Chovatelský zápisník

Turn-To (IRE)

nar. 1951, Royal Charger - Source Sucree, Admiral Drake

Autor: Jana Němečková, publikováno: listopad 2019

Royal Charger
GB, 1942
Nearco
ITY, 1935
Pharos
GB, 1920
Phalaris GB, 1913
Scapa Flow GB, 1914
Nogara
ITY, 1928
Havresac FR, 1910
Catnip IRE, 1910
Sun Princess
GB, 1937
Solario
GB, 1922
Gainsborough GB, 1915
Sun Worship GB, 1912
Mumtaz Begum
FR, 1932
Blenheim GB, 1927
Mumtaz Mahal GB, 1921
Source Sucree
FR, 1940
Admiral Drake
FR, 1931
Craig An Eran
GB, 1918
Sunstar GB, 1908
Maid of the Mist GB, 1906
Plucky Liege
GB, 1912
Spearmint GB, 1903
Concertina GB, 1896
Lavendula
FR, 1930
Pharos
GB, 1920
Phalaris GB, 1913
Scapa Flow GB, 1914
Sweet Lavender
GB, 1923
Swynford GB, 1907
Marchetta GB, 1907

Linie hnědáka Turn-To je čtvrtou linií vycházející z Nearka, a to linií stejně svébytnou, jako přes veškeré objektivní úspěchy nedoceněnou. Následující článek bude velmi dlouhý - což je přirozené, protože Turn-To se narodil 10 let před Northern Dancerem, u něhož by jednoduchý popis nikdo neočekával. Zároveň ale snad bude i zajímavý, protože linie Turn-To svých 70 let existence přežila na pozadí vlády Nasrullaha, a později dominance Northern Dancera i jeho pozdějšího boje o moc s Mr. Prospectorem, a to jako nejméně módní z těchto linií. A přežila v excelentní kondici - navzdory faktu, že žádný z hřebců linie nedal víc než tři zásadní plemeníky, a navzdory dalšímu faktu, že až na výjimky neměli zázemí Evropy ani severní Ameriky. Zkrátka, za jiných okolností by šlo o příběh takřka pohádkový.

Turn-To byl synem Royal Chargera, Nasrullahova tříčtvrtečního bratra a úspěšného sprintera až mílaře: ve třech letech se umístil za Court Martial a válečným derby-vítězem Dante v Two Thousand Guineas, ale o rok později získal nejen prestižní Queen Anne Stakes na míli, ale i třetí místo King's Stand Stakes na 1000 metrů za duem vyhraněných rychlíků Vilmorin a Golden Cloud. V explozi hřebčího talentu těchto ročníků je zajímavé, že v Ayr Gold Cupu Royal Charger porazil pozdějšího argentinského fundamentálního plemeníka The Yuvaraj z linie Fairway.

Co se týče rodiny, Turn-To pocházel z velevýznamné "plemenické" rodiny Marchetta. Jeho matka Source Sucree, jinak malá vítězka, byla polosestrou Perfume, matky My Babu po Djebel; jejich společná matka Lavendula dala Ambiorixe po Tourbillon, a Lavendulina polosestra Kalmia Klairona po Clarion, rovněž z linie Djebel, respektive Tourbillon. Lavendula i Kalmia byly vnučkou Marchetty, a tou byla v jiné větvi také Aurora, matka několika plemeníků včetně Alycidona po Donatello z linie Blandford.

Turn-To, ač rozený Ir s ryze evropským původem, byl jako hříbě poslán do Států a absolvoval "pískovou" kariéru, v jejímž rámci prokázal talent zcela v duchu své linie: vyhrál Saratoga Special pro dvouleté na 1200 metrů, ale také tehdy prestižní Garden State Stakes na 1700 metrů; v Hopeful Stakes přišel třetí za spolehlivým Artismo a šikovným dvouletkem War Piperem. Jako tříletý získal ještě Flamingo Stakes, jeden z trialů Kentucky Derby; dál záznamy mlčí, kromě dohledatelného skóre 6 vítězství a 2 umístění z 8 startů. Jako plemeník byl Turn-To poslán nejprve na Claiborne Farm, a později přesunut na Spendthrift.

Linie ve schématu

Historický přehled

První ročník Turn-To, narozený v roce 1956, předčil očekávání. Obsahoval Hope is Eternal, která přišla třetí za šampionkou Quill v Acorn Stakes; Tacking, která se umístila v dalším špičkovém dostihu pro tříleté klisny Ashland Stakes; Waltze, později slušného handicapového koně, ale především hnědáka jménem First Landing. Na tomto místě je zajímavé, že přední, ale ne zcela špičkový dvouletek Turn-To ve své první sezóně přilákal klisnu kalibru First Landingovy matky Hildene, jejíž synem byl mnohonásobný šampion USA Hill Prince. Spojení se osvědčilo nadmíru dobře: First Landing se stal šampionem dvouletých a v ročníku, který obsahoval skvělého Sword Dancera, si připsal třetí místo v Kentucky Derby a řadu předních vítězství od dvou do čtyř let. Mnohem později se First Landing stal otcem šampiona Riva Ridge, známého stájového kolegy Secretariata.

V ročníku 1957 se narodil další dobrý dvouletek All Hands, jenž nikdy nezískal velké vítězství, ale umístil se v řadě předních dostihů, Breeders' Futurity a později Metroplitan Handicap za Kelsem nevyjímaje. All Hands nebyl vlivným plemeníkem jako First Landing, ale i on přepsal dostihové dějiny, když jeho syn Pass Catcher v roce 1971 překazil Trojkorunu Canonerovi.

Turn-To
IRE, 1951
Royal Charger
GB, 1942
Nearco ITY, 1935
Sun Princess GB, 1937
Source Sucree
FR, 1940
Admiral Drake FR, 1931
Lavendula FR, 1930
Nothirdchance
USA, 1948
Blue Swords
USA, 1940
Blue Larkspur USA, 1960
Flaming Swords USA, 1933
Galla Colors
USA, 1943
Sir Gallahad USA, 1920
Rouge Et Noir USA, 1934

Ročník 1958 přinesl hrdinu svého druhu v Hail to Reason. Syna někdejší šikovné tříletky Nothirdchance, vítězky divize Acorn Stakes a později jak druhé v ceněném Ladies Handicapu na 2000 metrů, tak třetí proti hřebcům v San Marcos Stakes, si vzal do tréninku jeho vlastní majitel a spoluchovatel Hirsch Jacobs, nesmírně známé jméno americké dostihové historie a člen americké dostihové Síně slávy. Tuto nezbytnou poznámku dodávám proto, že mnoho čtenářů neuvěří, jakou kariéru Hail to Reason absolvoval: zahájil ji v lednu dvouleté sezóny, a než v září jeho kariéru ukončilo zranění, měl na kontě OSMNÁCT startů. Jacobse, který byl mnohokrát šampionem trenérů a měl v péči takové hvězdy jako Affectionately či Stymie, těžko obviňovat z buranského týrání dvouletých, a faktem je i to, že Hail to Reason tento styl "šetření" zvládnul až k vítězstvím v největších amerických dostizích dvouletých, včetně Great American Stakes a Hopeful Stakes; při dvou příležitostech porazil Carry Back, dvojnásobného klasika příští sezóny. Buď jak buď, Hail to Reason byl nejen - už jako penzionovaný - vyhlášen šampionem dvouletých hřebců (jako druhý hřebec ze tří ročníků Turn-To), ale také naštěstí zachráněn pro chov, kde se stal šampionem amerických plemeníků 1970.

S ohledem na řečené už nikoho nepřekvapí, že Futurity Stakes 1961 přineslo na start a posléze na výsledkovou tabuli dva syny Turn-To. Vítězství si připsal Cyane, pozdější vítěz Dwyer Stakes; druhý došel Nasrullahův syn Jaipur, šampion tříletek příští sezóny, a třetí Sir Gaylord, třetí hříbě dosud pramálo známé klisny Somethingroyal. Kam pokračovala historie všichni víme: o 11 let později dala Somethingroyal Secretariata, a Sir Gaylord se stal dalším z vlivných plemeníků. V sezóně 1961 však teprve vyhrál několik předních dostihů dvouletých včetně Great American Stakes v traťovém rekordu, který si zopakoval i v Bahamas Stakes, kde smetl neporaženého Ridana i šampiona Crimson Satan. Sir Gaylorda stála kariéru, stejně jako Hail to Reason, fraktura sezamské kosti, a to den před Kentucky Derby, v němž měl startovat jako favorit.

Ročník 1960 měl zapomenutou hvězdu v Sally Ship, vítězce Kentucky Oaks a Ashland Stakes 1963. Podobný osud čekal Reverse, hřebce ročníku 1962, který přišel druhý za klasikem Hail to All v tehdy vysoce ceněném Jersey Derby. Up Oars, tříletka stejného ročníku, se umístila v Acorn Stakes i Mother Goose Stakes, a Flit-To z ročníku následujícího se stal jedním z respektovaných trávařů, který mj. v těsném doběhu United Nations Handicapu 1967 porazil šampiona Assagai a mnohonásobného šampiona Fort Marcy. Favorable Turn, dvouletek ročníku 1964, získal Saratoga Special a v Tremont Stakes přišel třetí za šampionem Successorem; coby tříletý několikrát "dělal křoví" šampionu Damascusovi, a jako čtyřletý získal Donn Handicap. I ročník 1965 měl velkého koně v Captain's Gig, vítězi Futurity Stakes a třetím z Champagne Stakes, které získal šampion Vitriolic v rekordu dostihu; jako tříletý Captain's Gig v Jim Dandy Stakes porazil Dewana, později předního handicapového koně. Ani ročník 1966 nezůstal "prázdný" s úspěšným handicapovým koněm Best Turn, mezi jehož triumfy se zařadil Saranac, Paumonok, John B. Campbell Handicap a především později velmi ceněný Vosburgh Handicap, nemluvě o druhé místě za Tyrantem v Carter Handicapu.

Best Turn končil kariéru v roce 1970, a následujících několik posledních ročníků Turn-To už žádnou hvězdu nepřineslo, a důvod není těžké pochopit: v roce 1965 zazářil First Family, polobratr Sir Gaylorda z prvního ročníku potomků First Landing, který přišel třetí v Belmont Stakes za Hail to All, hřebcem z rovněž prvního ročníku Hail to Reason. Ten zároveň obsahoval šikovnou Admiring, kterou hladce předčila o rok mladší Priceless Gem, vítězka Futurity Stakes 1965 nad Buckpasserem. Kentucky Derby 1967 skončilo vítězstvím syna Hail to Reason jménem Proud Clarion, a Mr. Leader na sebe upozornil druhým místem v Breeders' Futurity 1968. V roce 1970, tedy stejném, kdy končil Best Turn, získal Personality Preakness Stakes...

V dalších letech a dekádách celá linie zanechala nesmazatelný otisk na americkém, ale i evropském turfu. V roce 1971 získal Jersey Derby i Withers Stakes Bold Reasoning, vnuk Hail to Reason a pozdější otec Seattle Slew; ve stejné sezóně vyhrál Belmont Stakes Pass Catcher po All Hands, a Eclipse Award pro sprintera i šampiona starších a rovněž Koně roku si odnesl první velký vnuk Turn-To Ack Ack; v roce 1972 závodil už zmíněný Riva Ridge a paralelně s ním získal anglické Derby Roberto, v sezóně 1974 okouzlila Evropu a svět Allez France, dcera Priceless Gem. Koncem 70. let zářila v Evropě třídová Trillion, dcera Hail to Reason, a v Americe v roce 1979 skvělá tříletka Davona Dale po Best Turn. Později přišli klasikové z dcer Turn-To: umístěný Broad Brush, a vítězové Conquistador Cielo, Bet Twice či Caveat; koně s krví Turn-To jako šampionky Life's Magic a Go For Wand, či trojkorunovaný Izvestia, a v neposlední řadě rovněž Sadler's Wells, syn klisny po Bold Reason.

Klasičtí vítězové linie Turn-To

Rozvětvení linie

Co se týče druhé a třetí generace linie, výtečný Riva Ridge uhynul v patnácti letech, a zejména v chovu uspěla řada jeho dcer, ale žádný hřebec. Cyane vešel do historie jako mateřský otec nešťastné Go For Wand, a také jako otec Smarten, jehož dcera Classy 'N Smart patří k legendám kanadského chovu. Best Turn coby lepší handicapový kůň dal rovněž handicapového G1 vítěze a talentovaného mílaře Cox's Ridge, jehož syn Sultry Song patří ke známým jménům, ale produkty rodin jeho dcer jsou podstatně známější, včetně Orba, Nyquista a Accelerate. A tím byl hřebčí potenciál linie téměř vyčerpán, až na dva hřebce: Hail to Reason a Sir Gaylord.

Hail to Reason, jak bylo naznačeno, byl v chovu okamžitým úspěchem. I on byl excelentním mateřským otcem - zmiňme ještě jednou Allez France i jejího polobratra Noble Bijou, trojnásobného šampiona plemeníků Nového Zélandu; dále Bold Reasoning, fantastickou klasičku Triptych i vzdálenější potomky: klasiky Gato Del Sol a Risen Star a plemeníky Belong to Me, Caerleon, Theatrical či Wild Event. Jeho nejlepší dostihoví synové si tak skvěle nevedli, ač Mr. Leader bezpochyby přispěl k dějinám svým pravnukem Distorted Humor a Personality pozapomenutým a nešťastným Izvestiou; Bold Reason, vítěz Travers Stakes a třetí z Belmont Stakes, pak dal Fairy Bridge, matku Sadler's Wellse a Fairy Kinga.

Hail to Reason
USA, 1958
Turn-To
IRE, 1951
Royal Charger GB, 1942
Source Sucree FR, 1940
Nothirdchance
USA, 1948
Blue Swords USA, 1940
Galla Colors USA, 1943
Cosmah
USA, 1953
Cosmic Bomb
USA, 1944
Pharamond GB, 1925
Banish FearUSA, 1932
Almahmoud
USA, 1947
Mahmoud FR, 1933
Arbitrator USA, 1937

V produkci Hail to Reason tak zbyli tři pokračovatelé: Halo, Roberto a Stop the Music. Halo byl tím asi nejméně čekaným: vítěz Lawrence Realization na 2400 metrů a United Nations Handicapu G1 na trávě, což rozhodně není tpyický vzorec na odchování superplemeníka - tím méně plemeníka notoricky proslaveného velmi zlou povahou. Byl to však Halo, který po svém otci Hail to Reason přinesl linii další dva tituly amerického šampiona plemeníků, a to v letech 1983 a 1989. A byl to také Halo, který neskutečně uspěl v obou rolích: otce matek i pokračovatele linie. K druhé roli vlastně není moc co nového dodat: Southern Halo se stal neuvěřitelným patriarchou v Argentině, ale v Americe zvládnul zplodit mezinárodního plemeníka More Than Ready, který předal štafetu australskému synovi Sebringovi. Druhý syn, Sunday Silence, ztratil Trojkorunu v Belmont Stakes v souboji s Easy Goerem, a coby plemeník byl poslán do Japonska, když jeho spolumajitel Zenya Yoshida vyplatil bývalé podílníky. Zbytek je známý: 13 titulů šampiona plemeníků v řadě (Southern Halo v Argentině jich dosáhl deset) a bezpočet úspěšných synů, včetně nedávno uhynulé superhvězdy Deep Impacta, který sám drží titul nepřetržitě od roku 2012.

Mimo tyto dva velikány dal Halo ještě úspěšné syny Devil's Bag a Saint Ballado, přičemž druhý jmenovaný se stal čtvrtým severoamerickým šampionem plemeníků pro linii v roce 2005. A v rámci historické spravedlnosti nelze opomenout dcery Halo: Glorious Song - matku Rahyho, Rakeena a Singspiela; Rowdy Angel - matku Pine Bluff a bábu Fusaichi Pegasa; Vadsu - zakladatelku francouzské "V" rodiny Val Royala a Vahorimixe; Coup de Folie - matku Machiavelliana, a konečně i Rainbow Connection, matku našeho Rainbows For Life a další výborné producentky Colour Chart.

Hail to Reason
USA, 1958
Turn-To
IRE, 1951
Royal Charger GB, 1942
Source Sucree FR, 1940
Nothirdchance
USA, 1948
Blue Swords USA, 1940
Galla Colors USA, 1943
Bramalea
USA, 1959
Nashua
USA, 1952
Nasrullah GB, 1940
Segula USA, 1942
Rarelea
USA, 1949
Bull Lea USA, 1935
Bleebok USA, 1941

Roberto, po Halovi další zásadní syn Hail to Reason, byl z vynikající klasičky Bramaley, někdejší soupeřky šampionky Cicady. Stejně jako byl ironický úspěch Turn-To na americkém písku, tak v Kentucky narozený Roberto už si zpět do Irska, k Vincentu O'Brienovi, přivezl poctivý většinově americký background. Úspěch Roberta je dobře známý: stal se irským šampionem dvouletých a v Two Thousand Guineas přišel poražený od High Top. V Derby se jako favorit prosadil o krátkou hlavu před zle útočícím Rheingoldem - tehdy outsiderem, později vítězem Prix de l'Arc de Triomphe; a po výpadku v irském derby zaběhl jeden z nejznámějších dostihů celé historie, když v inauguračním Benson & Hedges Gold Cupu, poprvé s Brauliem Baezou v sedle, uštědřil jedinou životní porážku legendárnímu Brigadier Gerardovi. Robertovi se nevedlo v Arku ani příliš počátkem čtyřleté sezóny po zranění; připomenul se ještě jednou, vítězstvím v rekordním čase v Coronation Cupu ve čtyřech letech.

Jako plemeník se Roberto vrátil na kentuckou Darby Dan Farm svého chovatele Johna Galbreatha, kde se, mimochodem, jeho první ročník potkal s Affirmedem a Alydarem, na což doplatil hned první Robertův úspěšný syn Darby Creek Road, nepozorovaně třetí v Belmont Stakes. Jinak Robertova produkce ovšem skončila neuvěřitelně geograficky roztříštěná: v Americe zůstal Kris S, floridský kůň s vítězstvím v naprosto nedůležitých stakes; jeho druhý ročník obsahoval vítěze BC Turf Prized, šestý šampionku Hollywood Wildcat, sedmý vítěze BC Juvenile Brocco, a následovali ještě budoucí plemeník Arch, šampionka Soaring Softly, vítěz Derby Stakes Kris Kin a v neposlední řadě vnučka Zenyatta. Jeho syn Symboli Kris S, v USA narozený vítěz Japan Cupu a druhý z japonského derby, se později stal úspěšným plemeníkem, stejně jako šampion v této roli, Robertův syn Real Shadai, který ovšem svou kariéru absolvoval ve Francii, kde mj. došel třetí za Glint of Gold v Grand Prix de Saint-Cloud a druhý za Assertem v Prix du Jockey Club.

Derby s Assertem prohrál i Robertův syn Silver Hawk, a to to irské; v anglickém zůstal za Golden Fleece a jiným Robertovým synem Touching Wood. Silver Hawk se jako plemeník vrátil do Ameriky, kde dal jak vítěze Derby Stakes Benny the Dipa, tak matku Nathaniela. Čistě pro úplnost, zmíněný Touching Wood později zvítězil v obou ostrovních edicích St. Legeru, ovšem jako plemeník se neuplatnil. Mezinárodní zmatek kolem potomků Roberta ale pokračoval s nezmenšenou silou: At Talaq vyhrál Grand Prix de Paris ve třech letech, a Melbourne Cup v pěti; v Austrálii uspěl v pěti G1 dostizích a stal se užitečným plemeníkem, přičemž hvězdou jeho produkce byl vnuk Mummify, vítěz Caulfield Cupu. Al Mufti byl koněm nižší graded úrovně v Evropě, ale po exportu do Jižní Afriky se stal G1 umístěným a následně mnohonásobným šampionem plemeníků. Brian's Time patřil k předním koním amerického klasického ročníku 1988, vyhrál Florida Derby a umístil se v Preakness i Belmont za Risen Star, přičemž v prvním jmenovaném dostihu odsunul na třetí místo bílou vítězku Kentucky Derby Winning Colors. Brian's Time byl, stejně jako o rok později Sunday Silence, po kariéře okamžitě přesunut do Japonska, kde v zástupu G1 koní i klasiků dal i trojkorunovaného Narita Brian. Robertovi synové tak úspěšně obsadili Japonsko, Austrálii i Jižní Afriku, a pozoruhodná je už jen jedna věc: že dost zůstalo i na USA s plemeníky Lear Fan, Dynaformer a Red Ransom. Zejména Lear Fan se odvděčil vnukem Kitten's Joy a také Azamourem, nicméně přes hvězdnou produkci i pětihvězdičkovou pověst všichni tři poněkud chytají dech za lokální pověstí svých exportovaných kolegů.

I u Roberta je nutné zmínit produkci matek: Roberto sehrál klíčovou roli v produkci rodiny Itsabet, kde dal zásadní články obou větví rodiny Immense i Sookeru. Druhým klenotem byla Slightly Dangerous, druhá z Oaks Stakes za Time Charter, která dala čtyři klasicky umístěné potomky, korunované vítězem Derby Stakes Commander in Chief a klíčovým plemeníkem Warningem. Mezi další známá jména se řadí Modena, matka plemeníka Elmaamula a klasičky Reams of Verse; klisny Suntrap a Make Change, jejichž rodiny jsou osvědčené mnohonásobnou G1 produkcí; ale také například Dear Mimi a Spanish Parade, rozvíjející se nadějné rodiny amerických hvězd Frosted a Bodemeistera.

Zbývá nám třetí hřebec z produkce Hail to Reason, Stop the Music. Ten měl pro změnu smůlu na samotného Secretariata, jehož diskvalifikací získal Champagne Stakes a za kterým zůstal ve třech dalších špičkových dostizích dvouletých. Stop the Music nestartoval v dostizích Trojkoruny, což patrně nebyla velká škoda, ale zvítězil ve Dwyer Stakes a umístil se druhý v Travers. Jako staršího Stop the Music potkala další smůla, tentokrát v podobě Forega a obou jeho sezón zakončených titulem Koně roku; přesto Stop the Music posbíral řadu umístění v předních amerických handicapech typu Whitney, Carter i Metropolitan. V produkci Stop the Music nikoho nepřekvapí vnukové Include a Into Mischief, stejně jako klasik Temperence Hill; jeho úspěšný syn Cure the Blues však pochodeň nepřevzal, a větev se s relativně obskurním sprinterem Taufanem přesunula do Irska, kde vyprodukovala vítěze Prix Morny a třetího z Poule d'Essai des Poulains Tagula, a následně klasika a mnohonásobného G1 vítěze Canford Cliffs - jako další, proti vší logice přeživší větev linie obsazující další lokalitu.

Druhý zásadní syn Turn-To, Sir Gaylord, sám o sobě nebyl převratným plemeníkem, i když se tak historie dnes úplně netváří. Jeho osud nejspíš zachránil třetí ročník, který v Americe měl Gay Mateldu, pozapomenutou klisnu neuvěřitelné třídy, která ve dvou letech došla na tabuli v deseti předních dostizích klisen, a jako tříletá získala Alabama Stakes a druhé místo v CCA Oaks, vedle dalších mnoha úspěchů. V Evropě stejný ročník obsahoval Sir Ivora, předního evropského dovuletka a výborného vítěze Two Thousand Guineas, Derby, Champion Stakes a Washington D.C. International. Jen rok po Sir Ivorovi zazářil výtečný mílař Habitat, vítěz Lockinge Stakes a Prix du Moulin de Longchamp. Jenže pak přišly čtyři roky do ojedinělého úspěchu Knightly Dawn v Jersey Derby, a další rok do vítězství Gaily v irských Guineas, před umístěním v Oaks a Prix Vermeille. Poslední americký ročník přinesl Delmoru, výbornou dvouletku a mílařku se třemi G1 zásahy proti hřebcům, a mimo jiné později matku našeho Corvara. Na deset ročníků to ale není příliš působivé skóre, a roku 1972 byl Sir Gaylord poslán do francouzského Haras du Quesnay, kde během dalších osmi sezón dal už jen hrstku G1 úspěšných, málo známých koní.

Sir Gaylord
USA, 1959
Turn-To
IRE, 1951
Royal Charger GB, 1942
Source Sucree FR, 1940
Somethingroyal
USA, 1952
Princequillo IRE, 1940
Imperatrice USA, 1938
Attica
USA, 1953
Mr. Trouble
USA, 1947
Mahmoud FR, 1933
Motto USA, 1932
Athenia
USA, 1943
Pharamond GB, 1925
Salaminia USA, 1937

Z významných synů Sir Gaylorda zbyli rovněž tři. První, Drone, byl neporažený ve čtyřech startech mimo stakes úroveň. Jeho dcery daly Americe šampionku Princess Rooney a klasiky Grindstona s Charismatikem, stejně jako Evropě skvělého Dancing Bravea. Sir Ivor pocházel ze slavné americké rodiny Alcibiades, a připomeňme, že jeho původ byl v chovu přímo konfrontován se začínající érou Northern Dancera. Přesto byl Sir Ivor pravým opakem svého otce, když hned první ročník přinesl druhého z Derby Stakes Cavo Doro, druhého z obou ostrovních edic Imperial Prince, a Sir Penfro, třetího z irského Derby. Třetí ročník obsahoval skvělou francouzskou klasičku a vítězku Prix de l'Arc de Triomphe Ivanjica, což hovoří za vše; ze zbytku potomků zmiňme irskou klasičku Lady Capulet, vítězku Kentucky Oaks Sweet Alliance a vítězku irských Guineas i Oaks Godetii. Co tento výčet jen naznačuje, to se později ukázalo realitou: Sir Ivor se stal skvělým mateřským otcem, a mezi klenoty jeho produkce jsou Alzao z Lady Rebecca, El Prado z Lady Capulet, Shareef Dancer ze Sweet Alliance, Xaar z Monroe, Bluebird z Ivory Dawn, Green Desert z Foreign Courier, nebo pravnuci Elusive Quality - vnuk Ivory Wand, a Flying Spur - vnuk Grand Luxe. Známou se stala i rodina Minnie Hauk, jejíž početné potomky zmiňuje profil profil její matky Best In Show.

Prozatím jen letmá poznámka k Sir Ivorovým synům: Imperial Prince se stal dalším výprodejem do Austrálie, kde v několika generacích zanechal řadu G1 koní. Sir Penfro skončil v Japonsku, bez výraznějšího úspěchu, ale přece jen s několika velkými vítězi. Cavo Doro se neprosadil vůbec, a Malinowski přispěl svého času úspěšným vnukem Deputy Commanderem. Štafetu Sir Ivorovy větve převzal Sir Tristram, ale to už je téma na další část článku.

Sir Gaylord
USA, 1959
Turn-To
IRE, 1951
Royal Charger GB, 1942
Source Sucree FR, 1940
Somethingroyal
USA, 1952
Princequillo IRE, 1940
Imperatrice USA, 1938
Little Hut
USA, 1952
Occupy
USA, 1941
Bull Dog FR, 1927
Miss BuntingUSA, 1930
Savage Beauty
USA, 1934
Challenger GB, 1927
Khara USA, 1927

Narozdíl od Sir Ivora, který po dvou letech v Evropě přešel na americkou Claiborne Farm, třetí zásadní syn Sir Gaylorda Habitat nikdy neopustil irský Grangewilliam Stud. I on byl ale okamžitým úspěchem, první dva ročníky přinesly řadu G1 a G2 koní, a třetí pak pamětihodnou klasičku Flying Water, která nejenže vyhrála One Thousand Guineas, ale také Champion Stakes nad Relkinem, a v Prix Jacques le Marois uštědřila jednu z řídkých porážek Blushing Groomovi. Do svých jednadvaceti let dal Habitat nepřeberné množství vynikajících koní, včetně sprinterek Marwell, Habibti či Sigy, šampiona sprinterů Double Form či vítěze BC Mile Steinlena. Co se týče synů, tak ale Habitat plně podědil stejné prokletí, jako Sir Ivor: Habat je známější u nás jako mateřský otec Yokohamy a děd Sun Shine Clare; Hot Spark se stal dědem klasika Rodrigo de Triano, Habitony dal kalifornskou superhvězdu Best Pal, Dalsaan se stal dědem Ashkalaniho, Distant Relative dal dvě klasicky umístěné dcery a Steinlen už v podstatě nic.

Dcery Habitata byly nesmírně úspěšné v chovu, ale pravdou je, že většina jmen patří k jakési "druhé gardě" světového chovu a postrádá lesk následníků Sir Ivora: Never So Bold, Sicyos, Most Welcome, Zieten, King of Kings, Barathea a Grand Lodge. Výjimečným zábleskem talentu zcela určitě byl Reference Point, jenž ovšem v chovu sám selhal, a naděje do něj vkládané úplně nepotvrdil ani skvělý Peintre Celebre, Habitatův pravnuk. V rámci spravedlnosti musím dodat, že Habitat se třikrát stal šampionem mateřských otců Velké Británie a Irska; této pocty dosáhl i Sir Ivor, ovšem jen jednou.

Pro teoretiky chovu je zajímavé, že Habitat měl poměrně "prázdné" pedigree - jeho mateřským otcem byl přední dvouletek a handicapový kůň Occupy, jehož jediný další přínos chovu spočíval v pravnuku Kris S.; třetí otec Challenger byl jen lehce nadprůměrným dvouletkem a jeho potomstvo je působivou přehlídkou poválečných dostihových let Ameriky, ale téměř už ničím dalším; čtvrtý otec Kai-Sang ve dvou letech utrpěl několik porážek od šampiona Morviche, a ve třech letech triumfoval v Lawrence Realization na 2600 metrů; v chovu pak nedal nic mimo Khary, prabáby Habitata, jeho úspěšného polobratra Northfieldse a Dancer's Image, jediného dalšího velkého jména rodiny. Jediným úspěšným koněm v rodině byl pátý otec Wrack, mateřský otec Omahy a Flarese a předek Dedicate, Challedona, Hill Prince či First Landing; v době britské dostihové kariéry však byl obskurním handicapovým koněm a talentovaným překážkářem. Habitat byl také jediným, který nezačal skutečnou větev linie Turn-To.

Další zásadní větve

Začněme s Bold Reason, který opravdu není jen záhadným prázdným (či vesele přehlíženým) místem v rodokmenu Sadler's Wellse. Byl polobratrem Never Bend po Nasrullah, amerického šampiona dvouletých, druhého z Kentucky Derby a otce Mill Reefa. Dalším polobratrem byl Staunch Eagle, druhý za Cougarem v San Marcos Handicapu na 2000 metrů; jeho pravý bratr po Bald Eagle rodinu "proslavil" 89 starty. Bold Reason kariérou napodobil Never Bend, když přišel druhý v Kentucky Derby a třetí v Belmont Stakes, před vítězstvím v Travers nad špičkovým handicapovým koněm West Coast Scout. V chovu Bold Reason strávil 14 sezón, a hned v druhém ročníku měl kanadského Sound Reason, který sice odešel poražen v obou předních dostizích dvouletých, Coronation Futurity i Cup And Saucer Stakes, ale přesto se stal šampionem dvouletých. O rok později Sound Reason triumfoval v samotném Queen's Plate, a později si připsal ještě řadu ceněných umístění, stejně jako triumfy v Connaught Cup Stakes a Canadian Maturity. Do chovu Sound Reason odešel na Nový Zéland, kde se stal šampionem plemeníků 1987/88. Mezi řadou úspěšných koní zanechal i pravnuka Alamosa po O'Reilly, současného aktivního graded producenta na Novém Zélandě. Co se týče dalšího působení Bold Reason samotného, mimo Sound Reason a Fairy Bridge dal jen doslovnou hrstku dobrých koní, včetně vnučky Luv Me Luv Me Not, vítězky Kentucky Oaks 1992.

Southern Halo byl málo známým odchovancem E.P. Taylora, a po prvotních neúspěšných startech v britském tréninku byl přesunut do Ameriky k Waynu Lukasovi, pod jehož taktovkou se jako tříletý dvakrát umístil v G1 dostizích na 2000 metrů. Do chovu odešel do Argentiny, odkud sedm sezón létal na severní polokouli. V Argentině byl jeho úspěch stejně nevýslovný, jako u Sunday Silence v Japonsku: 10 titulů šampiona otců + 4x vicešampion, 15 titulů šampiona mateřských otců v řadě a předtím 3x vicešampion.

Southern Halo
USA, 1983
Halo
USA, 1969
Hail to Reason USA, 1958
Cosmah USA, 1953
Northern Sea
USA, 1974
Northern Dancer CAN, 1961
Sea Saga USA, 1968
Woodman's Girl
USA, 1990
Woodman
USA, 1983
Mr. Prospector USA, 1970
Playmate USA, 1975
Becky Be Good
USA, 1981
Naskra USA, 1967
Good Landing USA, 1965

Southern Halo v Argentině zanechal několik pokračovatelů, včetně El Compinche, vnuka Nashuy cca na úrovni plemenické top 20, a mnohem lepšího Sebi Halo z klisny po Ringaro, z rodiny Equal Stripese, který se pravidelně pohybuje těsně za hranou top 10 žebříčku plemeníků. Nejznámějším pokračovatelem je ale More Than Ready, narozený z prvního amerického ročníku Southern Halo. More Than Ready disponoval nejryzejším americkým backgroundem - Naskra x First Landing x Better Self, tedy linie Nasrullah, Turn-To a Commando, na jehož vnuka Black Toney byla čtvrtá matka More Than Readyho trojnásobně prochovaná. To vše završené příslušností k prominentní rodině La Troienne, a matkou - polosestrou G1 vítězky. More Than Ready ovšem, podobně jako o něco později Tapit, žádnou výjimečnost na dráze nenaznačil - ve dvou letech získal G2 Sanford Stakes a odešel poražen v jedničkovém Futurity; o rok později stačil opět jen na umístění v hlavních jarních trialech. More Than Ready rozhodně nezklamal čtvrtým místem v Kentucky Derby, ale po něm se vrátil na kratší distance, získal nepříliš kvalitně obsazené King's Bishop Stakes G1, a už opět ztratil Vosburgh Stakes G1 proti Trippimu, koni spíše nižší úrovně, a Dwyer Stakes G2 proti Albert the Great, pozdějšímu vítězi Jockey Club Gold Cupu a o rok později přednímu čtyřletkovi.

Pokud mluvíme o ne zcela špičkové třídě, musíme dodat jinou devizu, a tou byl nesmírně působivý fyzický vzhled More Than Readyho. Hřebec strávil celý život putováním mezi Austrálií a Spojenými státy, a vydobyl si luxusní pověst producenta na obou stranách Pacifiku, která s každým rokem jen stoupá. Ta australská zahrnuje Sebringa, někdejšího vítěze Golden Slipper Stakes a nadějného mladého plemeníka s několika desítkami stakes vítězů, který bohužel v únoru 2019 uhynul ve věku pouhých třinácti let. Jeho potomstvo ale zahrnuje tolik G1 koní, že si o pokračovatele snad nemusíme dělat starosti. Australským odchovancem je i jedenáctiletý Gimmethegreenlight, ve dvou letech prodaný do Jižní Afriky, kde se stal G1 vítězem na míli a posléze mladým G1 producentem.

More Than Ready
USA, 1997
Southern Halo
USA, 1983
Halo USA, 1969
Northern Sea USA, 1974
Woodman's Girl
USA, 1990
Woodman USA, 1983
Becky Be Good USA, 1981
Chasethewildwind
USA, 1994
Forty Niner
USA, 1985
Mr. Prospector USA, 1970
File USA, 1976
Race the Wild Wind
USA, 1989
Sunny's Halo CAN, 1980
Redpath USA, 1974

Jde pouze o povrchní pohled, ale nám je přece jen bližší americké potomstvo More Than Readyho, které v roce 2013 přineslo vítěze Wood Memorialu a Haskell Invitational Verrazana, později dvakrát G1 umístěného mílaře v Británii a mladého plemeníka Ashfordu; v roce 2014 vítěze Champagne Stakes G1 Daredevil, jehož si jako plemeníka se silně neortodoxní krví vzala pod patronát WinStar Farm; dvojnásobného vítěze Breeders' Cup Sprint z let 2017 a 2018 Roy H; talentovaného vítěze Travers Stakes 2018 Catholic Boy, který v roce 2020 začne připouštět na Claiborne Farm; čtyřnásobnou G1 vítězku z let 2017 - 2019 Rushing Fall, a konečně letošní vítězku BC Mile Uni. Jinými slovy, produkce dnes dvaadvacetiletého More Than Ready zraje jako víno, a chovatelé se zatím netváří, že by tuto šanci na restauraci pískové linie v Americe chtěli zahodit.

Ukázka vpravo si tentokrát zaslouží bližší komentář, protože jde o americký původ velice neobvyklé koncepce. Patří výše zmíněnému Daredevilovi, přičemž otec nese kros Turn-To x Mr. Prospector, a matka obrácený kros Mr. Prospector x Turn To, s prochováním 3x4 na Mr. Prospector i Halo; Northern Dancer je přítomen v jediné větvi přes Northern Sea, matku Southern Halo, a background rodiny ve čtvrté a páté generaci tvoří linie Tourbillon a Tom Fool, respektive větev Tom Fool - Pharamond - Phalaris. Nezmění-li Evropa svou chovatelskou politiku, takto bude patrně vypadat plemeník budoucnosti.

Arch, jako řada hřebců linie, si nese příběh svého druhu. Vnuk šampionky Althey do stakes formy přicházel velmi pomalu, jako tříletý získal až slabě obsazené Super Derby G1 a G3 Fayette Stakes nad někdejším klasikem Touch Goldem, dávno za zenitem výkonnosti. V chovu patřil Arch k hřebcům, kteří si svou pověst museli tvrdě vybudovat, což definitivně prolomil Blame, člen už sedmého ročníku Arche a trojnásobný G1 vítěz, který ukradl BC Classic do té doby neporažené Zenyattě. K dobré pověsti přispěl i solidní tříletek Archarcharch, a v současnosti běhají např. Arklow či Nyaleti. Důvod, proč o Arche roste zájem, je ale někde jinde: v roce 2010 zazářil jeho vnuk Uncle Mo, a jen o dva roky později přišel další slavný vnuk, vítěz Kentucky Derby I'll Have Another, stejně jako dvojnásobná G1 vítězka Contested. Polosestra Uncle Mo, Could It Be Love, se v roce 2018 umístila druhá v irských Guineas mezi Alpha Centauri a Happily, a letošní dvojnásobnou G1 vítězkou je dvouletá Bast, na Arche raritně 2x3 prochovaná. Arch si v roli mateřského otce získává výtečnou reputaci a dlužno dodat, že jeho nejlepší ročníky v chovu teprve začínají. Uvidíme, kam se jeho vliv ještě rozroste.

Roberto
USA, 1969
Hail to Reason
USA, 1958
Turn-To IRE, 1951
Nothirdchance USA, 1948
Bramalea
USA, 1959
Nashua USA, 1952
Rarelea USA, 1949
Lassie Dear
USA, 1974
Buckpasser
USA, 1963
Tom Fool USA, 1949
Busanda USA, 1947
Gay Missile
USA, 1967
Sir Gaylord USA, 1959
Missy Baba USA, 1958

Al Mufti byl v pořadí šestým hříbětem vynikající chovné klisny Lassie Dear. Narodil se pět let po výborné, čtyřikrát G1 umístěné Secretariatově dceři Weekend Surprise, dva roky před malou vítězkou Charming Lassie, a čtyři před evropským grupa 1 sprinterem Wolfhoundem. Jak šel čas, Weekend Surprise dala A.P. Indyho, Charming Lassie amerického klasika a šampiona Lemon Drop Kida... a z Al Muftiho se stal neohrožený král jihoafrického chovu. Koncem 80. let v Evropě byl ovšem středotraťařem nižšího grupa standardu; nejlépe si vedl v německé Gerling Preis, kde přišel druhý za vítězem Deutsches Derby Luigim; cenné bylo ale i umístění listed Predominante Stakes, kde odešel poražen od dua Minster Son a Sheriff's Star, pozdějších 1-3 koní z britského St. Legeru. Mimochodem, v Derby došel Al Mufti desátý ve čtrnáctihlavém poli. Jako starší byl Al Mufti prodán do Jižní Afriky, kde se umístil v G1 Rothmans July na 2200 metrů. Jako plemeník si vedl podstatně lépe, než na dráze - stal se šampionem plemeníků v sezóně 1999/2000, šampionem mateřských otců 2013/2014 a pravidelným členem špičky obou žebříčků.

Al Muftiho štafetu převzal syn Captain Al, jehož matka pochází z větve Bold Rulera a bába z krosu St. Simon x Fairway, což je na jednadvacáté století archaická koncepce. Captain Al získal Cape Guineas G1, ale skutečně zazářil až v chovu, kde se stal mnohonásobným šampionem otců dvouletých, šampionem plemeníků, a podle nekompletních dostupných statistik otcem necelé dvacítky G1 vítězů, několika desítek graded koní a více než 130 stakes koní. Captain Al byl uspán v červenci 2017, ale v sezóně 2019 má v chovu tři syny - šampiona sprinterů Captain of All z klisny po Fard, synovi nám známého Reprimanda; dále vítěze Cape Guineas William Longsword z klisny po Fort Wood, a nováčka Undercover Agent, dvojnásobně G1 vítězného mílaře z klisny po London News, pravnuku Bold Rulera.

Sir Ivor
USA, 1965
Sir Gaylord
USA, 1959
Turn-To IRE, 1951
Somethingroyal USA, 1952
Attica
USA, 1953
Mr. Trouble USA, 1947
Athenia USA, 1943
Isolt
USA, 1961
Round Table
USA, 1954
Princequillo IRE, 1940
Knight's Daughter GB, 1941
All My Eye
GB, 1954
My Babu FR, 1945
All Moonshine GB, 1941

Zbývá předposlední a v mnoha ohledech nejzajímavější část příběhu celé linie: Sir Tristram. Pokud Kris S s Archem nebyli modelovými úspěšnými koňmi, pak Sir Tristram mohl sloužit za příklad, jak nemá vypadat kariéra plemeníka: 18 startů, 2 malá vítězství ve Francii, 6 umístění. Kuriozitou je vyslání Sir Tristrama na poměrně slabý stý ročník Kentucky Derby, kde došel jedenáctý z třiadvaceti účastníků, ve společnosti stakes neumístěného Pat McGroder, vítěz divize Wood Memorial Rube the Great, malého stakes umístěného Confederate Yankee, a G3 vítězů Sharp Gary a Ga Hai. Z neznámých příčin byl ale Sir Tristram zakoupen Patrickem Hoganem pro novozélandský Cambridge Stud - a začaly se dít věci.

Je nutné zdůraznit, že Sir Tristram pocházel z vynikající rodiny - jeho čtvrtou matkou byla Selene, matka Hyperiona, a třetí All Moonshine, matka Mossborougha a bába klasicky umístěné Varinie. Jinak v rodině ovšem není žádné vodítko pro impuls k nákupu Sir Tristrama, a to včetně nesmírně třídového Mossboroughova syna Ballymosse, který běhal dobrých 15 let přes Sir Tristramem. Je ovšem pravdou i to, že Sir Tristram pocházel z druhého ročníku vynikajícího Sir Ivora, a jak bylo zmíněné výše, ty obsahovaly hned tři klasické tříletky. Buď jak buď, Sir Tristram se dostal na Cambridge Stud, kde připouštěl 22 let; pro zlomeninu lopatky byl utracen v roce 1997. Za dobu svého působení dal 45 G1 vítězů - Sadler's Wells, začínající o 10 let později s neporovnatelně vyšší popularitou i "odbytištěm" Evropy a Severní Ameriky - jich dal 73. Kromě toho se Sir Tristram stal šestinásobným šampionem plemeníků Austrálie, z toho v letech 1984 - 1989 mu sebral jediný titul Zamazaan; v sezóně 1986/87 pak držel s australským titulem i ten novozélandský.

Sir Tristram
IRE, 1971
Sir Ivor
USA, 1965
Sir Gaylord USA, 1959
Attica USA, 1953
Isolt
USA, 1961
Round Table USA, 1954
All My Eye GB, 1954
My Tricia
NZ, 1974
Hermes
GB, 1963
Aureole GB, 1950
Ark Royal GB, 1952
Gay Poss
NZ, 1966
Le Filou FR, 1946
Sweet Time NZ

Potomci Sir Tristrama zanechali neuvěřitelné bohatsví G1 koní v celém regionu, a to včetně výborných plemeníků Grosvenor, Kaapstad a Marauding. Grosvenor, někdejší vítěz VRC Sires Produce Stakes, Caulfield Guineas a Victoria Derby, všech G1 dostihů, a rovněž G1 soupeř Marscay či Kingston Town, si zaslouží zvláštní zmínku. V chovu se stal šampionem otců s prvním ročníkem, vicešampionem australských plemeníků 1991/92, a otcem 48 stakes vítězů a patnácti G1 vítězů. Grosvenor byl humánně utracen ve věku 22 let poté, co se u něj rozvinula vážná osteomalitis (zánět kostí) a pokus o chirurgickou úlevu neskončil úspěšně. Jeho poslední potomci se však narodili do 21. století, a z tohoto pohledu je rodokmen jejich otce další z chovatelských rarit. Bába Gay Poss, pro zajímavost, nesla krev St. Simona přes větev Chaucer, Hurry On a Hyperion.

V nelítostné konkurenci ovšem štafetu Sir Tristrama definitivně převzal někdo jiný: nenápadný Zabeel, univerzál schopný prostát 1200-2000 metrů; k řadě grupa 2 vítězství přidal i triumf ve velmi ceněných Australian Guineas G1. Zabeel následoval svého otce na Cambridge Stud, a plně se mu vyrovnal - čtyřmi po sobě jdoucími tituly šampiona australských plemeníků i 46 grupa 1 vítězi.

Hned první Zabeelův ročník zahrnoval tmavého hnědáka Octagonal, člena slavné rodiny Klairessy. Mezi fenomenálními deseti G1 triumfy včetně australské Trojkoruny a řadou umístění si připsal titul šampiona dvouletých, tříletých i Koně roku; jako plemeník ovšem zůstal v Austrálii, a to v bouřící vlně začínajícího vlivu Danehilla. Proti němu neměl šanci ani Octagonalův první ročník se třemi G1 umístěnými a fenoménem jménem Lonhro. Ten se zapsal mezi největší australské superhvězdy s ne méně než pětadvaceti grupovými triumfy od 1100 do 2000 metrů. Podobně jako u Winx, na Lonhra už nestačí slova; i on se stal australským Koněm roku a obrovskou satisfakcí, když v sezóně 2010/11 narušil patnáctiletou dominanci krve Danzig a Fairy King na trůnu australského šampiona plemeníků. Atraktivní vraník Lonhro je dodnes jednou z hvězd nabídky Darley Australia, a jeho syn Pierro pod konkurenčním Coolmorem je šampionem mladých plemeníků Austrálie. Co víc dodat.

Zabeel
NZ, 1986
Sir Tristram
IRE, 1971
Sir Ivor USA, 1965
Isolt USA, 1961
Lady Giselle
FR, 1982
Nureyev USA, 1977
Valderna FR, 1972
Savannah Success
AUS, 1995
Success Express
USA, 1985
Hold Your Peace USA, 1969
Au Printemps USA, 1979
Alma Mater
AUS, 1988
Semipalatinsk USA, 1978
Sweetie AUS, 1981

Sir Tristramova větev však udělala ještě jeden zákrut, a to k mezinárodně poněkud opomíjenému synu Zabeela jménem Savabeel. Vítěz Cox Plate na 2000 metrů, schopný se v grupa 1 společnosti umístit od 1400 do 2500 metrů, je ve svých osmnácti letech absolutní novozélandskou hvězdou s 18 G1 vítězi, pěti tituly šampiona plemeníků v řadě, a jeho poplatek je dnes o 40 tisíc vyšší, než Lonhrův. I Savabeel nese dodnes zajímavou krev, dvě větve Northern Dancera přes Nureyeva a Nijinského, a na mateřské straně kombinaci St. Simon x Hyperion x St. Simon x Hyperion x Djebel, což je na druhou, případně třetí dekádu 20. století opět neuvěřitelný původ.

V každém případě, větev Sir Tristrama, jednoho z nejméně pravděpodobných zakladatelů hřebčích linií v moderní době, v australsko-novozélandském regionu doslova kvete. Přejme jí dlouhou existenci, protože bude velmi potřeba.

Schéma neklasických větví linie Turn-To

Linie Turn-To v Japonsku

Zbývá nám poslední kapitola linie Turn-To, a sice její ohromující úspěch v Japonsku, který při nejlepší vůli nejde odbýt počtem titulů Sunday Silence a Deep Impacta.

Symboli Kris S, vnuk Roberta, zůstal v Japonsku relativně na okraji významu, stejně jako Robertův syn Real Shadai. Větev druhého Robertova syna Silver Hawka dosáhla největších úspěchů se staršími koňmi, což platí i pro Maurice, začínajícího plemeníka vehementně propagovaného australským Arrowfieldem, ale potomci dalšího syna Brian's Time už přidali svůj díl klasických vítězů k větvi Sunday Silence, a dohromady tvoří působivou statistiku.

První klasický ročník Brian's Time byl 1994, a Sunday Silence 1995; celkem 26, respektive 25 ročníků. Během nich daly tyto větve v Japonsku 4 a 16 vítězů Satsuki Sho (Two Thousand Guineas), 1 a 13 vítězek Oka Sho (One Thousand Guineas), 4 a 15 vítězů Tokyo Yushun (Derby), 2 a 12 vítězek Yushun Himba (Oaks), 1 a 9 vítězek Shuka Sho (3. dostih klisní Trojkoruny), a 2 a 14 vítězů Kikuka Sho (St. Leger). V letech 2003, 2009, 2012, 2014 a 2016 vyhráli příslušníci větve Sunday Silence všech šest dostihů; v letech 2005 a 2011 pět z nich. V roce 2000 obě větve získaly všech pět klasik, a v roce 1994, před příchodem Sunday Silence, získali potomci Brian's Time čtyři z pěti klasik - Narita Brian Trojkorunu a Chokai Carol Oaks. Následující tabulka je více než výmluvná:

Tabulka 1: Dominance větví Sunday Silence (modrá) a Brian's Time (červená) v japonských klasických dostizích.
RočníkOka ShoSatsuki ShoTokyo YushunYushun HimbaShuka ShoKikuka Sho
2019Gran Alegria Roger BarowsLoves Only YouWorld Premiere
2018 Epoca D'OroWagnerian Fierement
2017Reine MinoruAl Ain
2016JewelerDee MajestyMakahikiSinhaliteVivlosSatono Diamond
2015 Mikki QueenMikki QueenKitasan Black
2014Harp StarIsla BonitaOne And OnlyNuovo RecordShonan PandoraToho Jackal
2013Ayusan KizunaMeisho MamboMeisho Mambo
2012GentildonnaGold ShipDeep BrillanteGentildonnaGentildonnaGold Ship
2011MarcellinaOrfevreOrfevreErin Court Orfevre
2010 Victoire Pisa
2009Buena VistaUnrivaledLogi UniverseBuena VistaRed DesireThree Rolls
2008 Captain ThuleDeep Sky
2007Daiwa ScarletVictoryVodka Daiwa Scarlet
2006Kiss To Heaven
2005 Deep ImpactDeep ImpactCesarioAir MessiahDeep Impact
2004Dance In The MoodDaiwa Major Daiwa El Cielo Delta Blues
2003Still In LoveNeo UniverseNeo UniverseStill In LoveStill In LoveThats The Plenty
2002 No ReasonTanino Gimlet
2001 Agnes Tachyon Manhattan Cafe
2000Cheers GraceAir ShakurAgnes FlightSilk Prima DonnaAir Shakur
1999 Admire Vega
1998Phalaenopsis Special Week Phalaenopsis
1997 Sunny BrianSunny Brian
1996 Ishino Sunday Dance In The Dark
1995 GenuineTayasu TsuyoshiDance PartnerMayano Top Gun
1994 Narita BrianNarita BrianChokai CarolNarita Brian

Kromě klasických zkoušek se obě větve samozřejmě prosadily i ve špičkových dostizích starších koní. Větev Sunday Silence dále dala 13 vítězů supervytrvaleckého Tenno Sho (Spring), 9 vítězů Tenno Sho (Autumn), 9 vítězů Japan Cupu a v kombinaci s potomky Roberta 22 vítězů z posledních 25 ročníků Arima Kinen.

Tabulka 2: Dominance větví Sunday Silence (modrá) a Brian's Time (červená) v japonských dostizích starších.
Tenno Sho (Spring)Tenno Sho (Autumn)Arima KinenJapan Cup
2019Fierement
2018Rainbow Line
2017Kitasan BlackKitasan BlackKitasan BlackCheval Grand
2016Kitasan BlackMauriceSatono DiamondKitasan Black
2015Gold ShipGold ActorShonan Pandora
2014FenomenoSpielbergGentildonnaEpiphaneia
2013FenomenoJust A WayOrfevreGentildonna
2012Beat BlackGold ShipGentildonna
2011Hiruno DamourOrfevreBuena Vista
2010Buena VistaVictoire Pisa
2009Dream JourneyVodka
2008VodkaDaiwa ScarletScreen Hero
2007Matsurida Gogh
2006Deep ImpactDaiwa MajorDeep ImpactDeep Impact
2005Suzuka MamboHeavenly RomanceHearts Cry
2004Zenno Rob RoyZenno Rob RoyZenno Rob Roy
2003Symboli Kris SSymboli Kris S
2002Manhattan CafeSymboli Kris SSymboli Kris S
2001 Manhattan Cafe
2000
1999Special WeekSpecial WeekGrass WonderSpecial Week
1998 Grass Wonder
1997Mayano Top Gun Silk Justice
1996Bubble Gum Fellow
1995 Mayano Top Gun
1994 Narita Brian

Schéma japonské části linie vypadá takto:

Diskuze k rozdělení linie

Předchozí odstavce jsou více než dobrým zdůvodněním, proč a jak byly ustanoveny jednotlivé větve pro Analýzu krevních linií 2018, a proto můžeme profil linie uzavřít už jen krátkým shrnutím. Zcela bez debat je větev Sir Ivor s velice silným geografickým "ohraničením," stejně jako neexistence samostatné větve Habitata i méně významných synů Turn-To, Hail to Reason i Sir Gaylorda.

Poněkud oříškem bylo rozhodování kolem zásadních potomků Hail to Reason. Halo sám byl významným otcem plemeníků, nicméně skutečné rozlišení si zaslouží především větve jeho zásadních synů Sunday Silence a Southern Halo, jejichž zahrnutí pod Halo by bylo stejně urážlivě nepřesné, jako by bylo zbytečné vyčleňovat větev Halo kvůli ostatním synům.

Zcela opačně nakonec dopadl Roberto, jehož synové, až na výjimky, zatím nepřivedli větev dál než za dvě generace, a zahrnutí Al Muftiho, Grass Wonder a Brian's Time k zástupu amerických plemeníků je prozatím poměrně stravitelnou záležitostí. Na druhou stranu ovšem platí, že zhruba desítka celosvětově úspěšných synů Roberta už si zaslouží vlastní odlišení od zbytku celé linie.

Jako poslední větev byl, nepříliš ochotně, vyčleněn Stop the Musíc, jehož potomci v Evropě poslední dobou sem ta budí pozornost: např. výborný sprinter Limato, dvakrát v Oaks umístěná Harlequeen, dvakrát G1 umístěný dvouletek a G1 umístěný vytrvalec Salouen či eventuálně mílař Havana Gold, jeho třetím otcem byl Taufan. Přes veškerou nepočetnost a nemódnost linie je tak asi zatím vhodné sledovat jejich osud nezávisle na zbytku linie.

Linie Turn-To v ČR

Čaroděj Dobroděj © Jana Němečková

Prvním plemeníkem linie byl Mayo cs, dovezený z Irska. Byl synem pramálo významného irského grupa 2 středotraťaře Yankee Gold, velmi špatného plemeníka, ovšem sám pocházel z velmi zajímavé rodiny - jeho bába Gambade dala vítěze Irish Derby a St. Leger Sodium, a prabába Amber Flash vítězku Oaks Stakes Ambiguity. U nás Mayo v ročníku derbyvítěze Trocadera a dvojnásobné klasičky Whisky získal Velkou červnovou cenu; bližší detaily ke kariéře se pokusím doplnit v zimě. V chovu Mayo působil v roce 1987 a hned následující sezónu uhynul. Mayo připustil šestnáctku klisen, z nichž se narodilo sedm hříbat, mezi nimi bělka Bulla, tabulová z I.kat. ze Slušovic; Creolla, slušovická jedničkovou vítězka, druhá z tehdy listed Ceny svazu chovatelů a majitelů koní na 1800 metrů a čtvrtá z Oaks v Bratislavě; trojková vítězka Čukoma, matka populárního bělouše jménem Čaroděj Dobroděj, který v mnoha pokusech dosáhl na tabuli jedničkové steeplechase v Mostě; či hnědák Felver, dvojnásobně jedničkově umístěný sprinter ze Slušovic.

Maya následoval Muscatite, druhý a poslední hřebec směřující k Turn-To přes Sir Gaylorda; napříště budou všichni plemeníci linie členy větve Halo, většinou přes Roberta. Muscatite byl synem Habitata, o němž bylo výše napsáno dost; jemný hnědák navíc nevynikal ani spodní částí rodokmenu, kde byl jeho mateřským otcem sprinter a slabý plemeník Takawalk, a třetím otcem malý vítěz a nepříliš osvědčený plemeník Pampered King. Muscatite ale prokázal výbornou třídu, přišel čtvrtý ve Futurity Stakes G1, třetí v Two Thousand Guineas, čtvrtý v St. James's Palace Stakes a druhý v Eclipse Stakes, vesměs v prověřené G1 společnosti; ve čtyřech letech ztratil patrně příliš dlouhé Princess of Wales's Stakes na 2400 metrů s Head For Heights, ale porazil vítěze St. Leger Commanche Run. Muscatite v českém, potažmo slovenském chovu působil 12 sezón, a jeho chovná kariéra měla netradiční úvod jménem Carotida. V Irsku narozená dcera Muscatita debutovala coby dvouletá na podzim stejné sezóny, kterou Muscatite na jaře debutoval v chovu, a získala postupně Cenu zimní královny, Memoriál Rudolfa Deyla i Jarní cenu klisen; zklamala až sedmým místem v Derby, ale o délku získala Oaks. Po nich se vrátila na kratší distance a získala druhé místo v Ceně svazu chovatelů a majitelů I.kat. na 2000m, druhé ve Svatováclavské ceně Gd.2 na 1200m, druhé v Gomba Handicapu I.kat. na 1300m, vítězství v Ceně Nippona I.kat., třetí místo v Ceně časopisu Jazdectvo Gd.2 na 1400m, druhé místo po boji o hlavu v listed Ceně vřídla na 1400m, druhé místo v jedničkovém sprintu ve Slušovicích, vítězství v listed Ceně svazu chovatelů a majitelů koní na 1800m, druhé místo ve Svatováclavské ceně Gd2 na 1200m, a kariéru zakončila skvostným třídélkovým vítězstvím v Československé ceně L na 1200 metrů.

Carotida u nás bohužel nezanechala rodinu, ale Muscatite si poradil i bez ní. Do jeho produkce patří bratislavská jedničková vítězka a dvojnásobně I.kat. umístěná sprinterka Délka, čtvrtý z bratislavské jedničkové míle Krak, druhý v Velké květnové ceny Muscat, bratislavský ultrasprinter a jedničkově umístěný Phil, třetí z Jarní ceny klisen a druhá z Oaks Saze, pátá z Ceny zimní královny Studienka, čtvrtá z I.kat. na 2800 metrů Syntagma, několikanásobný jedničkový vítěz na sprintech Trelleborg, bratislavský I.kat. umístěný sprinter Vízum, vítězka Ceny trojročných kobýl Výzva a čtvrtý z I.kat. na míli Voves, později rovněž tabulový jedničkový steepler; čistě mezi překážkáři se prosadili výše zmíněný Čaroděj Dobroděj, populární vítězka Ceny Labe Hřivna, druhý z badenského listed steeplu Scatman, a také fenomenální Moning Let, vítěz II. kvalifikace na Velkou pardubickou 2008 a nešťastně utracený v dalším kvalifikačním pokusu o téměř rok později. Bohužel ani dcery Muscatita se jako vnučky Habitata nedočkaly adekvátní pozornosti, snad s výjimkou Saze, pokračovatelky německé Saphiry, jejíž rodina je jedním z brzkých témat pro zpracování na web.

Mysterro po Velké jarní ceně © Jana Němečková

Prvním plemeníkem z větve Roberto byl Secret Silver, nevýznamný vítěz v Německu, jehož jediným doporučením do chovu byl otec Silver Hawk, umístěný v anglickém i irském derby, a matka Secret Form, vítězka Prix de l'Opera a rovněž druhá v klasických Poule d'Essai des Pouliches. V ČR absolvoval dva překážkové starty IV. kategorie, kdy pardubické proutěnky nedokončil, a v mosteckém krátkém steeplu přišel šestý z osmi. Secret Silver v českém chovu působil tři sezóny, a zanechal tři startující potomky IV. a V. kategorie.

Nové tisíciletí v našem chovu zahájil Security Risk, pouze lehce startující malý vítěz a sprinter až mílař. Security Risk byl majitelem oslnivého původu, po vynikajícím plemeníku Red Ransom z matky Balinese, jejíž bezprostřední rodina obsahuje velké vítěze a plemeníky Northern Baby, Local Suitor či klasika Mark of Esteem; dále to historie rodina směřuje k Flambette, bábě trojkorunovaného Omahy, dvojnásobného klasika a plemeníka Johnstown a šampionky Gallorette, mimo řady dalších výborných koní. Security Risk zahájil kariéru v Napajedlích a dostal příležitost zcela adekvátní svému původu. Odvděčil se v Oaks umístěnou Morganettou v prvním ročníku a šampionem dvouletých a rovněž klasicky umístěným Mysterrem v druhém; mimo nich se objevili čtvrtý z Ceny Schaumann I.kat. Bodrý hoch, pátá z Pardubické zimní královny Bright Risk, pátá z Memoriálu Rudolfa Deyla (a později pátá v kvalifikaci na VP) Cantridara, čtvrtá z Pardubické zimní královny Darika, druhá z Memoriálu Harryho Petrlíka I.kat. a pátá z další jedničkové míle Diplomatka, čtvrtý z Ceny Masise Esrisk, čtvrtá z chuchelské jedničkové míle Fabriana, vítězka NL Ceny Masise a jedničkově umístěná sprinterka Fanega, čtvrtý z Memoriálu dr. Frankenbergera NL Flame Risk, třetí z Gerschova memoriálu NL a pátý z Velké jarní ceny God Bless You, třetí z Pardubické zimní královny Chat et Chien, pátý z jedničkové míle Lancet, vítěz Ceny zimního favorita NL a dvakrát jedničkově umístěný Mirisk, třetí z Pardubické zimní královny Niriska, umístěný i tabulový z jedničkových dostihů Oleandro, několikanásobný NL vítěz a listed umístěný středotraťař Pumpkin, druhý z Červnového poháru I.kat. a mnohonásobně NL i L tabulový a jedničkově umístěný překážkář Sherardo, třetí z Červnového poháru a pátý z Ceny prezidenta republiky NL a pozdější vítěz Ceny Vltavy Sheron, vítězka Pardubického St. Leger a umístěná v Oaks i St. Leger Vadeona, jedničkově umístěná a čtvrtá z Oaks Whitney Risk; z překážkářů se prosadili pátý z Ceny Labe Floridas, NL umístěný krosař na 4500 metrů Moderator, a jedničkově umístěný krosař na stejné distanci My Best Risk. Samotná délka tohoto výpisu je nezpochybnitelným důkazem, že Security Risk jako plemeník si jej naprosto zaslouží.

Kvalitním původem disponoval i Minds Music, rovněž syn klasického otce Silver Hawka a zcela v intencích jeho produkce druhý ze St. Leger za výborným Classic Cliche, a mimochodem o tři délky lepší než čtvrtý In Camera. Kromě toho i Minds Music měl silnou rodinu, byl blízkým příbuzným v USA klasicky umístěného a v Kanadě vítězného Alydeed, a z rodiny irského klasika Fourstars Allstar a plemeníka Clever Trick. Do českého chovu přišel v sezóně 2004, ale ze čtyřicítky potomků bohužel zůstali jen dva tabuloví NL krosaři Mlýn a Tymian.

Tiger Cafe © Jana Němečková

V roce 2008 zahájil českou chovnou kariéru Tiger Cafe, odážný krok se synem japonského superplemeníka Sunday Silence z australsko-americké rodiny, která australskému chovu zanechala plemeníky Kenfair a především šampiona otců Marscay. Tiger Cafe v žádném případě nepatřil k japonské špičce, ale přišel druhý v Satsuki Sho, japonských Two Thousand Guineas, které No Reason získal v rekordním čase 1:58.5 na 2000 metrů; třetí došel Tanino Gimlet, posléze vítěz japonského derby. Tiger Cafe uhynul na jaře 2018, a za dobu svého působení zanechal cca stovku potomků. Z rovinářů se prozatím prosadili jen čtyři potomci: čtvrtá z Ceny zimnej královnej I.kat. Reality Show, druhý ze St. Legeru a tabulový I.kat. rovinář i NL krosař Starbuck, třetí z listed Ceny zimního favorita i listed Ceny Arvy Vaneta, čtvrtá z Oaks a pátá ze St. Legeru Williann; z překážkářů pak NL umístěný krosař Čmelák, vítězka Zlaté spony tříletých I.kat. Damietta, třetí z NL krosu Ceny Laty Brandisové Dunáta, a druhý ze Stříbrné trofeje NL steeplu Valtz. Nabízí se srovnání, jak Security Risk zúročil jen o třetinu větší kvantitativní příležitost.

Tempeltanzer byl paternitním vnukem Silver Hawka po pozdním mílaři a G1 vítězi z Itálie Devil River Peek, a z rodiny vítěze Deutsches Derby Temporala a klasicky umístěného plemeníka Turfkoniga. Tempeltanzer ve slovenském majetku i tréninku posbíral řadu regionální listed i Gd.3 triumfy včetně slovenského St. Legeru a Velké ceny českého turfu; k umístěním patří český St. Leger, CEBC Classic, Velká cena Slovenska i Zlatý pohár, k řadě dalších výborných výkonů a zisku více než dvou milionů korun. Tempeltanzer působil v českém chovu pět sezón, po jednom slovenském ročníku a před opětovným exportem na Slovensko v roce 2016. Ve slovenské produkci se nachází třetí z Ceny zimnej královnej I.kat. Brillien; většina té české nestartovala, či nepřekročila nejnižší kategorie. Výjimky jsou po posledním klasickém ročníku za námi dvě - Kopretina, třetí z Karlovarské dvojnásobné míle I.kat. v pěti letech, a na Slovensku běhající Poklad z matky po Bacar, čtvrtý z listed Karpatské ceny na 1600 metrů pro dvouleté.

Tempeltanzer po vítězství nad Laureatem ve VCČT © Jana Němečková

Posledním a jediným současný zástupcem linie je God Bless You, v ČR narozený syn Security Riska a Gold Palatie, a tedy polobratr klasicky umístěné Goldpalomy po Absalom, jedničkově umístěné Goldety po House Rules a jedničkového mílaře Goldrun po Rainbows For Life. Ve dvou letech God Bless You přišel třetí v Gerschově memoriálu, pět délek za vítězným Arcibaldem; dvouletou sezónu uzavřel obdobnou ztrátou za Mariborem na pátém místě Ceny zimního favorita. V Memoriálu prof. Václava Michala nebyl na druhém místě soupeřem pro suverénního Irykliona, a ve Velké jarní ceně poztrácel cca čtyři délky na Age of Jape a jen o krk poraženého Irykliona; třetí došel Arcibaldo. V derby God Bless You přišel až desátý, a po "spravení chuti" ve dvojkových dostizích uzavřel sezónu velmi těsným doběhem jedničkové Podzimní ceny, z nějž vyšel na čtvrtém místě. Dařilo se mu ještě v první části sezóny 2010, kde posbíral čtvrtá místa v NL Velké dubnové ceně - více než šest délek za Tullamorem a čtyři za Funny Valentine, dále v Květnovém handicapu I.kat. - šest délek za Pumpkinem, a konečně v Grand Prix de la Francophonie Economique, kde spolu s ostatními soupeři dostal naloženo deset a více délek od vítězného Nakuru. God Bless You disponuje silnou mateřskou polovinou rodokmenu a výbornou americkou rodinou Quick Touch, k níž náleží vesměs úspěšní plemeníci Traffic, Run the Gantlet a Maruzensky, či klasikové Caucasus a Vettori. Zhodnocení jeho šancí v českém chovu, kde debutoval v sezóně 2018, ponechám na čtenářích.

Schéma českých plemeníků linie Turn-To

Chronologicky řazený seznam plemeníků

Pozn.: Tabulka uvádí narozené ročníky hříbat, nikoliv dobu působení v chovu.

PlemeníkPůvodVětevNar.RočníkyPoznámky
Mayo csYankee Gold - Moana, Zucchero-19821988-uhynul 1988
MuscatiteHabitat - Takette, Takawalk-198019902001
Secret SilverSilver Hawk - Secret Form, FormidableRoberto199220002002import GER; uhynul 2001
Security RiskRed Ransom - Balinese, NijinskyRoberto199720022012import USA; uhynul 2011
Minds MusicSilver Hawk - Misinskie, NijinskyRoberto199720052013import FR, uhynul 2012
Tiger CafeSunday Silence - Seto Flowerian, BellottoSunday Silence199920092019import JPN, uhynul 2018
TempeltanzerDevil River Peek - Trueville, Top VilleRoberto200220122016import SVK, export SVK 2016
God Bless YouSecurity Risk - Gold Palatia, MiswakiRoberto20062018