Chovatelský zápisník

Český chov v poločase

- aneb malá analýza současného stavu českého chovu plnokrevníka

Autor: Jana Němečková, publikováno: říjen 2019

Rychlá navigace

Úvod

Na jaře se na internetu objevil stream tiskové konference ke stému výročí založení československého Jockey Clubu. Během ní zaznělo, že český turf nikdy v historii nebyl v lepší kondici, a tento závěr byl podpořen argumentem dosud nevídaných zahraničních úspěchů. Nelze nesouhlasit: běžný člen české dostihové komunity sleduje jak překážkáže, tak i rovinové starty ve Francii a samozřejmě výkony Subway Dancera s velkým potěšením.

Tato slova mě ale zároveň popíchla na velmi citlivém osobním místě. Před cca dvěma lety jsem publikovala seriál na téma mladých rodin v českém chovu, a jeho vyznění bylo velice pesimistické. Podobně jako nepříliš potěšující analýza využití dcer Rainbows For Lifa, bezpochyby nejlepšího plemeníka moderní historie českého turfu. Jakápak je asi situace dnes, v době onoho nevídaného rozkvětu našeho turfu...? Nikdo nevíme.

Lépe řečeno... Vlastně nás to nezajímá.

Chápu, že český turf má mnoho jiných a zásadnějších problémů. Postavení dostihového sportu v ČR není jednoduché - nejsme zemí s jezdeckou kulturou a chovatelskou tradicí typu Velké Británie, ani se silným sázkařským prostředím. Od toho se odvíjí problematické financování dostihového sportu i počet subjektů ochotných se jím zabývat. Nemůžeme stavět popularitu dostihů na mezinárodních úspěších, na které nemáme dostatečně kvalitní koně, ale mám obavu, že ji nelze stavět ani na startovních listinách nejnižších kategorií. Nejpopulárnějším odvětvím dostihového sportu u nás je steeplechase, která je bezvýznamná pro další chovatelské snahy, a ostatně - většina oněch slovutných několika milionů diváků Velké pardubické v životě nebyla ani na kvalifikaci, natož na dvojkových dostizích v Chuchli.

Bajaja
Na špatném, ale nenahraditelném snímku Bajaja, populární český odchovanec © Jana Němečková

Při všech těchto starostech je pochopitelné, že do problémů českého turfu zapomínáme zahrnovat český chov plnokrevníka jako takový. Ostatně vše záleží na úhlu pohledu: dostihy se běhají, Napajedla existují, při zahraničních startech neděláme rozdíly mezi českými barvami a českým chovem, a Joseph vyhrál České Derby, takže o co vlastně jde. Fotografům to fotí, facebook funguje, a koho může trápit, že mladí fanoušci nevědí, kdo byl Hyperion?

Po pravdě řečeno, mě ano. Jsem člověk pragmatický a vím, že bez chovatelské práce není plnokrevník. Alespoň něčí chovatelské práce - on ani "náš" Subway Dancer samozřejmě nespadl z nebe. Ale kde přesně je ta NAŠE chovatelská práce? Toť otázka... Stejně jako to, zda může být dostihový sport bez vlastního chovu. Dají se samozřejmě pořádat závody mezi nekonečným zástupem importů - ostatně kdo jiný by to měl vědět lépe, než návštěvník českých závodišť... Ale je to správná cesta...?

Jednodušší je pro mě odpovědět na otázku, proč by vlastně být nemohla. Nemalou část dostihového sportu totiž tvoří diváci a fanoušci... z nichž se, světe div, vždy budou rekrutovat budoucí majitelé a chovatelé. Ne že by běžný dostihový fanoušek byl kandidátem na nakoupení stáje plnokrevníků, ale jak víme, vlastnit dostihového koně je s přehledem ztrátový byznys, do kterého nikdo "bez srdce" nepůjde. A stejně tak plnokrevníka "jen tak z plezíru" nebude chovat nikdo "mimo obor," tj. mimo dostihové kruhy. A právě na poli tohoto "zázemí" naše současné "dostihy importů" prohrávají na celé čáře, a budou nevyhnutelně prohrávat i dál.

Coby fanoušek pamatuji přelomovou éru 90. let, a hvězdy typu Ray of Ligha, Tribal Instincta, Scyrise, či Darsalama. Náklonnost českého publika k malému Ray of Lightovi je nezapomenutelná - ale upřímně, to je i radost, jakou jsme mívali, když některý český kůň - Radbec, Pudr, Stigma - dokázal konkurovat rostoucím zástupům importů. A zpětně je nepopiratelná ještě jedna věc: ač Tribal Instinct, Scyris nebo Darsalam byli skvělí koně, a dokonce Darsalamovy mezinárodní zásluhy s pětidélkovým odstupem na vítěze britského St. Leger nejsou tak vzdálené těm Subway Dancerovým, ani na jednoho z nich se nevzpomíná tak nadšeně a tak oddaně, jako na dostihové hvězdy 70. a 80. let. Jako na NAŠE dostihové hvězdy typu Sparty a Valdaje, Century, nebo samozřejmě Koroka.

Ostatně, moje vlastní chuchelské začátky nejsou tak vzdálené, a dobře si vzpomínám, jakou radost nám dělalo sledovat v Chuchli blízké i vzdálenější potomky Sharp Enda, Century, Redakty, a mnoha dalších plemeníků a chovných klisen, o kterých jsme do té doby jenom četli v knížkách a časopisech. Moje první návštěva Napajedel mi zůstala zapsaná ve vzpomínkách nikoliv focením plemeníků, ale výpravami za svítání na Pěnné... a fotografiemi Reálky, Vakacie a Latinity. Mnohem později pro mě bylo obrovským svátkem vyfotit si matky, "naše matky" šampiona Mysterra a klasika Monolita...

Dnes tyto sentimentální řádky píšu s vědomím, že podobné zážitky nikdo z dnešní generace mladých českých fanoušků mít nebude. Současní klasičtí vítězové jsou odchovaní v Irsku nebo Francii, a nikdo z nás nemá možnost si s vlhkými nohavicemi a prvními slunečními parpsky v zádech poplácat po krku jejich matky, ani sledovat vyrůstat jejich sourozence. Možná to řadě čtenářů přijde nepodstatné, ale mně rozhodně ne...

Stejně jako to, že největší úctu v dějinách dostihového sportu vždy měli chovatelé, nikoliv majitelé stájí. Na Pierra Lorillarda jako majitele Iroquoise si asi vzpomene kdejaký čtenář Michala Horáčka, ale kde je jeho reputace ve srovnání se jmény jako Aga Khan, Marcel Boussac či Federico Tesio? Když na to přijde, kde jsou jména prvorepublikových či poválečných majitelů ve srovnání s dr. Michalem či dr. Lerchem...

Zkrátka, český dostihový fanoušek se tolik neliší od toho hokejového nebo biatlonového, kde je národní patriotismus uznávaným fenoménem. V českém dostihovém sportu jde bohužel o neuvěřitelně podceněnou kartu... A to i přesto, že vazba fanoušků k historické české krvi je naprosto očividná, a byla a je nesmírně silná. A zaniká-li, jak na turfu jako takovém, tak v srdcích fanoušků, je to poškození celého dostihového sportu.

Pevně věřím, že pokud by se povedlo alespoň částečně obnovit tradici českého chovatelství, že by řadu z nás ty dostihy začaly zase o něco víc bavit. Protože potomci Motivatora, Montjeu či Galilea pro české dostihové fanoušky prostě nikdy nebudou tolik, jako bývali potomci Behistouna či Dara Monarcha.

Vakacia Yokohama
Vakacia a Yokohama: matky takovéhoto kalibru už dnes mladí fanoušci v Napajedlích nenajdou. © Jana Němečková

Tolik úvahy jednoho z naivních patriotů. Každopádně, co nedokázaly moje vlastní články o moderních rodinách, to okamžitě vyburcovala zmíněná tisková konference: touhu začít zjišťovat, v jakém stavu je reálně český chov, či spíše dědictví českého chovatelství tak, jak nám ho zanechali pánové Lerche, Michal a další. Za český dostihový sport už promluvil dr. Charvát, a pouze zdůrazńuji, že tento článek rozhodně NENÍ polemikou s ním ani nikým jiným. Já bych pouze ráda, zcela nezávisle, přidala druhý hlas - hlas českého chovu.

Ten totiž, chvála bohu, může mluvit sám za sebe, pokud se mu dá prostor.

Zastoupení historických rodin v českém chovu v roce 2018

Klasické napajedelské rodiny tvoří, takřka doslovně, abecedu českého chovu. Dr. Lerche v 70. letech zmiňoval zhruba 40 rodin chovaných v napajedelském hřebčíně, a jména těch základních - Aralie, Aramo, Céda, Danaide, La Lézarde, Lissy, Lyndora, Sidney, Spring Morning, či Valencia - znají i méně kovaní fanoušci. Tyto rodiny daly českému dostihovému sportu jeho největší jména: Arvu, Blyskače, Century, Crapoma, Detvana, Hviezdara, Kleóna, Lakmuse, Lancastera, Lyona, Masise, Mocnou, Myse, Nelsona, Nikolase, Redaktu, Reliéfa, Silvera, Spartu, Symbola, Valdaje, Veronala... a mnoho a mnoho dalších. Není přehnaným vyjádřením, že naše staré rodiny byly zlatým pokladem a srdcem českého chovu plnokrevníka.

Pojďme se podívat, jak jsme s tímto pokladem naložili.

Charming Heights
Importovaný klenot našeho chovu: Charming Heights © Jana Němečková

Ke zhodnocení není vhodnější materiál, než nejkompletnější a nejaktuálnější možný dokument o stavu "českého mateřského stáda," a to oficiální Výsledky plemenitby 2017 (s hříbaty narozenými 2018), vydané Jockey Clubem České republiky.

Tento dokument uvádí 314 klisen českých majitelů, připuštěných v roce 2017. Plných 157 z nich, respektive 49.4 procent, má plný zahraniční původ.

Jednogenerační "český" původ znamená buď otce českého plemeníka, nebo matku v ČR zařazenou chovnou klisnu (někdy s českou dostihovou kariérou), případně obojí. Takovým původem disponuje 57 chovných klisen, tedy 17.9%, a patří sem například dcery klasiček Arganta, Catoffle, nebo Librilla, a mnoha dalších známých jmen typu Měsť, Natouchka, Palomia, Pashmeena, Registana či Shanghai.

Obdobně definovaný dvougenerační "český" původ, zpravidla na základu importované báby nakryté českým plemeníkem, má 35 klisen - 11%. Sem patří vnučky tak známých jmen našeho chovu, jako Amande Praline, Arsenic, Charming Heights, Far the Best, Kilifi, Rivonia, či Shehrema, ale také populární zástup dcer vlachovické Divé Báry.

V tuto chvíli už máme zařazených plných 78% českých chovných klisen.

Třígenerační český původ už je v našich podmínkách podstatně vzácnější. Tvoří pouhou pětiprocentní skupinu klisen, a najdeme tu krátké "rodiny" sovětských a maďarských klisen, kam patří Aprobacija, Adéla z maďarské Airin, Primula z maďarské Primy, dobře známou rodinu Windsurfing a její vnučky Widamy, či rodiny Půlnoci, Ketlin, Nalie nebo Starlit Hour, matky Stepi.

U čtyřgeneračních českých původů už se dostáváme do vod historických českých rodin, ale stále nejen jich. Zcela rovnoprávné postavení mezi elitou českých rodin si například nikdy nevydobyla ruská Rajka, bába Recepty a prabába Radbeka, nebo rodiny německé Saphiry, Elbflorenz, a Madár. Klisen z těchto rodin je v chovu sedm.

Malá technická poznámka: velmi na hraně tu zůstává zařazení Likoni, která v našem chovu nikdy nezaložila extrémně rozvětvenou ani úspěšnou rodinu. Ovšem datem narození (1958) se sama řadí před La Lézarde (1959), která do našeho přehledu patří zcela bez debaty. Totéž platí pro Kornweihe, která v době narození obou později importovaných zakladatelek již měla českou dceru. V tomto kontextu nutno poznamenat, že rodiny Rajka, Saphira a Prima, kterým jsem v našem přehledu upřela označení "české," jsou chronologicky podstatně mladší: 1974, 1981, a 1976.

Zbývá nám 44 klisen z "tradičních českých rodin", neboli 13.8% "českého chovného stáda." To je na první pohled stále relativně pěkné číslo, ale bohužel pro nás, opravdu jen na ten první.

Pro první ránu nemusíme chodit daleko: těchto 44 klisen totiž patří ke 20 různým rodinám. Průměr 2 klisen na rodinu nepotřebuje komentář, ale co je daleko horší: dvanáct z těchto rodin má v chovu jedinou klisnu! Dvě další rodiny mají pouze dvě klisny, což znamená, že alespoň trojnásobné zastoupení má v českém chovu pouhých ŠEST historických rodin. Stále ještě to v kontextu 314 klisen zní tak dobře...?

Samozřejmě se na ně pojďme podívat blíže:

Tabulka 1: historické rodiny v českém chovu
RodinaKlisen
Valencia7
La Lézarde6
Relation5
Lyndora4
Spring Morning3
Lady Brock3
Lorraine2
Heimwehr2

Současné zastoupení těchto rodin v detailu, v abecedním pořadí, vypadá takto:

Heimwehr

La Lézarde

La Rainba Lailah
La Rainba, dcera Lakonky, a Lailah, dcera Latinity © Magdalena Hamříková

Lady Brock

Tři klisny v chovu L. Hesse:

Lorraine

Nejstarší rodina našeho přehledu, sahající do 9. a v případě Lariky dokonce do 10. generace.

Lyndora

Relation

Renessie Reggie
Polosestry Renessie a Reggie, dcery Renaissance © Magdalena Hamříková

Spring Morning

Valencia

Jedna z nejstarších a nejčetnějších rodin našeho chovu, momentálně sedmi- až devítigenerační se třemi různými větvemi, které stojí za to odlišit. K někdejší klasické větvi Vanilky patří Vyan, populární větev Vinny má v chovu Vera Cruz a Vespehar, a nejrozšířenější větev Vačky Vacarii, Vadeonu, Vaxaltu a Vadetu.

Stručně řečeno, elitní produkty - jedničkové a listed klisny - mají v chovu tři rodiny: La Lézarde, Relation a Valencia.

Pět chovných klisen ze tří set čtrnácti. Je někdo ze čtenářů, kdo věří, že by na nás dr. Lerche byl hrdý...?

Seznam samozřejmě naznačuje, že Heimwehr, Lady Brock a Spring Morning navíc brzy zredukují počet rodin o další nějaké drobné. Navíc jsme probrali 32 klisen z oněch zmíněných 44, ale pojďme si shrnout i zbylých 12 rodin:

Aramo

Blue Girl

Burka

Damalis

Delilany

Eily McMahon

Gaffeuse

Istoma

Kornweihe

Likoni

Vandoise

Victory Bound

Seznam zbylých 12 rodin nám přidal jednu elitní klisnu k předchozím pěti. Celková klasifikace nejlepších výsledků dosažených současnými českými matkami historických rodin vypadá takto:

Tabulka 2: výkonnost matek historických rodin
KategorieVítězkaUmístěnáTabule
L2
NL1
I.22
II.12
III.441
IV.533
V.1
Nestartovavší11
Neumístěná2

Pokud přijmeme pracovní hypotézu, že perspektivní lokální výkonností je alespoň II. kategorie a perspektivní výkonností z hlediska kvalitativního posunu českého plnokrevníka vpřed alespoň national listed či listed, dostaneme 10 ze 314, respektive 3 ze 314 klisen.

Měla bych zdůraznit, že není na místě očekávat, že sebevětší klenoty socialistického chovu měly parametry evropské konkurenceschopnosti. Na druhou stranu asi nikdo nemůže říci, že koně typu Redakty či dcer Masise měli tak špatnou úroveň, že by se z jejich potenciálu cílevědomou chovatelskou prací a připařováním nově dostupné krve nedala dosáhnout vlastní slušná výkonnost v rámci např. listed dostihů v Německu.

Pokud je někdo hrdý na to, jakým způsobem jsme zužitkovali dědictví ředitelů hřebčína Napajedla, ráda bych ho osobně poznala. Ve mně samotné převažují velice opačné pocity.

Zastoupení historických plemeníků v českém chovu v roce 2018

Chov plnokrevníka samozřejmě netvoří jen rodiny, ale také plemeníci, a český, potažmo československý chov měl celý zástup velkých historických jmen. Ke zhodnocení jejich dlouhodobého vlivu použijeme opět výsledky plemenitby 2017, respektive všech 314 klisen připuštěných v této sezóně, a jejich krevní linie.

Pro první analýzu jsem vybrala 13 úspěšných historických otců, u kterých bude naší snahou zjistit, jaký reálný vliv zanechali v dlouhodobém měřítku na český chov plnokrevníka.

Tabulka 3: vybraní čs. plemeníci a jejich zastoupení v rodokmenech současných chovných klisen
PlemeníkNar. Největší úspěchyKlisen
City19381. Magyar St. Leger6
Gradivo19391. Grosser Preis von Baden, Lehndorff Rennen etc15
L'Amiral19473. Arc de Triomphe, Grand Criterium, Coronation Cup etc8
Detvan19491. St. Leger, 3. Čs. Derby, Nagroda Derby12
Masis19521. Čs. Derby, St. Leger, Cena Moskvy22
Behistoun19633. Prix du Jockey Club, 1. Washington DC International11
Arcaro19643. Oettingen Rennen, Silberne Peitsche10
Silver19641. Čs. Derby2
Wiesenklee19642. Deutsches St. Leger, 3. Deutsches Derby7
Norbert19671. Čs. Derby, Hun. Derby6
Scottish Rifle19692. Irish Derby, Benson & Hedges Cup etc.3
Lakmus19711. Velká jarní cena, St. Leger3
Lincoln19721. Svatováclavská cena, Velká květnová cena17

Hypotetický součen chovných klisen s vlivem těchto plemeníků je 122, reálný je zhruba poloviční, tedy 63, včetně všech 44 klisen našich definovaných českých rodin. Zbylých 19 klisen tvoří převážně dvou- až čtyřgenerační rodiny, s nimiž byli použití nejmladší plemeníci: Lincoln, Sottish Rifle, a také Silver či Arcaro. Rovněž sem patří dcery Lincolna.

Nyní si pojďme udělat obdobný souhrn, jako u rodin. Jde o soupis zcela statisticky neužitečný, leč fakticky neuvěřitelně výmluvný:

City

Gradivo

L'Amiral

Detvan

Masis

Behistoun

Arcaro

Silver

Wiesenklee

Norbert

Scottish Rifle

Lakmus

Lincoln

Souhrn elitních produktů po našich nejlepších historických plemenících vypadá takto:

Tabulka 4: soupis dnešních elitních matek s krví někdejších předních plemeníků
PlemeníkKlisenL a NL vítězky / umístěnéI. a II.kat. vítězky / umístěné
City6--
Gradivo151 / 2Vadeona / Grainnie Kelly, Vacaria1 / -Vespehar / -
L'Amiral8--
Detvan12-2 / -Laccaria, Vespehar / -
Masis221 / 1Vadeona / Vacaria2 / -Laccaria, Vespehar / -
Behistoun111 / 2Vadeona / Grainnie Kelly, Vacaria-
Arcaro10-3 / -Laccaria, Racona, Vespehar / -
Silver2--
Wiesenklee7-1 / 2Reggie / Renaissance, Renessie
Norbert6-- / 1- / Louisiana
Scottish Rifle3-1 / -Pyšná Princezna / -
Lakmus3--
Lincoln161 / 1Polynésia / Samara Morgan / 2- / Charente, Samanthine

Nejen historičtí plemeníci City a L'Amiral, ale ani Silver s Lakmusem nemají v našem chovu už patrné elitní stopy. Po hřebci kalibru Scottish Rifle máme jedinou dvojkovou vítězku a po Wiesenkleem jedinou rodinu. Dědictví po Masisovi s Behistounem tvoří celé tři elitní chovné klisny.

Neměli jsme v chovu ovšem jen tuto hrstku předních plemeníků, a zanalyzován byl samozřejmě celý soubor chovných klisen. Již pouze textem:

Žádnou stopu v našem "mateřském stádu" nezanechali sovětští hřebci Abad, Bam, Baziáš, Beller, Espadron, Gamar, Garnizon, Razgrom, Razmah, Rezon ani Salon. Taktéž Poláci Barbakan, Czubaryk, Epsom, Hastings a Vilnius, a Němci Amor, Cappucino, El Arco, Feuersturm, Justus, Lanitos a Wondras. Neprosadili se steepleři Curtino, Drak, Laban, Marketplace, Orlan, Remal, Sartori a Variant. Neuspěli čeští jedničkoví vítězové Baltimoor cs, Brilliant, Caramel, Filippy, Flipper, Garun, Jagmin, La Manche, Lorenzo, Mauritius, Raphael, Reflex, Severino, Siráno, Valát, Vavřín, Vortex ani Wick. Lépe si nevedli ani klasičtí vítězové Bohatier, Bohemian Lad, Ceresto, Cobalt, Corvet, Crapom, Darsalam, Gimt, Hviezdar, Lancelot, Macao, Monolit, Nelson, Normen, Relief, Rozlet, Santalino, Sapo cs, či klasicky umístění Flying Star, Hugben, Mir Sada, Silvaner, Toxin a Vernius. Nevyužili jsme šampiona Near Dancera ani Koně roku Law Soziri, Nikolas a Yocker.

Darsalam Monolit
Darsalam, hřebec s mezinárodní třídou a 7 potomky na ročník; Monolit, elitní kůň v rámci regionu, se třemi hříbaty z napajedelského působení
© Jana Němečková, Magdalena Hamříková

Zmizel vliv druhého z Magyar Derby Agytroszt, čtvrtého z Osterreiches Derby Gala Boy, vítěze Magyar Derby a Kincsem Díj Iszstopirin, druhého z Nemzeti Díj Tahasun, vítěze Osterreiches Derby Tamerino i vítěze Deutsches Derby a St. Legeru Waidwerka. Nedařilo se světovým G3 vítězům American Prince, Galitzin, Gay Minstrel, Gosport a Harlow, ani G3 umístěnému Black Pot. Selhal čtvrtý z Goodwood Cupu G2 Antler, nevyužili jsme čtvrtého z amerických Hopeful Stakes G1 Big Walt, čtvrtého z Prix Jean Prat G1 Bobinski, čtvrtého z Peter Pan Stakes G1 Dunsany, třetího z Prix de la Foret G1 Faraway Times, pátého z Prix du Jockey Club Grandchant, druhého ze St. James's Palace Stakes G1 a pátého z Two Thousand Guineas Keen, třetího z Racing Post Trophy G1 Marcham, druhého z Ascot Gold Cupu G1 Mehari, vítěze Saranac Stakes G2 Prince Westport, druhého z Grand Criterium G1 Signe Divin, třetího z Irish 2000 Guineas Sun Valley, druhého z Blue Grass Stakes G1 a čtvrtého z Kentucky Derby Super Moment, vítěze Beresford Stakes G2 Victory Piper, čtvrtého z Prix de la Foret G1 Ya Zaman, vítěze Sword Dancer Invitational G1 Alex the Great, vítěze Melbourne Cup G1 Beldale Ball, vítěze Futurity Stakes G1 a třetího ze St. James's Palace Stakes G1 Dunbeath, vítěze Lockinge Stakes Fly to the Stars, vítěze Premio Vittorio di Capua G1 Just a Flutter, vítěze Sprint Stakes G1 Kirchner, ani historického vítěze Grand Prix de Paris Deux-Pour-Centa.

Z původově zajímavých koní u nás zbytečně stáli synové předních plemeníků Desert Track (Green Desert), Don Bosio (El Gran Senor), Friedland (Nijinsky), Marcham (Sadler's Wells), Monarch (Sadler's Wells), Najoom (Sadler's Wells), či G1 umístěný polobratr Miesque Siam a polobratr šampiona a respektovaného mezinárodního plemeníka Hussoneta Spinning Wild.

Jen minimální vliv jediné klisny si udrželi klasičtí vítězové Blueridge Dancer, Cent, Donald, Glowing, Kento, Regulus, Seal cs, Taran a Val; klasicky umístění All Tiger, Falun a Mr. Bid; jedničkoví vítězové Canon, Diplomat, Gay Devil, Hankalo, Meander a Pierot; vítěz Velké pardubické Korok, jeho otec Astyanax i militarista Majáles. Dále pak německý G2 vítěz Buenos, nemečtí klasikové Anno, Fallada, Karloff a Laroche, norský klasik a Kůň roku Coulstry, a švýcarský klasik Tryffoc. Rovněž v Irsku G2 umístěný Burslem, třetí z Criterium de Saint-Cloud G1 Fair Fabulous, třetí z irského Derby Patcher, v Kanadě klasicky umístěný Secret'n Classy, vítěz Gran Criterium G1 Assisi del Santo, brazilský klasik Latino, a klasický otec Glenstal.

Mill Pond
Mill Pond, další hřebec, jehož vliv zvolna mizí © Jana Němečková

Dvě chovné klisny mají historičtí hřebci a klasikové Blyskač a Cejlon, polský klasik Falkensee, rakouský Kůň roku Libanon, čeští klasici Liberál, Lyon, Myjavan, Silver, a shodou okolností rovněž šampioni sprinterů Mys, Scyris a Yokom. Ze zahraničních hřebců pak v britských Guineas umístěný Muscatite, a pátý z Derby Stakes Mill Pond.

Tři chovné klisny v mateřském stádu má třetí z Českého Derby Bacar, Kůň roku Latén a Veronal, jedničkový vítěz Manor, rakouský klasik Lorencio, a kromě již zmíněného Scottish Rifle také vítěz Prix du Moulin de Longchamp G1 a čtvrtý a pátý z obou ostrovních Derby Monseigneur.

Čtyři nebo pět chovných klisen má historicky v našem St. Legeru umístěný Agadir, stejně jako třetí z britských Champion Stakes Amyndas, čtvrtý z polského Derby Magnus, druhý z našeho Derby High Extreme, vítěz Trojkoruny Tribal Instinct i jeho teprve nedávno uhynulý kolega Ray of Light, a nedávní plemeníci se světovým původem House Rules, I Shall Stay, nebo Varadar.

Šest chovných klisen má německý G2 vítěz a bývalý Napajedelský plemeník Sharp End, sedm lokální jedničkový vítěz a trojnásobně klasicky umístěný Access to Java, stejně jako ve Francii pátý v G1 Beccari. Vysoká čísla 9 klisen drží nedávní plemeníci Look Honey a Security Risk, 12 klisen má Arcane, a jen o jednu méně jedno z nejpřekvapivějších jmen, Sectori.

Necháme-li stranou očividný výkonnostní a krevní nesoulad některých jmen, pak bije do očí především poměr zcela promarněných plemeníků vůči těm... řekněme, prozatím zachovalým.

Dvěma jménům jsem se vyhnula zcela záměrně: s přehledem nejúspěšnějším plemeníkům posledních dekád, Dara Monarchovi a Rainbows For Lifovi. Jejich potomstvo by zasloužilo detailní analýzu a také ji dostane, nicméně v čase dokončování článku se mi bohužel již nepodařilo najít podkladové materiály k článku z jara, proto prozatím musím nechat jejich otázku otevřenou.

My se zatím pojďme podívat dalším směrem, a sice na zhodnocení rodin a plemeníků tentokrát už přímo na dostihovou dráhu.

Čeští odchovanci v dostizích I. kategorie v roce 2018

Ačkoliv většina startovních listin našich elitních dostihů patří zahraničním odchovancům, čeští koně v nich startují, a občas opravdu jsou vidět. Alespoň vzdáleně tak vzniká dojem, že je vše v pořádku. Nebo není?

V roce 2018 se v ČR odběhly dva Gd.3 dostihy, 11 dostihů listed, 21 dostihů první kategorie a 28 dostihů kategorie druhé. Druhou kategorii přidávám do komentářů nerada a pouze pro názornost, že výsledky vyšších kategorií nejsou selektivní, náhodné a zkreslené. A mimochodem také jako jistou negativní selekci, protože ničím, co běhá pod druhou kategorií, už se náš chov zcela určitě chlubit nemůže.

Nejprve se pojďme podívat na skutečné zastoupení českých koní v těchto dostizích:

Tabulka 5: zastoupení českých odchovanců v předních dostizích
KategorieDostihůStartujícíchČeských koní% českých koní
Gd.323213.1
L111051514.3
I.kat.211733419.7
II.kat.282097837.3
Celkově6251912824.7

Celkově je procento českých odchovanců v nejlepších dostizích výrazně pod dvaceti procenty, konkrétně pro Gd.3, listed a I.kat. 16% startujících. Toto číslo si zapamatujte: ještě se k němu dostaneme v další části článku.

Buďme ovšem přesní v termínech, protože se bavíme o celkem 128 startech českých koní. Reálně je mělo na svědomí pouze 67 koní, s jejichž českým statusem se to má následovně: 6 jich nese plně importované původy. 53% jsou jednogenerační koně po alespoň jednom v ČR působícím rodiči, a 94% nemá s ČR společného víc, než tři generace:

Tabulka 6: rozdělení českých účastníků předních dostihů podle generací českého chovu
Generace rodin0123458
Startujících636138211
Procent9.053.719.411.93.01.51.5

Čtyřgenerační rodinu reprezentují vnuk a vnučka Widamy, tedy jde o mladou rodinu Windsurfing z druhé poloviny 80. let. Pětigenerační rodinu La Lézarde reprezentoval Laverno, a osmigenerační rodinu Valencie syn Vadeony Valmont Ohne. Jinými slovy, v dostizích od druhé kategorie výše startovali dva koně z historických českých rodin.

Vossolie Waste No Time
Vossolie a Waste No Time z rodiny Widamy © Magdalena Hamříková

V co ovšem dokázalo všech 67 českých koní proměnit svou účast?

Tabulka 7: úspěchy českých koní v předních dostizích
KategorieVítězstvíUmístění
L10
I.kat.111
II.kat.424

Ze 128 startů čeští koně vytěžili 1 listed vítězství, 1 vítězství I.kat. a 4 vítězství II.kat. Dále pak 11 umístění I.kat. a 24 umístění II.kat.

Všech šest vítězů je bez výjimky jednogeneračního českého chovu. Listed vítězkou je Dark Absolu po Pouvoir Absolu z Rabbit Dark Angel, která si připsala Cenu zimní královny. Jedničkovou vítězkou je Raviella po Pop Rock z Rabbit Dream, vítězka Karlovarské dvojnásobné míle.

Jmenovitou poctu si zaslouží ovšem i 11 koní umístěných v dostizích I. kategorie, a dle mého názoru se jedná o jedno z mála pozitivních čísel tohoto článku. Byť, jak je vidět z tabulky, k úspěchům I. kategorie přispěly nejlépe dvě třígenerační české rodiny, kromě už jednou zmíněné Windsurfing také německá Saphira.

Tabulka 8: čeští koně umístění v dostizích I.kat. 2018
KůňPůvodÚspěchGenerace
QuinteroStormy Jail - Quantera3. Memoriál prof. Vácalva Michala1
Montjeu ThirdPop Rock - Rabbit Montjeu2. Memoriál Vlastimila Smolíka1
RivertonEgerton - Rabbit Dream2. Cena Jezdectví1
Top OneMikhail Glinka - Traviolla3. Velká červnová cena1
VědmaLook Honey - Widama3. Karlovarská dvojnásobná míle3
SlivkaMikhail Glinka - Sun of Gracie3. I.kat. 2200m1
BonysIntense Focus - Blessyourpinksox2. Zlatý pohár0
GalisSuteki Shinsukekun - Ghalapade2. I.kat. 2000m1
Montjeu ThirdPop Rock - Rabbit Montjeu3. Cena města Karlovy Vary1
TrinisBully Pulpit - Trinity3. I.kat. 1400m1
SapientiEgerton - Sapora2. Cena prezidenta republiky3
Montjeu Third Dark Absolu
Dva z nejúspěšnějších českých koní: Montjeu Third a Dark Absolu © Magdalena Hamříková

Pro úplnost už dodejme jen to, jak si vedli "více" čeští koně - výše zmínění koně rodin Windsurfing, La Lézarde a Valencie. Vossolie po Next Desert z Vltavy skončil třetí v dostihu II.kat. na 1800 metrů. Waste No Time po Egerton z Vltaviny pravé sestry Vočko skončil pátý v dostihu II.kat. na 2000 metrů. Laverno po Egerton z Lailah přišel desátý z jedenácti ve Velké červnové ceně. A konečně, Valmont Ohne po Look Honey z Vadeony přišel sedmý z jedenácti v Říjnovém handicapu II.kat.

Povzbudivost těchto výsledků si, prosím, zhodnoťte sami.

Porovnání zastoupení domácích odchovanců v elitních dostizích celého světa

Jak už jsem jednou zmínila na jiném místě tohoto webu, jsem člověk, který rád zná přesná čísla a kontexty. Proto mě při zjištění, jaká je procentuální účast českých koní v českých elitních dostizích, na prvním místě napadlo, jak je tomu ve vyspělých dostihových zemích.

Připomeňme si: česká účast v dostizích Gd.3, L, I.kat. je 16.1%.

Ve Velké Británii tvoří britší koně 33% startujících v G1 dostizích. 47.9% tvoří koně irští, 6.8% pak startující z kontinentální Evropy.

V Irsku startuje v G1 dostizích 65.7% místních odchovanců. 16.2% jsou britší koně, zbylých 19.1% koně z jiných zemí.

Francie má nejnižší zastoupení domácích odchovanců v G1 dostizích z celosvětového seznamu dostihově vyspělých zemí. Přesto je vyšší než u nás, 23.7%. 65.2% tvoří koně z Británie a Irska, 3.9% Němci.

Německo pořádá jen pět G1 dostihů, proto byly do výsledků započítány i G2 dostihy. Náš bezprostřední soused s velmi silným tradičním chovem vysílá na start svých elitních zkoušek 69.1% odchovanců. 6.1% tvoří koně z Francie, 24.9% koně z Ostrovů, a to i ve zkouškách nižší úrovně, nejen v nájezdech na snadné G1 triumfy.

Přesuňme se na americký kontinent. V USA i přes bohatý podíl trávařských dostihů (kde se ovšem místní odchovanci nikterak neztrácejí) a mezinárodních střetnutí startuje 80.5 domácích odchovanců. 12.5% tvoří evropští odchovanci, 3.6 jihoameričtí; Kanada má minoritní roli s 2.9% startujících.

V Kanadě velmi záleží na zvoleném vzorku dostihů. V zemi se koná pouze sedm G1 zkoušek; devět dalších, včetně všech klasických dostihů, je omezených pouze pro domácí odchovance. Pokud se zaměříme skutečně pouze na jedničkové dostihy, které přitahují velkou mezinárodní pozornost, pak kanadští odchovanci tvoří pouze 23.6% startujících, 52.8% jsou američtí koně, a 23.6% koně evropští. Jedná se ale o poměrně malý vzorek 72 startujících. Zahrnutí restricted dostihů (což by bylo logickým krokem vzhledem k tomu, že všude ve světě jsou klasické dostihy zahrnuty do této naší malé statistiky) by přineslo zvýšení zastoupení kanadských koní až na 61.3%, s 26.8% amerických odchovanců a pouze 12% Evropanů. Stojí za zmínku, že to je patrně přesnějším obrazem místního chovu v Kanadě, protože zahrnutí G2 dostihů by přineslo kanadsko-americký poměr 52.5:35.3, a zahrnutí i G3 dostihů 46.8:43.7 procent startujících.

Austrálie, přestože se zvolna stává dostihovým odbytištěm Evropy, si zajišťuje 70% domácích startujících, s podporou 13.6% novozélandských koní. Evropa tvoří 12.1%, japonští hosté pak 2.6% (cca tři desítky) startujících.

Nový Zéland překvapivě netrpí pod jhem australských exportů, ale sebevědomě produkuje 82.1% startujících v G1 dostizích. Austrálie doplňuje 17.1% téměř bezezbytku lokální "souostrovní" chov.

O síle japonského chovu nemůže nikdo pochybovat, a 91.4% startujících jsou místní odchovanci. Sekundují jim překvapivě koně dovezení ze Států s 5.4%, a pouze zlomkem 1.5% Austrálie.

Méně vnímaným, ale podobně svébytným regionem je Jižní Afrika, kde startuje 91.4% domácích koní s podporou australského chovu 7.3 procenty.

A konečně se dostáváme k Jižní Americe, která je, s výjimkou jednotek procent, naprosto samostatnou oblastí. Argentina si vystačí s domácími odchovanci z 96.1%; zbytek jsou koně z ostatních jihoamerických států.

Brazílie je neohroženým rekordmanem se stoprocentní účastí místních koní v mezinárodně uznaných G1 dostizích.

Chile není daleko za ní: 98.5% místních doplňují slovy jeden Argentinec a dva koně ze Států.

Peru si drží nižších 74.4%, ale téměř celý zbytek, konkrétně 22.2% startujících, pochází z okolních jihoamerických států.

A konečně, Uruguay s několika málo převážně lokálními G1 dostihy, disponuje 52.1% domácích účastníků, s celým zbytkem 47.9% z okolních států.

Souhrnem: provázaný evropský chov obstarává cca 84-93% startujících v západní Evropě, a 99% v jinak samostatně velmi silném Německu. USA má 80% domácích koní, Kanada v kombinaci s USA, ze všech možných úhlů, také konstantně kolem 80%. Austrálie s Novým Zélandem cca 85%, Zéland samotný 82%. Japonsko a Jižní Afrika se pohybují nad 90%, a státy Jižní Ameriky nekompromisně ke 100%.

Není snadné odvodit, kam v tomto kontextu zařadit Českou republiku. Nejsme ostrovní zemí typu Austrálie či Japonska, nejsme ani geograficky izolovanou lokalitou, jako obě části Ameriky nebo, v extrému, Jižní Afrika uprostřed ničeho. Rozhodně ovšem ani nejsme členové vyspělé západní Evropy, ke které máme nejblíže.

Analogií k ostatním zemím a spojením typu USA - Kanada, GB - Irsko - Francie bychom mohli říct, že největší smysl by patrně dávala orientace českého trhu na německé a polské koně, což - všichni víme - minimálně částečně fungovalo a funguje. Ne vždy ve smyslu rovinového provozu, a ne vždy v očekávatelném objemu.

Jaké je vlastně geografické rozdělení původu účastníků českých elitních dostihů? Prozatím jsme se věnovali jen nízkému českému zastoupení. Celá škála vypadá takto:

Tabulka 9: země původů startujících v českých dostizích Gd.3, L a I.kat.
Země původuCZGBIREFRGERPOLHUNUSA
% startujících169313011011

Z tabulky vyplývá, že český trh je orientován spíše na Irsko a Francii, než sousední Německo. Nebudu se pokoušet tu absurdně hodnotit, zda je to dobře, špatně a nakolik; minimálně zaměření na francouzské koně zcela určitě dává smysl, a možná nebude úplně od věci připomenutí, že na francouzsko - německém základu stála valná část naší veleúspěšné dostihové histoire. Otázkou zůstává, zda by se rovnováha v tabulce přece jen neměla mírně přesunout - a kdyby žádným jiným směrem, tak k navýšení našich ostudných 16% zcela určitě.

Závěrem uděláme trochu tematický skok, a zároveň malé cvičení, které doufám ukáže, jak málo se průměrný český turfman stará i o ty nejzjevnější ukazatele stavu českého chovu, i když je má přímo pod nosem.

Analýza krevních linií českých plemeníků sezóny 2019

Mým cílem od počátku bylo tuto sekci navázat na již publikované díly analýzy krevních linií světových elitních vítězů 2018.

Z těchto článků si vypůjčíme dvě tabulky, které zcela přehledně a jasně ukazují současné zastoupení krevních linií v nejinspirativnějším možném vzorku populace, tj. u vítězů group / grade 1 a group / grade 2 dostihů celého světa:

Tabulka 10: Procentuální podíly jednotlivých otcovských linií ve světových regionech (zkráceno na top 6).
Západní EvropaSeverní AmerikaJižní AmerikaAustrálieJaponskoJižní Afrika
Northern Dancer75.9Northern Dancer37.4Northern Dancer45.5Northern Dancer67.1Turn-To57.4Northern Dancer43.4
Mr. Prospector15.8Mr. Prospector33.7Mr. Prospector24.6Turn-To20.0Mr. Prospector27.7Turn-To28.3
Turn-To3.0Seattle Slew13.2Nasrullah5.4Mr. Prospector7.1Northern Dancer12.8Mr. Prospector20.8
Grey Sovereign1.5Turn-To6.8Turn-To5.4Blandford1.3Grey Sovereign2.1Seattle Slew3.8
Native Dancer1.5Grey Sovereign3.2Seattle Slew4.8Tom Fool1.3Djebel1.9
Blandford0.8Man o'War3.2Grey Sovereign4.2Djebel0.6Nasrullah1.9
Tabulka 11: Procentuální podíly jednotlivých linií mateřských otců ve světových regionech (zkráceno na top 6).
Západní EvropaSeverní AmerikaJižní AmerikaAustrálieJaponskoJižní Afrika
Northern Dancer 57.1Northern Dancer41.1Northern Dancer35.3Northern Dancer51.6Northern Dancer31.9Northern Dancer54.7
Mr. Prospector11.3Mr. Prospector30.5Mr. Prospector29.3Mr. Prospector16.1Turn-To31.9Mr. Prospector18.9
Nasrullah7.5Seattle Slew10.5Nasrullah6.6Turn-To15.5Mr. Prospector23.4Nasrullah11.3
Djebel5.3Nasrullah6.3Seattle Slew5.4Nasrullah4.5Native Dancer6.4Turn-To7.5
Grey Sovereign4.5Grey Sovereign3.2Turn-To4.8Hyperion2.6Grey Sovereign4.3Man o'War1.9
Blandford3.8Turn-To2.6Blandford3.6Djebel1.9Nasrullah2.1Nearco1.9

Pokud se pokusíme stejným způsobem "rozporcovat" české plnokrevné plemeníky, jejichž potomstvo by se patrně mělo, ideálně, chovat alespoň podobně jako současné trendy chovu plnokrevníka ve světě, dostaneme zejména v otcovské části něco naprosto nepodobného jakémukoliv vzorci z výše uvedených dvou tabulek:

Tabulka 10: Procentuální podíly otcovských linií a linií mateřských otců současných českých plemeníků.
Otcovské linieLinie mat. otců
Northern Dancer6856
Nasrullah1616
Mr. Prospector8
Turn-To48
Blandford4
Djebel44
Grey Sovereign4
Native Dancer4
Ribot4

Snadno můžeme vypíchnout kritické body:

  1. zastoupením linie Northern Dancer se řadíme k nejkritičtějším regionům.
  2. zastoupení linie Nasrullah neodpovídá postavení této linie nikde ve světě.
  3. snaha zachovat linii Ribot rovněž neodpovídá dnešním trendům.
  4. faktická neexistence linie Mr. Prospector je v dnešní době naprostou absurditou.
  5. nezachycujeme trend mezinárodní úspěšnosti linie Turn-To.

Na zjištění těchto chovatelsky nesmírně zásadních informací přitom stačí analýza 50 jmen. Doslovně pár minut.

Další z informací, kterou se rozhodně chlubit nemůžeme, je fakt, že z našich 17 plemeníků z linie Northern Dancer plná polovina nese její přímý kros, tedy otcovskou i mateřskou linii. Jde o hřebce Chardonney Tcheque, Eagle Top, Lehaim, Majestic Missile, Pouvoir Absolu, Rol'Over Beethoven a Shaywan, přičemž Mikesh nese rovnou tři přímé krosy, a Zazou dva přímé krosy a třetí u čtvrtého otce. Mikesh nese 4x4x5x5 prochování Na Northern Dancera a jeho otec i matka pocházejí z linebreedingu na tuto legendu.

Jak bude vypadat práce s touto krví v budoucnu? To je otázka do pranice, zejména s ohledem na současné chovatelské, respektive liniové ovzduší v Evropě, viz tabulky výše. I na to, že i naše klisny, pochopitelně, už nenesou archaickou českou krev linií Bayardo a Bend Or, které by infuze Northern Dancera jen prospěla, ale krev moderní evropskou. Děsivým příkladem budiž výše zmíněná Zimní královna Dark Absolu, která je sama 3x4x5x6 na Northern Dancer prochovaná, v podobném vzorci jako Mikesh - z linebreedingu na Northern Dancera pocházejí její otec i matka.

K absenci linie Mr. Prospector nemá smysl se vyjadřovat; jde o situaci naprosto nepředstavitelnou v celém chovatelském světě. Zastoupení linie Nasrullah těžko kritizovat, přinejmenším z pohledu rodokmenového nadšence, ovšem další celosvětově úspěšnou linii Turn-To u nás reprezentuje jeden z nejslabších plemeníků s mizivým zájmem chovatelů, což je jen další ujíždějící vlak. Obojí samozřejmě naplňoval Tiger Cafe, ale to je dnes už jen prázdnou poznámkou.

Jedno je jisté: český plnokrevník je v současné době naprosto nesoběstačný. Z jakéhokoliv úhlu nahlédneme na výše uvedené statistické informace, dozvíme se silně pesimistické výsledky. Máme zmrzačené stádo matek, nedostatečnou krevní základnu hřebců a české produkty nemají třídu na elitní střetnutí ani v rámci našich drah, a to nejen z historického hlediska, které ja katastrofální, ale i moderního a "ne tak českého", kde silně pokulháváme za vyspělým světem.

Geniální instantní lék na tuto situaci nenabídnu. Jde o řadu vzájemně propojených aspektů, o řadu dlouhodobých problémů vyžadujících dlouhodobá řešení... A práci řady nezávislých lidí, které skutečně není v mé moci ovlivnit. Jedním jsem si však jistá: potřebujeme se začít zajímat, starat, vzdělávat se. Přestat zavírat oči před tím, v jaké situaci jsme teď, a co jsme za sebou zanechali. A ze všeho nejvíc, dle mého soudu... přestat se plácat po zádech, jak si vedeme dobře.