Chovatelský zápisník

Stoletá historie rodiny Talenta

Autor: Jana Němečková, foto Gabriela Jeníčková a Eva Holubcová. Publikováno: 18. říjen 2021.

Je 7 hodin večer, po Velké pardubické. Sedíte u facebooku a přemýšlíte, co napostovat na stránku, protože, čert to vzal, v týmu nemáte ani jednu jedinou vlastní fotku Talenta. Po chvilce přemýšlení vás napadne strčit nos do fotoarchivu. A hele: matka Talenta... bába... nějaká klisna z rodiny, jedničková vítězka na Slovensku! Taran, Trocadero... Po chvilce ztratíte přehled.
Sáhnete po starém dobrém papíru. Jedno schéma, druhé... čtyři sestry... v tu ránu ztrácíte orientaci podruhé. To chce něco jiného, bleskne vám hlavou. Velké schéma na obrazovce. A když už je to schéma a ty fotky, tak... nestál by za to článek? :)

Jako autor ovšem musím upozornit, že první část je do značné míry přetlumočená ze starších publikací. Není v tom zlý úmysl, pouze fakt, že k počátku 20. století není v naší literatuře příliš dostupných zdrojů. Jednotlivé kusé informace už se dají víceméně pouze opakovat.

Počátky rodiny: Tovább a potomstvo Tally

Tokio, databáze SporthorseData

Začněme však u prvního napajedelského koně v původu Talenta, a tím byl Tokio, hřebec narozený roku 1892 v maďarském Carolinenhofu. Tokiovým otcem byl Tálpra Magyár, paternitní polobratr Kisbéra z legendární Kincsem, což samo o sobě nepotřebuje komentář. Jinak byl ale průměrným koněm a totéž platilo o Tokiově matce. U Tokia však geny zafungovaly dokonale: stal se vítězem rakouské Trojkoruny a po St. Legeru byl poslán do Anglie, kde se zúčastnil mj. Cambridgeshire Handicapu. Údajně v tamních dostizích neuspěl kvůli svéhlavé povaze, což je zvláštní vysvětlení i s ohledem na to, že v dalších letech vyhrál Grosser Preis von Baden i Grosser Preis von Berlin, maďarský Alagi díj, Jockey Club Preis a řadu dalších dostihů. Po skončení kariéry byl Tokio zakoupen do Napajedel, kde působil v letech 1898 - 1910; až do své smrti roku 1915 pak působil v Piberu. V chovu se údajně příliš neuplatnil, a to včetně nevýznamné maďarské dcery Toquade, narozené u Mikuláše Esterházyho. Toquade byla do Napajedel zakoupena v roce 1910.

První hříbata Toquade v Maďarsku prý byla velmi slabá, stejné jako první napajedelský potomek po Wool Winder, ryzák Tocandin. Po něm však přišla slavná Tovább, prodaná jako roček a svého času nejlepší kůň Rakousko-Uherska: vítězka rakouského derby i Oaks, maďarských Oaks, dvou edicí Millenniumi díj a řady dalších dostihů. Tovább zůstala v maďarském chovu hřebčína Erdöhát a údajně byla jako matka hořkým zklamáním. Mezitím Toquade v Napajedlích po třech neúspěšných letech dala ještě tři další dcery, vše pravé sestry: Távol, Tiszavirág a Toscu, která byla jejím posledním hříbětem. Tiszavirág byla prodána a Tosčina větev zmizela s jedinou dcerou; napajedelskému hřebčínu ale zůstala Távol.

Těžko říci, jak se situace rodiny jevila v počátcích. Távol podle materiálů Slatiňan zanechala pouze čtyři hříbata, z toho tři hřebce: Tábor, Klecan a Tiranos. Tábor byl ovšem pozapomenutým vítězem Velké jarní ceny a později též Československé ceny v úctyhodném věku šesti let. Távolina jediná dcera Tally se narodila až roku 1926 a teprve s jejím potomstvem - tedy zhruba v polovině 30. let, čtvrt století po příchodu Toquade do Napajedel! - rodina začala ukazovat své kvality.

Tank, foto z publikace 100 let hřebčína Napajedla

Opět dejme prostor archivním publikacím. Prvním hříbětem Tally byl Tank po Ossian, třetí z Přemyslova derby 1935 a pozdější mnohonásobný vítěz u nás, v Rakousku i Maďarsku, včetně Buccaneer-Rennen. Mimo jiné byl též vynikajícím proutěnkářem, ale v roce 1939 se těžce zranil při vběhnutí do startovací sítě. Tanka následovala nevýznamná dcera Šárka a o rok později známý Tornado, Tankův pravý bratr a vítěz Čs. derby 1937, jehož vynikající čas 2:33 překonal až o 17 let později Masis. Tornado běhal do osmi let, z 36 startů získal 15 vítězství a pouze 2x se neumístil.

Po Tornadovi přišel Torpedo po Corvus, třetí z Alcazarova derby 1938, stejně jako Tank výborný vytrvalec a vítěz řady dostihů ve Vídni. Jeho pravá sestra Toulka pak přidala další cenný úspěch v derby: čtvrté místo za Jánošíkem a Korsičanem. V chovu však dala jen dva syny, včetně "dobrého" Derüsova syna Tuláka. Stejné dobové označení si vysloužila i Toulčina pravá sestra Tulačka, která sice našla uplatnění na Xaverově, ale z pouhých čtyř potomků se stala pokračovatelkou jen Turbina. Z jejích sedmi hříbat vynikl Tudor, třetí v Čs. derby 1960 za Cejlonem a přední kůň ročníku. Rodina pokračovala přes Turbininy dcery Traviata a Tunika ještě nejméně 2-3 generace, ale bez většího významu kromě menších úspěchů uvedených ve schématu.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že to platilo o velké části rodiny Távol: rodina byla v našem chovu velmi rozšířená, ale zpravidla se jednalo o menší chovy, jezdecké oddíly a statky, případně přímo polokrevné chovy. Pokud jejich odchovanci vůbec absolvovali dostihovou kariéru, nedosahovali zaznamenatelných úspěchů. V této podobě rodina přežila řadu generací v mnoha větvích. Některé z nich naznačí závěr článku, ale rozebírat je detailně by přineslo spíše chaos a minimum informací.

Schéma č.1: Počátky rodiny Toquade

Hlavní pokračovatelkou Tally se nakonec stala její poslední dcera a tříčtvrteční sestra Tuláka, Tara po Derüs. Ta byla zařazena do domácího napajedelského chovu už jako tříletá, ale z prvních šesti let zůstala čtyřikrát jalová. První syn Triglav se však stal vítězem Gerschova memoriálu a první dcera Tajga potvrdila potenciál rodiny: jako dvouletá získala Cenu zimního favorita a v ročníku Koristi přišla pátá v Jarní ceně klisen; Velkou jarní cenu prohrála pouze s pravou sestrou Blyskače Blavou. Z kategorie užitečných koní ji následovali ještě praví sourozenci Tarpán a Tapeta.

Zastavme se u obou klisen, které byly jako matky zařazeny do Napajedel. Nadějná Tajga byla po čtyřech letech prodána a jako dvanáctiletá vyřazena z chovu. I její rodina se v naznačených intencích udržela po několik generací, ale máme-li věřit dostupným archivním materiálům, nedala významného koně. Totéž pak platí pro další z Tařiných dcer, Turju po Deux-Pour-Cent.

Tapeta byla zařazena do Napajedel, kde dala pouze 4 potomky před utracením ve věku 10 let, ale jedním z nich byla šikovná Taxa, tabulová v klasických dostizích i na mezinárodním mítinku. I Taxa působila v našem předním hřebčíně; zanechala tři potomky a po opakované jalovosti byla prodána do Slušovic a jako třináctiletá utracena. Pravá sestra Taxy Tableta dala 4 hříbata za 14 let, přičemž jediný uvedený Ticián obdržel GH 37.5.

Překvapivě větev Taxy patřila k těm přeživším v našem chovu, a to až do velmi nedávné doby: mnozí určitě ještě pamatují Tarlowa, který v letech 2004 - 2012 odběhal řadu dostihů, a jeho polosestra Tasima po Magnus se sporadicky objevovala až do sezóny 2018. Nejmladší sourozenec Tulipán má šest let, stejně jako Tasimy jediná dcera Touha. Jinak se ovšem i na tuto větev vztahuje ona poznámka psaná kurzivou.

Schéma č.2: Potomstvo Tary

Tarantella, Taran a Trocadero

Tara nakonec dala napajedelskému hřebčínu 13 hříbat během 19 let a byla utracena roku 1965. Poslední dcerou a celkově předposledním hříbětem, narozeným v Tařiných dvaadvaceti (!) letech, byla vynikající Tarantella. Vítězka obou klasických dostihů klisen, třetí v Čs. derby a čtvrtá v St. Legeru, úspěšná i na mítinku. Do dějin našeho turfu se Tarantella posléze zapsala i jako matka derbyvítězů Tarana s Trocaderem, což je nejslavnější a také nejvíce známá část historie celé rodiny. Dodejme ovšem i trošku odlišnou perspektivu: z prvních sedmi hříbat Tarantelly byli synové Tokio a Tornero exportováni do Rakouska a zbylí potomci byli v GH zaplaceni od 48 do 57 kil, a to včetně klasicky tabulové Trofeje. Taran, jak je patrné i ze schématu, se narodil Tarantelle v šestnácti letech. Taranův i Trocaderův příběh jsou dobře známé; pro úplnost, v I.kat. tabulový Tartarus získal jako tříletý GH 71. Také se ukázal být posledním hříbětem Tarantelly, která byla až do roku 1989, kdy uhynula, opakovaně jalová.

Derbyvítězové Taran a Trocadero © G. Jeníčková

Tarantella zanechala v chovu tři dcery, ovšem při plodnosti Tary i Tarantelly těžko mluvit o "pokračovatelkách." Taťána dala hřebce a klisnu a její další osud PK neuvádí. Trofej byla utracena ve stejném roce, kdy dala první, jedinou a nestartovavší dceru jménem Tutty. Nejmladší Tarantule s GH 57.5 jako dvouletá nestartovala, jako tříletá z osmi startů získala jedno vítězství a dvě třetí místa. Z jejích potomků vynikla pouze prvorozená Tetratela, formálně pátá v Oaks v ročníku Arvy, ovšem 18 1/2 délky za vítězkou. Chovná kariéra Tetrately v zákupských barvách pak skončila po třech letech bez hříběte.

Vnučky Tarantelly, pravé sestry Tetratela a Taranella po Norbertovi z Tarantule © G. Jeníčková

Větev ještě prodloužila jediná dcera Taťány, Tarpa po Manrico. Byla plodnou, i když ne výbornou matkou, a zanechala 9 hříbat včetně Tercie, kterou od jedničkového triumfu oddělila pouze hlava Alma Tademy v bratislavském sprintu. Tercie se poté proslavila jako matka Thora, vítěze slušovické, ale velmi slušně obsazené I. kategorie (včetně Miss Neman a Sicky), a především Terciela, vynikajícího univerzála po Mill Pond.

Schéma č.3: Potomstvo Tarantelly

Rodina Tamary a úspěchy 90. let

Dobrý dvouletek Tarex © G. Jeníčková

Pro dnešní pokračování rodiny a Talentovu větev se musíme vrátit až do 50. let, k druhé Tařině dceři a Tarantellině polosestře Tamaře po Pierot. Původem napajedelská hnědka a pravá sestra klasicky umístěné Tajgy byla roku 1955 zařazena do chovu na Xaverově a během prvních šesti let dala čtyři potomky. V roce 1968 byla prodána do jezdeckého oddílu Bezejovice a několikrát připuštěna polokrevným hřebcem; po roce 1971 její stopy z PK mizí.

Z Tamařiných potomků se nejlépe ukázal Tamerlan, dobrý tříletek a později čtvrtý ve Zlatém poháru ZN. Mladší dcera Taktika však jako chovná šla z ruky do ruky a po část její dvanáctileté chovné kariéry dokonce zcela chybí údaje. Její dceru Taipu, vítězku Svatováclavské ceny (!), Xaverov dokonce po prvním připuštění vrátil na dostihovou dráhu; do chovu se naštěstí vrátila o dva roky později a za důvěru se, převážně však jiným chovatelům, odvděčila šikovnou Tigris a několika jedničkovými vnuky včetně Tabuna, kterého řada z nás ještě má v čerstvé porevoluční paměti nejen jako pátého z Progressionova derby a druhého ze St. Legeru, ale i výborného steeplera, několikrát umístěného v pardubických jedničkách a rivala takových koní, jakými byli Maskul, St. Roger či Diatelot.

Starší Tekla zůstala na Xaverově a v rychlém sledu dala tři dobré dvouletky a sprinterky v Tempeře, Terině a Terce. Tempera uhynula bez hříbat, Terina před utracením ve dvanácti letech stihla dát tři hříbata a Terka nedokázala zabřeznout; i její pouť skončila ve třinácti letech. O několik let později narozená Tesla se, podobně jako Taipa i jejich sourozenci, učila dostihové abecedě u maďarských trenérů; česká kariéra bohužel chybí, ale do chovu odešla s GH 63. Xaverovu dala čtyři dcery během pěti let, ale i ona byla utracena v jedenácti letech, ač v tomto případě se nabízejí jiné důvody, než u jejích sester.

Prvorozená Teslina dcera Tenora dala čtyři průměrné syny. Třetí z Ceny hřebčína Napajedla Tóga (GH 73.5), poněkud opomenutá z památného souboje Creace s Patrolou, se dostala do Šamorína, kde její stopy mizí se dvěma potomky v databázi Jockey Clubu. Tirana (44) dala první dceru Tamburinu a zbytek její chovné kariéry je přehlídkou zmařených pokusů. Tamburina však byla matkou Tamburine Mana, odchovance Václava Luky a Tabunova současníka, kteří tak spolu s Tercielem tvoří dnes trošku přehlíženou, ale úspěšnou fázi rodiny z 90. let. Tamburine Man přišel šestý v St. Legeru, ale později získal jedničkovou Cenu vytrvalců nad tehdy rovinářem Eklererem, ale také Tabunem či Sexmanem; jako krosař si Tamburine Man připsal jedničkové umístění v Pardubicích na 3400 metrů, kde udolal Mir Sadu.

90. léta rodiny: Tabun a Tamburine Man © G. Jeníčková

Schéma č.4: Větev Tamary

Příběh této části rodiny má jeden neuvěřitelný postskript. V plemenné knize IX. je totiž poznámka, že Tekla byla vyřazena z chovu a vrácena na dostihovou dráhu. Na tom není vcelku nic neobvyklého, až na Teklin konkrétní případ: stalo se tak po pěti hříbatech a pěti dalších jalových letech, v Tekliných ČTRNÁCTI letech.

Čtete dobře. V roce 1974 čtrnáctiletá Tekla absolvovala čtyři starty za školní statek Liblice - Český Brod. Přišla pátá v krátkém steeplu na 3400m, čtvrtá v Lysé na 4200m, šestá a nakonec dvanáctá - v dostihu v Lysé, kde zvítězil Metál a kde ji porazila její vlastní dcera Tesla, tehdy čtyřletá. A Tekla startovala i jako patnáctiletá, kdy však v Chuchli přišla předposlední a v Lysé poslední. Přesto jde o neuvěřitelné výkony; vždyť i dnes je patnáctiletý kůň v krátkých steeplech do čtyř kilometrů věcí naprosto nepředstavitelnou.

Nezbývá než dodat, že zmíněné duo Tekla - Tesla dnes tvoří rodinu Talenta. O pokračování rodiny se znovu postarala jediná z dcer Tesly, Terezina s GH 63, většinu tříleté sezóny umisťovaná, ale přesto pětková klisna, která se až s posledním startem vyšvihla k umístění III. kategorie.

Terezina © Gabriela Jeníčková

Terezina

S Terezinou se dostáváme už do sedmé generace rodiny Toquade. Kromě toho, že jde o část bezprostředně se týkající Talenta, jde také o nejzajímavější část rodinné historie - a rozhodně nezačala s klasikem Team Boyem.

Prvorozenou dcerou Tereziny totiž byla Tiarella, slovenskou Ročenkou dostihovej sezóny 1987 uvedená na první stránce jako "nejvyýraznější postava sezóny" a Dostihovým športem zmíněná jako "nejlepší slovenský tříletek." Tiarella si vyběhala GH 75.5, jen osm kilo pod vedoucím Nipponem, a stala se dvojnásobnou jedničkovou vítězkou; v Ceně hřebčína Napajedla odešla poražena jen od Lucilly a v Ceně Turf Klubu SSM došla jen dvě a půl délky za vítězným Don Czu a dvě za druhou Klivií, umístěnou v Oaks.

Tiarella © Gabriela Jeníčková

Tiarella se ukázala být ne excelentní, ale velmi úspěšnou matkou. Nejvíce z jejího potomstva vynikl poslední narozený Tresh, bývalý jedničkový krosař a dvakrát pátý v Ceně Vltavy, v ročníku 2008 za skvělým triem Bremen Plan, Red Dancer a Tiumen. Předcházeli mu ale trojková proutěnkářka Toscana, trojková vítězka Tracy, dvojkový steeplechase vítěz Thimoty, trojkově umístění Tercier, Tomboy a Tyran a dvojkově umístěná Teqila. Ještě před Treshem se navíc narodila i Toscanina slovenská dcera Tosciana, vítězka II. kategorie na 1400 metrů.

Potomci Tiarelly: Tresh, Thimoty...
...a Teqila s Tercier © G. Jeníčková

Druhorozená Tavira - či podle ročenky dlouze Tavíra - odběhla jako tříletá šest startů. Debutovala vítězstvím IV. kategorie a po několika nevýrazných výkonech se propracovala k desetidélkovému vítězství v trojkové Ceně Bledily, a posléze k porážce po boji o délku a čtvrt od Važce v jedničkové Ceně turfu. Važec byl na konci sezóny ohodnocen 78 kily, Tavíra velmi slušnými jednasedmdesáti.

Tavira © Gabriela Jeníčková

Z Taviry se vyklubala další dobrá matka: Thessalon se jako rovinář blýskl čtvrtým místem v karlovarské jedničce, kterou František Vítek použil jako vítěznou derby rozcvičku pro Reguluse. Většinou se ale jeho jméno vybaví v souvislosti s překážkami, kde nejprve získal Velkou karlovarskou steeplechase výrokem zadrženě daleko, posléze uhájil proutěnkářskou jedničkovou tabuli za Magnusem či Juniuszem, a nakonec v těsném doběhu mostecké jedničkové steeplechase ztratil kolem čtyř délek na Hastavena.

O dva roky mladší Tavern byl sice opakovaným účastníkem jedničkových dostihů a dokonce i Velké pardubické 2002, ale oficiální "velký výsledek" nezískal: nejlépe přišel šestý ve Velké karlovarské steeplechase a také v pardubické Letní ceně 2002. Umístění za soupeři kalibru Kedon, Maskul či Hřivna však poněkud znevažuje výrok s hodnotami několika desítek délek.

Pro zajímavost, z dalších sourozenců byl Terezino trojkovým vítězem z Chuchle, Talisman s Terexem vítězi nižších kategorií a Tulup s Tyrellem několikanásobnými vítězi; Talisman se umístil v trojkových steeplech, Terezino byl vítězem krátkého steeplu v Netolicích, Tulup vítězem steeplu v Mimoni a Tyrell dokonce účastníkem jedničkových pardubických krosů v éře Cipíska a Peruána. Nezačínají čtenáři na tomto místě mít dojem, že Talent - nomen omen?

Poslední dcerou Taviry se stala Tavbecca. Po několikáté v rodině věrná heslu "nejlepší nakonec" byla vítězkou dvojkového dostihu ve Varech na 2000 metrů - po tuhém boji nad Apartou, dlužno dodat; mimoto získala poměrně blízké páté místo v chuchelské jedničkové míli proti starším klisnám za Old Rose, šesté v neuvěřitelně nabité Ceně ČSCHPMDK za Louise Rayner, Play Station, Polly For Life a mj. nad tříletou Dedarinou, nebo páté ve Velké májové ceně za Miderosem a Tempeltänzerem a nad Royal Mouginsem. I Tavbecca si vyzkoušela překážky a zcela v duchu rodinné tradice se stala lehkou, téměř pětidélkovou vítězkou pardubického krosu III.kat. na 3400 metrů.

Potomci Tavíry: Thessalon a Tavbecca © G. Jeníčková

Pojďme však dál. Po Tiarelle s Tavirou dala Terezina ještě pět dalších hříbat a jedním z nich byla Tetrie, trojnásobná chuchelská vítězka, které se navíc povedlo zaskočit soupeře v dvojkovém Handicapu Crepella z pozice jedné z největších outsiderek. I Tetrie se stala chovnou klisnou, nicméně ze tří synů zvítězil pouze Telywar. Stojí ale za zmínku, že v dostihu IV. kategorie po tuhém boji zdolal o čtyři kila lehčí Rivonii, klisnu zhruba dvojkové výkonnosti.

A konečně, Tetrii až v roce 1989 následoval tmavý hnědák Team Boy po tehdy už sedmnáctiletém Tamerinovi. Team Boy potřeboval všech pět dvouletých startů, než byl poprvé dekorován vítězem; stalo se tak počátkem listopadu v Chuchli, po málo významné trojkové míli. V té době už jinak byl Team Boy čtvrtým z Gerschova memoriálu a pátým z Ceny zimního favorita. Ve čtyřech dalších startech Team Boy neprohrál: ve dvojkovém debutu ve třech letech s kurzem téměř 1:1, v Memoriálu prof V. Michala, kde přišel šest délek před malým polem; ve Velké jarní ceně, kde těsně prohrál Belmonte s Andreasem Suboricsem a nestačili Law Soziri ani Barbakan; a konečně ani na dráze Velké červnové, kde však byl, podle Dostihové ročenky 1992 (ne tak webu JC) diskvalifikován a přesunut za poškozenou Astru, vítězku Jarní ceny klisen. Daleko hůř ovšem Team Boy narazil v derby, kde přišel šestý, 11 délek za vítězným Barbakanem, čímž skončila jeho dostihová kariéra.

...a Tetrie s Team Boyem © G. Jeníčková

Schéma č.5: Potomstvo Tereziny

Tavbecca byla zařazena do chovu v roce 2009. První rok byla připuštěna Japem a Two-Twenty-Two, ale zůstala jalová; o rok později se narodil Talent. V roce 2012 zůstala nevypátrána po Suteki Shinsukekun a dál ji dokumenty Jockey Clubu neuvádějí. ÚEK uvádí její vyřazení v březnu 2020, její úhyn pak věstník 8/2021.

Závěr

Jak zhodnotit celou rodinu? Jak je patrné z článku i schémat, šlo o rodinu pevně zabydlenou v českém chovu, s konstantní produkcí předních koní - byť pozornému čtenáři neunikne, že ti opravdu špičkoví byli spíše výjimkou. Přesto je konečný počet jedničkově úspěšných koní v rodině asi mnohonásobně větší, než by kdokoliv nezasvěcený očekával.

Důležitou roli však hrály ještě dva další faktory. Tím prvním je omezená plodnost rodiny, kdy se záznamy plemenných knih doslova hemží jalovostí a mrtvě narozenými či uhynulými potomky. Existovaly výjimky, v neposlední řadě Tara, Tarantella a dcery Tereziny... ale to je na rodinu o desítkách klisen skutečně málo. Druhým aspektem, a těžko říci, nakolik šel ruku v ruce s neplodností i nízkou výkonností, je zmíněné rozšíření rodiny po menších subjektech. Malé chovy, tím spíše např. jezdecké oddíly z principu ztěžují téměř vše na plnokrevném chovu: od stabilního využití chovné klisny, přes výběr plemeníků, reprodukční péči až po kvalitu odchovu budoucích dostihových koní.

V tomto duchu se nabízí úvaha, že všechna tři slavná období rodiny jsou spjata se stabilním zázemím: úspěchy potomstva Tally s Napajedly, Tarantelly a jejích potomků se Zákupy a potomstva Tereziny s Xaverovem. Mohla mít rodina větší potenciál, než naplnily malé chovy? Patrně ano, ale zůstává otázkou, do jaké míry by se ho podařilo realizovat přes ostatní problémy.

V každém případě, jak o tom svědčí popis rodiny Tereziny, narození Talenta rozhodně nebylo "zábleskem s čistého nebe." Přiznejme si však, že kůň jeho výkonnosti, navíc jediný potomek své matky, přece jen byl neuvěřitelnou porcí štěstí.

Post skriptum: bude mít Talent pokračovatele?

Od 80. let bylo zařazeno do českého chovu 66 klisen rodiny Távol. Pro zajímavost můžu nabídnout porovnání se slavnější a vnímanou "širokou" rodinou La Lézarde, u které to bylo kolem 40 matek, tedy pouhé dvě třetiny klisen rodiny Távol! I to je výmluvným ukazatelem, jak byla rodina v našem chovu rozšířená. Pojďme si přiblížit osud jednotlivých větví, tak, jak byly naznačeny v článku.

Větev Tulačky se dožila přelomu 90. let. V osmdesátých letech byly Tukora, Teplá a Tundra shodně připuštěny čtyřikrát; v devadesátých letech už jen jednou Tercina a Tussi, dvakrát Tua. (Neznámá jména v této části článku budou hovořit za vše.) V roce 2005 dala hříbě Tussina dcera Tumila. S jejím nestartovavším synem poněkud neuvěřitelně přežívající větev rodiny definitivně vymizela.

Nyní k rozsáhlé rodině Tary. Ta mimo široce probraných větví Tamary a Tarantelly měla ještě tři malé: okrajově zmíněnou Tajgu, neprobíranou Turju a zmíněnou dlouho přežívající Tapetu.

Turja byla početně velmi málo zastoupená a třebaže její členky dostaly v 80. letech slušnou příležitost, s Tulačkou v roce 1988, Terno v roce 1989 a Tostou v roce 1990 větev skončila.

Tajga založila širší větev, která od 80. let měla 10 klisen. Na přelomu 80. a 90. let vymizela starší generace; z mladší strávila Tanika v chovu roky 1996 - 2006 a její dcera Týna dokonce 2003 - 2012. Týniny dcery Tublatanka a Tora Bora, narozené 2003 a 2005, se neobjevily na dráze ani nepokračují v rodině.

Tapeta byla jednou z nejširších větví. Až do roku 2002 měla v chovu stabilně alespoň dvě klisny; několik let držela prapor osamělá Trattoria, bohužel bezvýznamná matka. V letech 2002 a 2008 daly dcery Toma a Tesera; ani jedna z nich se ale nedostala na dráhu ani do chovu. Speciální kapitolou pak byla Agadirova dcera Táňa s připuštěními 1996 a 1997 a posléze výsedky v plemenitbě 2008 a 2012 - 2015. Právě Táňa je matkou Tarlowa a Tasimy, která, jak již bylo uvedeno, dala dceru Touhu nar. 2015. Touha je vedena v ÚEK.

Talentovu rodinu si nechme na konec, a tak k rodině Tarantelly. V Mimoni zařazená dcera Tarantule strávila v chovu s pauzami 16 let, ale Tetratela byla vyřazena po třech letech, Taranella do chovu nebyla zařazena vůbec a jejich polosestra Tarana uhynula i s prvním hříbětem roku 2002. Podobný osud potkal, připomeňme, i Tarantellinu dceru Trofej, a tak dál zůstala pouze Taťána. Její dcera Tarpa strávila v chovu roky 1980 - 1992, ale Tercie už jen šest let a vnučky Tavorna s Terezkou 4 roky. Spolu s nimi byla roku 2001 zařazena do chovu tehdy čtrnáctiletá Tolomea, dcera Tarpy, avšak ze dvou připuštění La Manchem nedala hříbě. S vyřazením Tavorny a Tolomey po roce 2003 vymizela větev Tarantelly.

Překvapivě je na místě dodatek: vymizela na území ČR. Kontrola ve slovenských plemenných knihách totiž objevila nevýraznou přeživší větev Tarantella - Taťána - Tarpa - Tainina - Topka - Thema - Tvisterka. Ryzka Tvisterka, nar. 2000 po Gorgeous Algernon, byla trojkovou vítězkou z Šuran a má zaznamenány výsledky v plemenitbě z let 2007 - 2012, s jednou přestávkou. Vždy byla připuštěna Masshtabem, ale dala jen dva syny, Tvister a Tálius z let 2010 a 2011. Jde tak o další slepý konec rodiny v 21. století.

Konečně k Tamaře, kde nám zbývají větve dcer Tekly a Taktiky. Druhá zmíněná zahrnovala jen Taipu, která uhynula v polovině 80. let, a její tři dcery, které byly vyřazeny v rozmezí let 1991 - 1994. Ve stejném krátkém období skončily Tesly dcery Tóga, Tirana a Tenora, a vnučka Tamburina uhynula.

Zůstala rodina Tereziny, která se ukázala být nejúspěšnější a také nejlépe využitou v chovu. Terezina strávila v chovu 17 let; Tiarella s Tavirou shodně 14. Bohužel, nikdo z chovatelů už na tuto krev nenavázal. Jejich polosestra Tetrie uhynula po čtyřech aktivních letech v chovu; Tiarellina dcera Tercier byla vyřazena po šesti a její tři dcery po Gimt a Monarch nebyly dále využity.

Do chovu byly dále zařazeny Tiarelly slovenské vnučky Tosciana a Tinarella; druhá jmenovaná jeden rok, první byla vyřazena roku 2010 po 4 letech. V letech 2010 - 2012 byly připouštěny Tiarelly dcera Tirella a Taviry dcera Tavbecca, čímž skončila aktivita rodiny Tamara - Tekla - Terezina.

Shrneme-li tento poněkud nepřehledný soupis, v roce 2011 s Týnou vymizela větev Tajgy. V roce 2012 s Tirellou, Tavbeccou a slovenskou Tvisterkou větve Tekly i Tarantelly. A v roce 2015 s Táňou a Tasimou malá, opomíjená větev Tapety.

Zcela hypoteticky zbývají dvě klisny rodiny: třináctiletá Tasima a šestiletá Touha v soukromých rukou.

Nepředbíhejme událostem, ale pokud by se stalo, že Talenta definitivně zradí zdraví, pak byl aplaus diváků jeho vítězství ve Velké pardubické důstojným, nádherným, ale také nevědomým definitivním rozloučením s rodinou Távol v českém turfu.

Kompletní schéma rodiny

Terezina s Tavirou © G. Jeníčková
Zdroje: