Chovatelský zápisník

Klairessa (GB)

nar. 1969, Klairon - Courtessa, Supreme Court

Autor: Jana Němečková, publikováno: říjen 2019

Klairon
FR, 1952		Clarion
FR, 1944		Djebel
FR, 1934		Tourbillon FR, 1928
Loika FR, 1926
Columba
GB, 1930		Colorado GB, 1923
Gay Bird GB, 1923
Kalmia
FR, 1931		Kantar
FR, 1925		Alcantara FR, 1908
Karabe FR, 1913
Sweet Lavender
GB, 1923		Swynford GB, 1907
Marchetta GB, 1907
Courtessa
GB, 1955		Supreme Court
GB, 1948		Precipitation
GB, 1933		Hurry On GB, 1913
Double LIfe IRE, 1926
Forecourt
GB, 1943		Fair Trial GB, 1932
Overture GB, 1937
Tessa Gillian
GB, 1950		Nearco
ITY, 1935		Pharos GB, 1920
Nogara ITY, 1928
Sun Princess
GB, 1937		Solario GB, 1922
Mumtaz Begum FR, 1932

Klairessa pochází z páté generace veleslavné rodiny Mumtaz Mahal. Její bábou byla Tessa Gillian, výborně hodnocená, leč pozapomenutá klisna, která svého času přišla druhá v Cheveley Park Stakes, Coronation Stakes a především One Thousand Guineas. Co je možná důležitější, Tessa Gillian byla pravou sestrou plemeníka Royal Chargera, a tříčtvrteční sestrou Nasrullaha. Není s podivem, že v chovu zanechala tři plemeníky, mezi nimi předka řady novozélandských G1 vítězů Test Case, a pro zajímavost rovněž Choral Society, otce nám dobře známého vítěze Velké pardubické Stephen's Society.

Po Tesse Gillian ovšem zbyly jen dvě známé dcery, z nichž jen nestartovavší Courtessa dala potomky. Mezi nimi se prosadil D'Urberville, nejprve druhý z Prix Robert Papin mezi pozdějšími plemeníky Zeddaanem a Lorenzacciem, posléze druhý v Dewhurst Stakes, a při vrcholu své kariéry vítěz špičkových King's Stand Stakes na 1000 metrů. Když se o čtyři roky později narodila jeho pravá sestra Klairessa po výborném plemeníku Klairon, vnukovi Djebela, přinejmenším část dějin turfu byla zpečetěna. Klairessa získala jen jedno vítězství z pěti pokusů, a je na místě zdůraznit, že sama nikdy neopustila Británii, potažmo Irsko. O to je následující příběh zajímavější:

Klairessinou první dcerou byla nestartovavší Great-Granddaughter po Great Nephew, která byla poprvé připuštěna na Novém Zélandu v roce 1983. Předběhla ji druhá dcera Klairessy, Eight Carat po rychlíku Pieces of Eight, která porodila pozdější australskou G1 vítězku Diamond Lover v roce 1982; britská dcera Eight Carat jménem Cotehele House, narozená o dva roky dříve, svou matku následovala na Nový Zéland v roce 1984, kdy byla připuštěna Imposingem. Třetí dcera Klairessy, Great Klaire po Great Nephew, se v Austrálii dokonce podívala na dostihovou dráhu, z níž odešla jako druhá z G2 Rosemount Wine Classic 1980, dnešních G1 Coolmore Classic a registrovaných TAD Kennedy Stakes, tedy z velmi kvalitního dostihu. Tím byl položen pevný základ pozdějšího australsko-novozélandského impéria rodiny Klairessa, ač později tyto zakladatelky následovaly i další klisny z evropské části rodiny.

Něco z ní, stejně jako stopu rodiny v historii evropského turfu, měla na svědomí čtvrtá dcera Klairessy, Habibti po Habitat, narozená roku 1980. Ta zůstala v Anglii, kde potěšila dvouletými výkony, nezklamala třetím místem ve One Thousand Guineas 1983 - a po zbytek tříleté sezóny plenila sprinterské dostihy na obou březích La Manche, aby po dvou G1 čistých zásazích přidala ještě další jedničkové vítězství a dvě umístění jako čtyřletá. Habibti se jako matce příliš nedařilo, ale jak to tak bývá, prosadily se její dcery - a těžil, mimo jiné, opět Nový Zéland.

Není bez zajímavosti, že roku 1983 se z Klairessy narodil ještě Knesset, velmi pozdní vnuk Secretariata, který až jako pětiletý triumfoval v irských Ballyogan Stakes na 1000 metrů - a kterého řada z nás má v paměti jako otce našeho výtečného vytrvalce Yockera. Už zcela závěrem, do Austrálie si našli cestu i potomci zbylých dvou dcer Klairessy, Lanno d'Oro a Pu Yi, nicméně už s pouze okrajovým významem.

Rozvoj rodiny

Importovaná třetí dcera Klairessy Great Klaire a první australská dcera Eight Carat jménem Diamond Lover zajistily rodině první úspěchy na přelomu 70. a 80. let. Koncem 80. let vlétnul na dostihové nebe Kaapstad, první syn Eight Carat. Působivý odznakový tmavý hnědák uzavřel kariéru s jedním G1 vítězsvím a třemi umístěními, a v chovu se stal běžným členem rodokmenů novozélandských G1 vítězů dalších desetietí.

Přelom devadesátých let patřil výtečné Tristalove, dceři Diamond Lover a novozélandské šampionce dvouletých, která posbírala sedm grupových vítězství, včetně dvou nejcennějších. Ještě během její vrcholné kariéry vpadli na scénu praví bratři Fraternity a Telesto, oba s G1 vítězstvími a četnými grupovými úspěchy. Všichni tři ale byli pouhou předzvěstí smršti, která se prohnala nejmenším kontinentem během devadesátých let, a navždy změnila místní krevní linie.

Nejde o přehnané vyjádření. Než mohl zaschnout inkoust na diplomech za vítězství Fraternityho a Telesta, byl tu Danewin, jenž zaskóroval v pěti G1 dostizích a na "bednu" se dostal v jedenácti dalších. Co hůře, spolu s Danzerem, Danasingou, Danaranim a Joie Denise byl jedním z grupa 1 koní prvního australského ročníku začínajícího Danehilla - a dnes už všichni víme, do jaké katastrofy tento skutek uvrhl dostihový, potažmo chovatelský svět.

Zabeel
NZ, 1986		Sir Tristram
IRE, 1971		Sir Ivor USA, 1965
Isolt USA, 1961
Lady Giselle
FR, 1982		Nureyev USA, 1977
Valderna FR, 1972
Eight Carat
GB, 1975		Pieces of Eight
IRE, 1963		Relic USA, 1945
Baby Doll GB, 1956
Klairessa
GB, 1969		Klairon FR, 1952
Courtessa GB, 1955

Jen rok po Danewinovi se narodil Octagonal, polobratr Kaapstada, kterého nemilosrdně překonal coby vítěz australské Trojkoruny, Kůň roku - a ještě v dobách Danewinovy největší slávy vítěz deseti G1 dostihů s bezpočtem dalších umístění. Zatímco Danewinův vliv brzy zeslábl, Octagonalův syn Lonhro se stal jedním z fenoménů australské dostihové scény, a dnes patří k předním plemeníkům světa. Ještě podstatnější patrně byl fakt, že i Octagonal byl z prvního ročníku svého otce Zabeela, pozdějšího mnohonásobného šampiona plemeníků Austrálie i Nového Zélandu. Jeho syn Savabeel na Novém Zélandu dnes přesně kráčí v otcových stopách a pevně drží špičku žebříčku pod svou vládou už několik let.

Zcela ve stínu Octagonalovy famózní kariéry zůstal jeho pravý, o rok mladší bratr Mouawad s "jen" třemi G1 triumfy. Ten byl jako plemeník prodán do Číny, nicméně zatímco titulky plnily další G1 úspěšní koně rodiny typu Marquise, Bonnanovy a Emerald Dream, pozvolna se rodil další důvod nehynoucí slávy rodiny: pravý bratr Danewina jménem Commands. Dá se říci, že v kontextu rodiny už neměl jak překvapit, a grupa 1 umístění za plemeníky Redoute's Choice a Testa Rossa vypadá chudě. Commands se ovšem zařadil mezi úspěšnější plemeníky linie s četnými G1 potomky, a kvarteto Kaapstad, Octagonal, Danewin a Commands patří k naprostým klenotům moderního australsko-novozélandského turfu.

Popis pokračování je poměrně prostý: záplava G1 vítězů i plemeníků s G1 potomky. Z druhé kategorie jmenujme Viscount, Don Eduardo, Zed a Viking Ruler, kteří sice malou měrou, ale přesto přispívají k výtečnému renomé rodiny produkující plemeníky.

Závěrem nezbývá než konstatovat, že rodina se těší výtečné kondici dodnes, jak o tom svědčí letošní G1 vítězky Verry Elleegant a Mystic Journey, loňská G1 vítězka Hiyaam, či veterán Humidor, někdejší soupeř Winx a stále ještě aktivní G1 vítěz ze sezóny 2018.

Schéma rodiny