Chovatelský zápisník

Fortina: česká krev v Cheltenhamu

Autor: Jana Němečková, publikováno 10.7. 2006, upraveno 2016, přepublikováno 2022

Pokud čekáte, že článek bude věnován úspěchům našich steeplerů z posledních let, pak se mýlíte: vítěze v Cheltenhamu nebo koně úspěšného v Grand Steeplechase de Paris dokázala česká krev vyprodukovat desítky let před Peruánem nebo Masinim. Nevěříte?

Gouvernant, Sport Horse Data

Náš příběh začneme u Gouvernanta, výborného francouzského hřebce, který byl v roce 1905 dovezen do Napajedel. Mít tu plemeníka s Gouvernantovou kariérou by bylo obrovským úspěchem i v dnešní době - vždyť Gouvernant, syn vítěze Trojkoruny Flying Foxe, dokázal získat takové dostihy jako Poule d'Essai des Poulains, Prix du Cadran, Prix Eugene Adam, Grand Prix de Saint-Cloud, Prix Jean Prat nebo Grosser Preis von Baden. Mimoto byl, jak píše publikace 'Plemeníci našeho plnokrevného chovu - Hřebčín Napajedla': "překrásný, typický plnokrevník, velkého, dlouhého rámce a korektních, velmi ušlechtilých tvarů, skloubených v krásný, harmonický celek." Gouvernant si navíc i jako otec vedl dobře, ale nás bude zajímat jediný z jeho potomků, jehož jméno prozradím za chvíli. Gouvernant připouštěl v Napajedlích v letech 1906 - 1912, a zmíněný potomek se narodil v roce 1910. Jinými slovy, i když se jako země jeho původu dá zjistit pouze "Rakousko", je téměř jisté, že pochází z Gouvernantovy napajedelské éry. Tímto potomkem je klisna Thea.

Gouvernant ovšem není jediným napojením They na český, potažmo rakousko-uherský chov. Její matka Theorie je dcerou plemeníka Kisber Öcscse, kterého není jako Kisbérova pravého bratra třeba příliš představovat. Zajímavější je ovšem matka Theorie, klisna Kunst, jejímž otcem je hnědák Hastings. A ačkoliv je i u něj v závorce suffix "HUN," Hastings byl českým odchovancem: narodil se totiž přímo v kladrubském hřebčíně.

Podobně jako dnešní potomci špičkových plemeníků byl českým odchovancem se světovou krví, když jeho matkou byla v Anglii narozená Miss Bowzer, pojem sám o sobě: ještě z jejího britského působení pocházely dcery Miss Roland a Lady Elizabeth, přičemž první je matkou britského Craig Millara, druhá odešla také do střední Evropy, kde se stala matkou Buccaneerova syna Strabantzera a klisny Aschenbrodel, pozdější matky napajedelského plemeníka Abonnenta. Nicméně, Kunst - i když jmenovaná mezi potomky Hastingse zařazenými do chovu - se nejspíš narodila v období mimo Hastingsovo napajedelské působení (1888 - 1894), čímž pro nás ztrácí trochu zajímavosti. Ale patrně se všichni shodneme, že Thea byla klisnou víc než dost vázanou na český chov.

Tady ovšem její příběh teprve začíná, protože Thea byla vyvezena do Francie. Nevíme jak a proč, víme pouze kdy: v roce 1913. Zda pokračovala v dostihové kariéře, nebo šla do chovu... kdo ví. Pro nás zbývá jen velmi zajímavé zjištění, že kůň středoevropského chovu byl zajímavý pro francouzské chovatele. A nikoliv pro nějaký lokální chov a krytí nepříliš významnými plemeníky - Theu, mimochodem matku čtyř vítězů, v roce 1923 nakryl samotný La Farina! Klasicky umístěný hřebec, chef-de-race plemeník, otec několika klasických vítězů a mimo jiné děd plemeníků Vandale a Verso. Ze spojení La Fariny a They se narodila klisna Bertina. O její kariéře víme pouze to, že dokázala zvítězit; v chovu si ovšem vedla celkem zdatně: sedm jejích potomků dokázalo zvítězit a triumfovali jak na rovinách, tak na proutěnkách i ve steeplechase. Jedním z partnerů Bertiny byl celkem úspěšný dostihový kůň Formor a z jejich spojení se v roce 1941 narodil ryzáček pojmenovaný Fortina.

Kariéra

Když o několik let později odcházel Fortina do chovu, psalo se o něm: "Je velmi vzácné, aby byl k dispozici plemeník, který by spojoval brilantní kariéru ve steeplechase s výborným původem." S Fortinovou brilantní kariérou rozhodně nikdo nepřeháněl. Fortina startoval do svých pěti let ve Francii, a to v rovinových i překážkových dostizích. Celkem si připsal pět vítězství a devět umístění; jako čtyřletý triumfoval v Prix Niort (proutěnky, 3100 metrů, 75 000 franků), Prix de l'Allier (steeplechase, 3400 metrů, 75 000 franků) a Prix Xophime (steeplechase, 3500 metrů, 100 000 franků), o rok později vyhrál podstatně důležitější Prix Oiseleur (steeplechase, 3800 metrů, 100 000 franků) a Prix l'Hon (steeplechase, 3500 metrů, 150 000 franků). V témže roce přišel první ze zlatých hřebů Fortinovy kariéry - druhé místo v Grand Steeplechase de Paris za Lindorem, který triumfoval i o rok později.

Šestiletý Fortina už neběhal ve Francii, ale jeho majitel, Lord Grimthorpe, s ním vyrazili dobýt kolébku turfu. Prvním startem Fortina ohromil Manchester, kde v tříapůlmílové Lancashire Chase odnosil nejvyšší hmotnost v poli a pokořil své rivaly zadrženě o osm délek. Jen o pět dní později stál Fortina na startu steeplového křtu ohněm, nejcennějšího britského překážkového dostihu - Cheltenham Gold Cupu. Fortina nejenže vyhrál - druhého Happy Horse navíc doslova zesměšnil dlouhými deseti délkami! Po Cheltenhamu se Fortina objevil na dráze před koncem sezóny už jen jednou, opět v Manchesteru, kde v Emblem Chase podlehl Silver Fameovi, nesoucímu o více než šest kilogramů méně.

Tím vlastně skončila Fortinova kariéra. Pokud běžel další dostihy, záznamy o nich nejsou pro běžného smrtelníka dostupné. V sezóně 1949 si Fortina poranil spěnku a poté, co se jeho zranění nehojilo tak, jak bylo potřeba, odešel Fortina do chovu.

Fortina, vlevo 12. dubna 1947 v Cheltenham Gold Cupu; link Sporthorse Data

Fortina v chovu

Kolem 165 cm vysoký, talentovaný hřebec s působivou stavbou; Fortina se dostal na Grange Stud, kde působil za poplatek "48 liber plus 1 libra pro stájníka." Otázku, jak naplní očekávání, zodpověděl Fortina naprosto rezolutně: už před Fortinovou smrtí v květnu 1968 byl seznam jeho velkých vítězů náležitě impozantní, a to zdaleka nebyl všem dnům konec:

Cheltenham Gold Cup:
1968 - Fort Leney, 1972 - Glencaraig Lady
Liverpool Grand National:
1985 - Last Suspect (z Fortinovy dcery Last Link)
Irish Grand National:
1960 - Olympia, 1961 - Fortria, 1963 - Last Link, 1965 - Splash
American Grand National:
1966 a 1968 - Bampton Castle
Maryland Hunt Cup:
1976 - Fort Devon

Následující výčet dalších Fortinových potomků je téměř jistě neúplný, ale přesto impozantní:

Minigalerie Fortinových potomků:

Vlevo v Americe úspěšný Fort Devon, uprostřed Fort Leney, vpravo cheltenhamská vítězka Glencaraig Lady; link Sporthorse Data
Zleva Fortria, Brasher a Barony Fort s Charlotte Brew; link Sporthorse Data

Fortinovy dcery

Dlouhý úvod je na tomto místě asi zbytečný: Fortinovy dcery se v chovu prosadily stejně skvěle, jako jeho přímí potomci na dráze. A to jak jako přímé producentky, tak zakladatelky úspěšných a dodnes funkčních rodin, které jsou v national hunt světě běžně k potkání.

Dawn Run a Last Suspect; link Sporthorse Data

Pokud jde o rodiny Fortinových dcer, do současnosti jich pokračuje celá řada a je nemožné je všechny jmenovitě uvádět, stejně jako početné úspěšné proutěnkáře a steeplery na Ostrovech. Jen jeden příklad, který si ale zmínku zcela určitě zaslouží, je klisna Spruce Head, polosestra Turtle Head po Val de l'Orne. Ta dala klisnu Snar's Good Fortune - umístěnou v dostihu série Maryland Million Stakes - v americkém rovinovém stakes dostihu (!). Snar's Good Fortune je navíc úspěšnou matkou tří vítězů (prozatím), mimo jiné i dcery po výborném mladém The Cliff's Edge. Tento úhyb k rovinám je sice naprosto ojedinělý, ale spolu s množstvím dodnes aktivních rodin velice hezky demonstruje kvality Fortinovy krve.

Závěrem...

Přesné statistiky Fortinova působení neznám. Určitě byli slavnější national hunt plemeníci, než byl on... Ale každopádně, asi není přehnané říct, že s Fortinou to "rakousko-uherská" krev, nebo možná spíš přímo naše česká, dotáhla asi nejdál, co se kdy našim koním podařilo.