílý gen urazil podstatně delší cestu - nejprve k pravnuku Bellypha, synu Lypharda, který přišel nejlépe druhý v ojedinělém G1 úspěchu, Prix Jacques le Marois za Irish River; v prvních dvou ročnících měl pět klasických koní, avšak neunikl exportu do Japonska. Mezi těmito klasiky se nacházel i Mendez, čtvrtý homozygotní bělouš z matky po Caro, už prověřený G1 umístěný dvouletek, třetí z Poule d'Essai des Poulains a pozdější vítěz Prix du Moulin de Longchamp. Mendez se ve francouzském chovu ohřál přesně dvě sezóny, a na japonské trávě klusal dříve, než se narodil Linamix - nejprve umístěný z Grand Criteria, poté vítěz Poule d'Essai des Poulains a druhý z Prix Jacques le Marois i Prix du Moulin de Longchamp, stejně jako v britských Champion Stakes na 2000 metrů.

Co se týče chovné kariéry, vypisovat bílé potomky homozygotního bílého šampiona plemeníků nemá valný smysl. Jmenujme přímé potomky Fragrant Mix, Sagamix, Amilynx, Slickly, Vahorimix, Cherry Mix či plemeníky Martaline a Rajsaman, vnuky Clodovil, Natagora či nám dobře známý Meandre, a plemeníka Kendargent. Linamixovo potomstvo je jednou z nejmodernějších výsep bílé barvy, a jeho budoucnost se teprve časem dozvíme.

Schéma: větev Abernanta

Petite Etoile, databáze Sport-Horse Data

Na tomto místě si dovolím malé intermezzo. Abernant byl synem Rustom Mahal, zatímco Mahmoud synem Mah Mahal. Dcera Mah Mahal jménem Mah Iran se stala matkou bílého Migoliho, poválečného umístěného v Derby i St. Legeru, a vítěze Eclipse Stakes, Champion Stakes i Prix de l'Arc de Triomphe. Migoli však měl v chovu jen omezený úspěch, a jeho klasický syn Gallant Man byl hnědákem. Dalším potomkem Mah Iran byla bílá Star of Iran, matka slavné bělky Petite Etoile, klasické vítězky a evropské šampionky. Petite Etoile dala jen tři hříbata, z toho dvě bílá: Kazakstaan se stal novozélandským plemeníkem omezeného významu, a Zahra sice založila úspěšnou rodinu mj. Zarkavy, z níž ovšem bílou barvu podědila jen třetí z irského St. Leger Zafadola, a její G1 umístěný vnuk Earnshaw. Bílá rodina Petite Etoile však stále technicky existuje, byť větší zmínku v tomto článku bohužel nepotřebuje.

Mahmoud

Kariéra Mahmouda je popsána ve zmíněném profilu Mumtaz Mahal, a jeho chovný význam rovněž. Dva tituly šampiona otců i mateřských otců nic nehovoří o jeho obrovitém významu během generací, které z něj činí velikána bez nadsázky přirovnatelného k Northern Dancerovi, co se týče vlivu přes dcery. Mahmoudova část schématu tomu zcela odpovídá, a tak mi snad čtenáři odpustí, když jej tentokrát vezmeme pouze zkráceně po jednotlivých plemenících a jejich vlivu.

My Host byl synem v Irsku klasicky umístěné Boudoir, slavné americké chovné klisny; sám byl jen malým vítězem a v podstatě velmi slabým dostihovým koněm. Jako plemeník může být nalezen v několika rodokmenech velkých vítězů, ovšem spíš výjimečně; barvu dál nepředal. Zmíněn je spíš jako kuriozita; co se týče Boudoir, měla vzácný nepoměr mezi předaným bílým genem a barvou, a to bohužel v neprospěch bílé. Z její rodiny vzešli plemeníci Graustark a His Majesty, stejně jako řada dalších významných koní; Your Host, rezavý pravý bratr My Host, byl předním americkým dvouletkem i tříletkem, a otcem nesmrtelného Kelso.

Mahmoud, databáze Sport-Horse Data

Roan Rocket byl předním mílařem, vítězem St. James's Palace Stakes i Sussex Stakes, a umístěným z Lockinge Stakes i Eclipse Stakes. Vnuka našeho Deux Pour Centa nejvíce proslavil Rory's Jester, vlivný australský plemeník, ale měl v potomstvu i několik klasicky umístěných koní, mezi nimi bílou vnučku Dione, třetí ve One Thousand Guineas 1982; známější je patrně pravnuk Terimon, vítěz Juddmonte International. Běloušem byl i syn Gairloch, třetí z Prix d'Ispahan 1978, a rodina dcery Negligence sahá až ke Sky Lantern, bílé vítězce One Thousand Guineas 2013.

Rodina Sea Hawk vycházela z bílé Belfondsovy dcery Ponteba, k níž byl připuštěn Mahmoud. Sea Hawk, syn Herbagera z vytrvalé linie Son-In-Law, už jako dvouletý vyhrál Criterium de Saint-Cloud na dva kilometry, a jako tříletý pak Grand Prix de Saint Cloud na 2500 metrů. Z chovného působení bych ráda zmínila jeho pozapomenutou dceru La Zanzara, druhou z Oaks d'Italia a později mnohonásobnou americkou G1 vítězku i umístěnou; mj. vzácnou vítězku San Juan Capistrano Handicapu na 2800 metrů. Mimo ní dal Sea Hawk klasicky umístěné bílé vytrvalce General Ironside či Scallywag; zásadnější ale byla bílá rodina polosestry Park Appeal jménem Desirable, vítězky Cheveley Park Stakes a třetí z One Thousand Guineas; její dcerou byla vítězka stejného dostihu Shadayid, a vnučkou třetí Bint Shadayid. Sea Hawk, jinak mateřský otec Cadoudala a třetí otec In the Wings, na závěr své kariéry rovněž skončil v Japonsku.

Známým jménem v produkci Mahmouda je vnučka Cap And Bells z bílé Ghazni. Někdejší vítězka Arlington Lassie Stakes se v šedesátých letech stala matkou neporaženého, ale pouze malého vítěze Drone; ten později v chovu přepsal dějiny nejen vnukem Dancing Brave, ale také americkými klasiky Charismatic a Grindstone. Žádný bohužel nepodědil barvu, stejně jako úspěšný plemeník Cherokee Run z dcery Silver Saber, synu Drona. Bělkou byla alespoň slavná Princess Rooney, vnučka Drona po Verbatim - vítězka Kentucky Oaks, Breeders' Cup Distaff a tří dalších G1 dostihů, a šampionka starších klisen 1984.

O osm let mladší polosestrou Drona byla Lady Capulet po Sir Ivorovi, matka vítěze National Stakes G1 El Prado. Toho není třeba příliš představovat - bílý syn Sadler's Wellse, působící v Americe, je však dalším bílým smolařem, když jeho synové Medaglia d'Oro a Kitten's Joy, přední světoví plemeníci, jsou hnědé a ryzé barvy. Bílý je alespoň teprve dvanáctiletý plemeník Paddy O'Prado, třetí v Kentucky Derby za Super Saverem, jehož bílý syn Cherry Wine získal druhé místo v Preakness Stakes 2016 za Nyquistem.

Klisna Mahmoudess byla vítězkou Molly Pitcher Handicapu, pozdějšího G2 dostihu. Byla 4x4 prochovaná na The Tetrarcha, a bílý gen zdědila z obou větví - přes třetího otce The Tetrarcha z výše zmíněné nekomentované rodiny Winsome Way, a přes otce Mahmouda z rodiny Mumtaz Mahal. Mahmoudess dala šest známých hříbat, všechna bílá, takže se nabízí úvaha, že byla homozygotní bělkou. Co se týče hříbat, Heiress byla mnohonásobnou vítězkou ze 137 startů, a Born Rich vítězkou Milady Handicapu a Santa Margarita Handicapu, pozdějších G1 dostihů, v 70 startech; Hope Is Eternal se umístila v Acorn i Prioress Stakes, ovšem "jen" ze čtyřicítky startů. Nejlepším potomkem však byl Promised Land, tvrdý kůň závodící čtyři roky, rival Bold Rulera, Gallant Mana i Round Table, mezi nimiž se dokázal umístit ve Wood Memorialu, a prosadit v Lawrence Realization, San Juan Capistrano Handicapu či Massachusetts Handicapu. V chovu Promised Land rozhodně neprokázal nedostatek talentu, a dal bílého Blue Skyer z ročníku Buckpassera, zapomenutého třetího z Kentucky Derby; dobrým koněm byl i Wise Exchange, vítěz Tremont Stakes ve dvou letech a trialových Flamingo Stakes a Fountain of Youth Stakes ve třech. Wise Exchange byl synem bílé klisny směřující k Royal Minstrel, a má v online databázi podezřelé, téměř stoprocentní množství bílých potomků se dvěma hnědáky a několika nepopsanými koňmi; je tak možné, že byl homozygotním běloušem. Wise Exchange bohužel nebyl dobrým otcem, a z významných koní bílou zdědila pouze pra-pravnučka Exogenous, klasicky umístěná dvojnásobná G1 vítězka, kterou stál život nešťastný pád v paddocku.

Spectacular Bid, databáze Sport-Horse Data

Vrátíme-li se k potomstvu Promised Land, bílou barvu zdědil i kanadský klasik Grey Whiz, a dva zásadní vnukové: méně známý je dnes Jaklin Klugman, třetí z Kentucky Derby za Genuine Risk a dvakrát G1 umístěný. Jeho barvu podědil populární kalifornský milionář a vítěz Hollywood Gold Cupu Sky Jack; Jaklin Klugman však jinak nebyl dobrým plemeníkem. Druhým bílým vnukem Promised Land nebyl nikdo menší než legendární Spectacular Bid, a stejně jako není potřeba tlumočit jeho skvělou kariéru, pak asi ani jeho relativně omezený úspěch v chovu - respektive úspěch podstatně menší, než odpovídal jeho kvalitám. Jeho nejlepší syn, novozélandský G1 producent Spectacular Love, byl ryzákem, a Bite the Bullet s pár australskými G1 vítězi hnědákem; Spectacular Bid se stal úspěšným mateřským otcem, ale zmínku si zaslouží patrně jen Cara Rafaela, bílá vítězka Hollywood Starlet Stakes G1 a sedmkrát G1 umístěná, pozdější matka bohužel hnědého šampiona a úspěšného plemeníka Bernardini. Do schématu níže byl zapsán ještě bílý Exchange Rate, pouze G2 vítězný sprinter a pravnuk Spectacular Bida, který však v chovu dal řadu G1 potomků, jejichž poslední ročník se narodil 2016.

Zajímavostí v barevné produkci Promised Land pak je nejen syn Understanding a jeho černý vnuk Sunday Silence, ale rovněž vnuk Skip Trial, hnědý vítěz dvou edic Gulfstream Park Handicapu G1 a Haskell Invitational G1, vedle řady umístěníSkip Trial dal jako jednoho z mála dobrých potomků Skip Away, kterého mají mnozí jistě ještě v paměti jako skvělého mhononásobného amerického G1 vítěze, trojnásobného šampiona a ve své poslední sezóně Koně roku 1998. Skip Away podědil barvu po Mahmoudovi, kterého se týká tato sekce článku, avšak přes jeho vnuka Iron Ruler, svého času jednoho z předních dvouletků i tříletků Ameriky, který však zřídka dosáhl na úplnou špičku; získal mj. Jerome Handicap a Westchester Handicap. Iron Ruler dal slušnou porci velkých vítězů včetně hnědého klasika Aloma's Ruler, ale není uváděn samostatně, protože mimo Skip Away neměl zásadní vliv; co se týče šampiona samotného, ten v chovu zcela selhal, ačkoliv z bílých dcer, z nichž poslední byly narozené 2011, se ještě můžeme dočkat nejednoho překvapení.

Zmínka o Skip Away se výborně hodí k další větvi bílé vedoucí k Mahmoudovi, či spíše k jeho dceři Silver Fog. Její vnuk Silver Buck získal Whitney a Suburban Handicap, a dvě další G1 umístění; v chovu dal bílého Silver Charm, fenoména pouze o rok mladšího než Skip Away, vítěze Kentucky Derby a Preakness Stakes, který ztratil Trojkorunu o 3/4 délky. O rok později získal řadu vítězství včetně Dubai World Cupu a druhého místa v Breeders' Cup Classic za Awesome Again, přesto se stal šampionem starších Skip Away. Bohužel ani Silver Charm se nestal dobrým plemeníkem, ač jeho barvu dál předal Preachinatthebar.

Další zdroj bílé si našel cestu přes velmi nepravděpodobného hřebce, malého vítěze Boodle. Přes dvě vítězné, ale málo úspěšné klisny bílá barva doputovala k Runaway Groom, hřebci, který v sezóně 1982 ztratil kanadskou trojkorunu druhým místem v Queen's Plate, a v amerických Travers Stakes porazil vítěze všech tří dostihů americké Trojkoruny toho roku. Runaway Groom v chovu dal úspěšné americké bělouše Down the Aisle či Najran, stejně jako nepříliš důležitého plemeníka Wekiva Springs, pátého homozygotního bělouše našeho povídání. Druhý bílý gen pocházel od dcery Native Dancera; sám Wekiva Springs působil v chovu celou první dekádu 21. století, ovšem zatím vynikl jen Turallure, G1 vítěz a druhý z BC Mile, bohužel fatálně zraněný v tréninku.

Z rodiny Silver Fog, zmíněné před Runaway Groomem, pocházel ještě jeden zásadní kůň, a sice vítěz Kentucky Derby Gato Del Sol - jeden ze zmíněných tří klasiků, kteří se stali skalpem Runaway Grooma v Travers. Bohužel pro nás, Gato Del Sol byl zcela zbytečným plemeníkem.

Grey Dawn, databáze Sport-Horse Data

Další rodinou, a to podstatně významnější, se stala Polamia, bílá pokračovatelka slavné americké rodiny Judy O'Grady. Polamia běhala ve Francii, kde se umístila v několika sprintech pozdějšího grupa standardu; v chovu mimo bílé vítězky Poule d'Essai des Pouliches Right Away, báby a přímého zdroje bílé barvy našeho Mill Ponda, a rodiny klasiků Sulamani a Dream Well, založila celý klan bílé barvy. Jeho základem se stal syn Grey Dawn, vítěz Grand Criteria, Prix Morny i Prix de la Salamandre, a později druhý z Poule d'Essai des Poulains; je také jediným koněm, který kdy porazil stájového druha Sea-Birda, právě v Grand Criteriu. Grey Dawn působil v americkém chovu 23 let, a v roce 1990 se stal šampionem amerických plemeníků, což hovoří za vše. Grey Dawn se stal otcem řady předních běloušů, včetně vítězky CCA Oaks a šampionky Christmas Past, třetího z Belmont Stakes Cloudy Dawn a třetího z Preakness Fight Over, šampionky Heavenly Cause, handicapového G1 vítěze a šestého homozygotního bílého plemeníka Swing Till Dawn, bohužel otce ničeho dalšího kromě čtyřnásobného G1 vítěze, bílého Fly Till Dawn; mezi jeho bílými vnuky pak byl vítěz britského St. Leger a druhý z Derby Silver Patriarch. Bílý gen od Grey Dawn však zdědilo několik plemeníků, a prvním byl syn Grey Dawn Vigors, trojnásobný americký handicapový G1 vítěz. Jeho synem byl Green Paradise, kromě vítěze Siberian Express a třetího Mendez jeden z protagonistů bílého trojdoběhu v Poule d'Essai des Poulains 1984; dále Air de Cour, který si s vítězným Mouktarem dal bílý double ve francouzském derby o rok později; klasickým vnukem byl i Free House, rival Silver Charma a umístěný za ním ve všech dostizích americké Trojkoruny 1997, jinak sám trojnásobný G1 vítěz. Free House v duchu takřka rodinné tradice v chovu naprosto selhal, a ještě hůře dopadl Vigorsův pravnuk Kip Deville, vítěz BC Mile 2007 a druhý z edice 2008 za Goldikovou, který přišel o život před zplozením jediného potomka.

Druhým plemeníkem s Vigorsovou krví byl Two Punch, syn Heavenly Cause - klisny, která dala 12 bílých hříbat, a jako pravděpodobná homozygotka zdědila druhý bílý gen z rodiny vycházející od Royal Minstrela. Two Punch byl jen malým stakes vítězem a druhým z listed Swale Stakes, pozdějšího graded dostihu. V chovu Two Punch zrovna nezářil, ale dal známého Smoke Glacken, vítěze Hopeful Stakes G1 a později prověřeného grupového sprintera, z jehož bílých potomků však stojí za zmínku snad jen G1 umístěná milionářka Smok'n Frolic.

Podstatně známějším jménem byl Holy Bull, šampion tříletých a americký Kůň roku 1994, mj. vítěz Futurity Stakes i Travers Stakes. Matka Holy Bulla Sharon Brown pocházela ze dvou bílých rodičů a dala většinu bílých hříbat, ale nade vši pochybnost nebyla homozygotní bělkou; v každém případě její gen pocházel od Mahmouda, kromě třetího otce Grey Dawn i přes Mahmoudova syna The Axe. I Holy Bull byl přinejlepším rozpačitým plemeníkem, přestože dal bílého vítěze Kentucky Derby 2005 Giacomo; o rok později narozený Flashy Bull získal Stephen Foster Handicap G1. Nejlepším potomkem Holy Bulla však byl bílý Macho Uno, narozený 1998, polobratr Awesome Again a trochu nezasloužený šampion dvouletých po vítězství o nos v BC Juvenile, kde jeho soupeř Point Given měl tragicky špatný průběh. Zatímco Point Given navázal titulem Koně roku příští sezónu, Macho Uno nepřekročil G2 úroveň; v chovu nezářil, ale dal vítěze BC Classic Mucho Macho Man a dodnes je aktivním plemeníkem.

The Axe II, databáze Sport-Horse Data

Posledním zásadním bílým "zdrojem" vycházejícím z Mahmouda byl jeho syn The Axe II, pravnuk La Troienne, jenž zahájil kariéru v Británii, mimo jiné vítězstvím v Imperial Produce Stakes; po přesunu do Ameriky se stal mnohonásobným vítězem velkých handicapů, včetně Man o'War Stakes, San Marcos Handicapu, Canadian Championship a mnoha dalších. V chovu se The Axe stal bezpochyby nejúspěšnějším synem Mahmouda, a hned v jeho prvním ročníku se narodila Foggy Note, patrně homozygotní bělka směřující skrz rodinu ke Stefan the Great; jak bylo popsáno výše, z rodiny vyšel Relaunch, Rubiano či Tapit.

The Axe, jinak mateřský otec Caveata, Fabulous Dancer či Green Forest, dal dva bílé plemeníky. Prvním byl Hatchet Man, dvojnásobný americký handicapový G1 vítěz na 2000 metrů. V chovu se stal otcem zapomenutého bělouše Woodchopper, druhého z Kentucky Derby za Pleasant Colony, a mnohem známěji mateřským otcem ryzého vítěze Kentucky Derby Strike the Gold z bílé matky. Druhým byl již zmíněný homozygot Al Hattab, přes matku vnuk Abernanta. Al Hattab byl dobrým dvouletkem i typickým tříletým středotraťařem, který si v řadě úspěšných dotihů připsal vítězství v Hutcheson Stakes, Fountain of Youth Stakes či Monmouth (dnes Haskell) Invitational, a umístění z Florida Derby nebo Wood Memorialu; v Kentucky Derby nestartoval, a v Preakness Stakes 1969 přišel pátý za Majestic Princem. Al Hattab byl otcem Sharon Brown, matky Holy Bulla; dále také Roan Star, vítěze Prix de la Foret ve dvou letech a druhého z Poule d'Essai des Poulains ve třech. Al Hattab bohužel nedal významného syna, ale vítěz Carter Handicapu Pass the Tab, sedmý homozygotní bělouš z dcery Gray Phantoma, bílého vnuka Mahmouda, předal svůj gen vnuku Imperalism, třetímu z Kentucky Derby za Smarty Jonesem; otec hnědého Imperial Hint, dvakrát druhého z BC Sprint, uhynul na jaře 2019. Třetím zásadním počinem Al Hattaba se stal vnuk Black Tie Affair, mnohonásobný graded vítěz, třetí z BC Sprint 1990 a vítěz BC Classic a Kůň roku o rok později. Jeho syn Evening Attire, valach z bílé matky, která pokračovala přes Northern Dancerova syna Northern Jove znovu k Mahmoudovi, získal Jockey Club Gold Cup 2002; pár let po vítězství hnědého Formal Gold ve Woodward Stakes. Black Tie Affair je však zodpovědný za bílý gen irského klasika a úspěšného mladého plemeníka Mastercraftsman, po němž ho zdědil, samozřejmě mezi dalšími, jak vítěz Racing Post Trophy, druhý z Derby a čtvrtý z Arc de Triomphe Kingston Hill, tak skvělá klasička a evropská šampionka roku 2018 Alpha Centauri.

A už zcela závěrem: pokud jsme zmínili Ky Colonela, pak zajímavostí produkce The Axe je bělouš Give Em the Axe, na něhož byla 2x2 prochována klisna Patchy Lassy, matky Racey Remarque a patrně zdroj dnešní generace "strakatých" plnokrevníků.

Schéma: větev Mahmouda

Tím máme dlouhou a veleúspěšnou produkci Mahmouda úspěšně zmapovanou, alespoň co se její skutečně zásadní části týče. Zároveň tak máme zmapované tři ze čtyř pokračovatelů The Tetrarcha: syny Stefana the Great a Tetratemu, a dceru Mumtaz Mahal. Zbývá poslední pokračovatelka, Queen Herodias, a já na tomto místě poněkud ušetřím práci sobě i čtenářům. Queen Herodias neměla větší význam, stejně jako její dcera, obskurní vítězka Princess Herodias po Poor Boy. Jejím jediným známým hříbětem je bílý Baytown po vytrvalci Achtoi, druhém z Irish Derby; Baytown sám nutně zdědil barvu po matce, ale kvality po otci, neboť získal double irských Guineas i Derby, třetí místo v irském St. Leger, a v Champion Stakes z třetího místa proháněl Fairwaye. Baytown však byl nepochybně vytrvalcem, a jeho bílá dcera Kong, stakes vítězka na 1200 metrů, si svou rychlost patrně přinesla ze své rodiny; jen sotva od otce Hainaulta s klasickým pedigree, či děda Black Jester, vítěze St. Leger. Genetika si s rodinou pohrála několikrát, a znovu s hříbaty Kong, kdy Nimbus, hnědák ročníku 1946, vyhrál anglické Derby; Grey Sovereign, bělouš ročníku 1948, pak Nunthorpe Stakes na 1000 metrů. Pokud si čtvrtá větev The Tetrarcha zaslouží pojmenování, pak to není jméno Queen Herodias, ale právě tohoto hřebce, zakladatele neuvěřitelné bílé dynastie, která v dějinách plnokrevníka nemá obdoby.

Grey Sovereign

Grey Sovereign, databáze Sport-Horse Data

Ač to vůbec nebylo mým úmyslem, profil linie Grey Sovereign je na webu zpracován, a jelikož je z větší částí právě popisem historie bílé dynastie a jejího významu, rozhodně doporučuji jeho přečtení. Pro mě je to výrazné ulehčení dokončení článku po téměř třech letech práce; zároveň mi umožňuje udělat kousek, který by jinak nebyl proveditelný: odkázat pro informace právě do tohoto profilu, a zde publikovat "jen" plné schéma všech významných bílých koní této krve, tak, jak bylo původně zpracováno. Osobně ho považuji za neocenitelný grafický důkaz, jak moc se vliv bílá krev rozšířila právě vznikem této dynastie.

Krátkou zmínku si však zaslouží dva plemeníci, jejichž bílou barvu linie Grey Sovereign zapříčinila, ale kteří patří do úplně jiných linií. Prvním je Unbridled's Song, syn Unbridleda z linie Mr. Prospector z dcery plemeníka Caro. Unbridled's Song byl vítězem Breeders' Cup Juvenile a později Florida Derby a Wood Memorialu; jako poražený favorit Derby přišel pátý. V chovu se stal šampionem severoamerických plemeníků 2017 a podobně jako později Tapit založil vlastní bílou severoamerickou dynastii, zahrnující vítězky BC Distaff Unbridled Elaine a Unrivaled Belle, vítězku CCA Oaks Octave, druhou z Kentucky Derby Eight Belles, mladého šampiona plemeníků Cross Traffic či nedávného šampiona Arrogate.

Podobný osud, ale menší význam měl Maria's Mon, rovněž syn Carovy dcery jménem Carlotta Maria z linie Native Dancer, dvojnásobný G1 vítěz a šampion dvouletých 1995 právě nad Unbridled's Songem. Hned první ročník Maria's Mona obsahoval bílého vítěze Kentucky Derby Monarchos, bohužel nepříliš silného plemeníka, otce vítězky BC Filly and Mare Sprint Informed Decision; Maria's Mon sám dal několik velkých vítězů včetně třetí z Kentucky Oaks Wait a While, ale významem se nikdy nepřiblížil Unbridled's Songovi.

Stojí za zmínku, že barevný vliv z rodin linie Grey Sovereign si dále odnesli i britští plemeníci Dark Angel a Aussie Rules, někdejší fenomenální trávař Daylami a jeho bratr Dalakhani, přes kterého ji podědil Reliable Man; a také v Jižní Americe působící Galileův syn Cima de Triomphe.

Schéma bílé větve Grey Sovereign

Jak vidíme, uvedené schéma je zcela nesrovnatelné se schématy ostatních větví zásadních bílých vlivů. Na námitku, zda pouze nebylo zpracováno víc pečlivě, než ostatní hřebci, musím odpovědět, že nikoliv. Samozřejmě z historie může chybět řada záznamů, zejména z odlehlých regionů typu Japonska, Austrálie a Jižní Ameriky; také ano, ostatní větve byly uvedeny především s ohledem na snadno pochopitelnou strukturu, zdaleka nikoliv na kompletnost. Je na místě dodat, že jako autorka mám ovšem k dispozici detailnější verze těchto schémat bílého vlivu jednotlivých hřebců, zpracovaná stejným způsobem, jako samotný Grey Sovereign; přesto je výsledný nepoměr mezi jeho linií a ostatními vlivy, snad s výjimkou The Tetrarcha, tak obrovský, že s pouhým historickým aspektem rozhodně nevystačíme.

Kam se bílá dynastie bude dále ubírat, to je otázka k zamyšlení. Bílý gen samozřejmě umí "skákat" napříč hřebčími liniemi, a konkrétně bílá dynastie Grey Sovereign, ve smyslu skutečného bílého jádra, směřuje do útlumu. Jak je rozebrané v jejím profilu, Zeddaanova evropská větev pomalu ztrácí na významu, a Carova se nejen posunula geograficky a funkčně, ale její největší naděje rovněž barevně na "nebílé" potomstvo. Obrovským americkým vlivem je Unbridled's Song, excelentní mateřský otec, ale jestli tudy se bude ubírat další šíření bílých genů? To už je otázka na budoucí generace.

Závěrem už pouze nabízím slíbené ucelené schéma všech moderních větví vycházejících z Le Samaritaina se vzájemným propojením, byť u větve Grey Sovereign výrazně zjednodušené na základní plemeníky:

Schéma moderních nositelů bílého genu vycházejících od Le Samaritain

Dodatek: bílá barva českých plnokrevníků

Protože jsme, kde jsme, tedy na českém webu, co by tento článek měl za smysl, kdyby z něj nešlo vyčíst, kam ve výše uvedených schématech navazují čeští plnokrevníci?

V žádném případě si nekladu nároky na jakkoliv "kompletní" seznam běloušů, a například historický plemeník Luk byl vynechán naprosto záměrně - ač pozorný čtenář ho nyní už snadno sám zařadí, když prozradím, že jeho rodina směřovala k nevýznamnému synu plemeníka Le Sancy.

Král českých běloušů Scyris © Jana Němečková

Co se tedy týče alespoň nejznámějších jmen našeho turfu: bílá klasička Librilla a "nevítěz" Velké pardubické Amant Gris, stejně jako výtečný sprinter Paldox a plemeníci Rosensturm, Silver Whistle, Midships a Harlow, získali bílou barvu přes Grey Sovereigna; ten byl zdrojem bílé i pro výborného Blueridge Dancera, populárního Shamana i klasicky umístěnou Calistegii, ač z jiné větve.

Linamix měl několik možných zdrojů bílého genu, jmenovitě Tetratemu a Mahmouda, a jeho potomky u nás byli například De Roberto, Meandre, Shalimix či Fairlypi.

Yocker a Yokom, populární potomci Yokohamy, si odnesli bílý gen přes Tetratemu, stejně jako někdejší plemeníci Sapo cs a Filippy cs; druhý jmenovaný ho předal jedničkovému vítězi Liftboyovi či klasičce Japě. Co se týče další The Tetrarchovy krve, směřuje k ní i devítigenerační bílá rodina Shamana, a k Mumtaz Mahal přes Mahmouda jak vítězka Velké pardubické Sixteen, tak její stájový kolega a druhý z Velké Kedon, stejně jako všichni bílí potomci našeho plemeníka Mill Ponda.

Z Native Dancerovy větve se u nás objevila bílá krev Majálese a jeho otce Beneagles, a z ještě o něco vzdálenější větve Isarda II potomci polského Saragana, včetně Česti a Chalcedona, a bílé rodiny Sixteen, k níž byl v počátcích připuštěn Mahmoud.

Poslední slovo bude mít historická větev Rusta, která je, nade vši pochybnost, zodpovědná za bílý gen výjimečného Scyrise.